Facebook Instagram

Český horolezecký svaz

Jak byly hodnoceny granty mládeže 2005

27. 05. 2005 | Rubrika: O ČHS | Komentáře (5)

Dostalo se mně od nové předsedkyně té cti, že jsem byl jmenován za VV do čela "vyhodnocovací komise pro granty mládeže". Jak všichni zainteresovaní ví, minulý VV zrušil celou Bimboščinu komisi mládeže pro hory a peníze přelil na granty, aby se fin. prostředků domohla větší část mládežnických skupin. Koho vybrat do hodnotící komise, když většina bývalých členů předkládala granty? Ideální způsob jak ze mě udělat "kozla zahradníka", protože pokud nepočítám výchovu svých synátorů, kteří jsou skoro za pubertou, tak s mládeží nepracuji.Takže:

Děkuji Radimovi Bzurovi a Tomášovi Rackovi za jejich hodnocení, které v příloze předkládám. Byla oslovena Jitka Mázlová, ale od ní jsem nic nedostal ani se mi ji nepodařilo kontaktovat. Dík Zobanovi za jeho vyjádření z hlediska MK. Do hodnotící komise byl jmenován další "kozel" Tomáš Frank z BK. Svolat celou komisi se mi nepodařilo a tak jsme se po zasedání VV sešli s Tomášem F., s cílem napsat bodíky ke každé žádosti, sečíst je a nejvíce obodované obdařit financema tak jak ve výkonnostních grantech. Ale ouha! Z takové škály vybrat nejlepší? Co je to výkonnostní lezení? Je to vylézt na skalkách 8a nebo v Tatrách lézt celý den pětku? Co je to náborová akce? Pořádání místních překližkových závodů nebo týdenní horoškola na pískovcích nebo lezení ferat v Dolomitech? Došli jsme k závěru, že bude dobré podpořit co nejvíc žádostí z celého spektra. Heslo znělo:"ať si děcka trhají šlachy na 8a nebo padaj na feratách je to jedno hlavně když něco dělají". Přitom však od samého počátku byly preferovány akce spíše svým charakterem patřící mezi náborové, nebo spadající do oblasti práce zrušené komise mládeže v horách, neboť podle našeho shodného názoru je ČHS především organizací určenou k podpoře širokých aktivit členské základny, a podporu sportovní špičky, v tomto případě mládežnické, by měla tato organizace řešit systémovou cestou (např. vyhlášením samostatného dotačního programu; tedy grantů pouze pro podporu talentovaných jedinců ve skalách).

Žádosti, které byly mezi sebou těžko poměřovatelné jsme rozdělili na jakési pomyslnné hromádky (i když přesnou dělící čáru mezi jednotlivými projekty bylo mnohdy těžké najít). Např. skupina žádostí o podporu dětských horolezeckých táborů v ČR, skupina s tímtéž v Tatrách, survivaly atd. A v těchto jednotlivých „kategoriích“ jsme se snažili přidělit pokud možno spravedlivě finanční prostředky. Přihlíželi jsme přitom k několika parametrům, které mohly napomoci spravedlivějšímu rozdělení. Prvním z nich byl počet dětí, které má akce postihnout. Tedy tábor v Tatrách pro 15 dětí dostal přibližně polovinu prostředků tábora v Tatrách pro 30 dětí. Dalším kritériem byl počet oddílů, které se akce zúčastňují. Vyšli jsme z předpokladu, že akce zajišťovaná několika oddíly z celé republiky, pokrývá širší spektrum. Přednost tak dostaly akce pořádané Sdružením oddílů mládeže. Dále jsme byli nuceni sáhnou k prostředkům takříkajíc „vyřazovacím“. Prioritně jsme podpořili žádosti s převahou lezeckého programu. Výstupy na Lysou horu, lyžařské přechody apod. tak obdržely méně, nebo po zhodnocení všech našich prostředků k přidělení, dokonce žádné peníze, přestože jsme si vědomi, že i takové akce patří do spektra aktivit oddílů pracujících s mládeží, ba dokonce, že z hlediska „výchovy“ další horolezecké generace, mohou být přínosnější než jiné, výrazně víc podpořené akce. V tomto celkem seriózním postupu sehrálo další roli přidělení dalších bodů (kladných i záporných) od dalších hodnotitelů. Následně jsme odhadem přidělili potřebné prostředky na realizaci jednotlivých akcí, a ukázalo se, že rozpočet překračujeme. Byli jsme proto nuceni sáhnout k méně objektivním prostředkům.

Od počátku nám trochu vadil přístup některých předkladatelů, kteří dodali 4-6 žádostí zřejmě s cílem - snad nějaká vyjde. Odsud vzešlo druhé heslo, které znělo: "když jsi tak dobrej tak dostaneš míň peněz na skoro všechny akce". Pokud se akce neuskuteční prostředky se přesunou na jinou akci nejlépe jiného předkladatele, nebo se zkrátí dotace, když pojede míň dětí.

Talentované jedince (Ondra, Stráník, Rajfová) jsme podpořili opravdu symbolicky a projekty Jirky Harny vůbec. Je to spíš námět k zamyšlení. Mně to už zavání přechodem do sportovního lezení mládeže, kde by se mohla podporovat nějaká soustředění talentované mládeže a ne výjezd mámy a táty s potomkem (nemám nic proti individualitám) ale to bude vždy otázka peněz. Původně jsme žádosti o granty tohoto typu z hodnocení vyřadili zcela. Prostě jedou-li rodiče s dětma lézt, měla by to být jejich soukromá aktivita. Nakonec však alespoň symbolickou podporu dostaly právě uvedené projekty, neboť zde se jedná o podporu těch nepochybně nejtalentovanějších.

Jak je zřejmé, vyhodnocení ve svém závěru postrádalo jakoukoliv koncepčnost. Já jsem ji však nenašel ani v zadání grantů. Proto předkládám poslední heslo k zamyšlení a diskusi: "Bimboško vrať se, ale zkusme to trochu jinak". Chci tím říct ať se opět ustanoví komise mládeže, která bude fundovaně rozdělovat granty. U grantů bych zůstal, protože si myslím že je to dobrý směr, lepší než dřív, když vedoucí akce dostala několik úplně cizích dětí o kterých pramálo věděla. Pak s nimi koncepčně pracuj. Ale hlavní náplň by měla být nadstavbová což dle mého chabého rozumu obnáší pořádání školení instruktorů pro děti, právní ochrana instruktora, trenérské kurzy, nebo dlouhodobější podpora mládežníků např. pronájmy umělých stěn - ať se raději schází každý týden na stěně než v hospodě, atd..

Co Vy všichni na to??????

Zdraví Vás kozel zahradník

Joska Uherka

PS: Omlouvám se všem, kterým jsme přidělili hodně grantů za málo peněz i těm co nedostali nic. Opravdu jsme to nedělali ze zištných úmyslů ani s cílem někoho poškodit a hlavně se omlouvám Bimbošce, kterou tady vláčím přitom jsem s ní vůbec nemluvil.

Přílohy:

| Komentáře(5)
Instagram

Instagram Horosvaz