„...považuji 25. ročník Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu za ukončený!“ Těmito slovy ukončil úřadující starosta Teplic nad Metují Milan Brandejs dne 31. srpna 2008 krátce po 13. hodině jubilejní ročník nejstaršího českého filmového festivalu, který se věnuje horolezectví a činnosti v horách. Celkem 31 filmů ze 13 zemí se v pátek a v sobotu - již tradičně poslední týden v srpnu - ucházelo o přízeň poroty a téměř 1300 diváků. Úroveň všech promítaných snímků se vyznačovala velmi slušnou kvalitou jak námětů, tak zpracování a v soutěži se neobjevil ani jeden  vysloveně „průsmykový“ film. Dobrou zprávou je absence filmů s tematikou „Jak jsme nevylezli tam a tam“, které se ve větší míře objevily v ročnících předchozích. Snad je to znamení, že nám to zase začalo lézt a dostatečně unavené štěstí sedí pevně právě na nás!

Festival zahájila ve čtvrtek vzpomínka na letos zesnulou legendu Sira Edmunda Hillaryho filmem, který do Teplic přivezl Aldo Audisio, ředitel MUSEO NAZIONALE DELLA MONTAGNA DI  TORINO - největší světové instituce zabývající se dokumentováním lidské činnosti v horách, mimo jiné také  dlouholetý návštěvník teplického festivalu a předseda letošní poroty. Ta pod jeho vedením pracovala zodpovědně a v plné shodě. Protože jsem měl tu čest být jejím členem mohu potvrdit, že jsme bez problémů nalezli snímky, které v celkovém portfoliu představovaly komplexní pojetí filmového díla ve všech ohledech: myšlenka, scénář, filmařské řemeslo i jakési vyšší horolezecké či lidské poselství. Tím, kdo beze zbytku splnil tato kriteria je ostřílený veterán a držitel mnoha ocenění z řady světových festivalů - počítaje v to i ten teplický - Pavol Barabáš s filmem „Neznáma Antarktída“. Z toho dokumentu o neuvěřitelném, historicky prvním výstupu horolezců od hranic antarktického kontinentu až na jeho nejvyšší bod přímo čiší děsivý chlad, který účastníky expedice po celou dobu sužoval. Film svým vyzněním působí velmi emotivně a pokud k tomu přidáme fascinující, až pohlednicové obrázky v modré a bílé barvě, pak je pochopitelné zdůvodnění poroty, proč se rozhodla udělit hlavní cenu festivalu právě tomuto snímku: „Do precizně vysoustružené formy se podařilo autorovi obtisknout jedinečný rytmus života, plynutí času a vnímání prostoru na fascinujícím bělomodrém kontinentu. V tomto zdánlivě nenápadném filmu se prolíná fyzická čistota okolí s pocitem čistoty vnitřní, a čistota formy se stává i základním principem poutavého vyprávění. Porota rovněž oceňuje kvalitní výtvarnou práci kamery v nepříznivých podmínkách.“ Také další oceněné snímky představují pozoruhodná filmová díla, i když se v posuzovaných kritériích porota neshodla  s diváky. Ti své hlasy odevzdali ve prospěch filmu Jaroslava Ježka „ČAJNATRIP“. Úplný seznam vítězných snímků včetně jejich krátkého představení naleznete na webu festivalu www.horolezeckyfestival.cz.

Čest jubilejnímu 25. ročníku udělal i neobvykle bohatý doprovodný program:
1.Řada diashow s osobní účastí např. Dodo Kopold „Baltoro expres - 5 let v Karakoramu“, dále Andy Earl „Nurthumbria Bouldering“, vítěz ankety „Výstup roku“ Radek Váňa nebo Radek Jaroš a Zdeněk Hrubý.
1.Výstavy fotografií „Světy pod Pamírem“ L. Hrdličky a P. Svobody a profilová výstava Vítka Ludvíka.
1.V sobotu se na hřišti objevila adrenalinová novinka BUNGEE KATAPULT, který si vyzkoušelo více než 50 „vystřelených“. Škoda jen, že přijel jiný jeřáb než původně objednaný a nižší váhové kategorie tak nemohly tuto adrenalinovou lahůdku ochutnat.
1.Velkou pozornost a oblibu si získala nová soutěž VĚŠÁK, mnoho diváků přilákalo již tradiční DEJ SI LAJNU.
1.Přes fatální problémy se stěnou, jejíž pronájem bezdůvodně vyrostl ze strany dodavatele pouhý týden před festivalem téměř na dvojnásobek, se uskutečnily i tradiční závody ve sportovním lezení v BOULDERINGU, především díky finační injekci spolupořadatele festivalu Petra Maštálka, který se rozhodl požadavky dodavatele sanovat a závody tak zachránil.
1.Nutno připomenout i vzpomínku na Míru Šmída a předání ocenění - Borišů - trojici lidí, kteří se v prvních deseti letech o festival zasloužili mírou nevšední, někdy i na úkor svého osobního pohodlí či kariéry, a sice bývalé ředitelce festivalu Zdeně Vaňkové, tehdejšímu předsedovi MěNV Zdenku Pejskarovi a Oldovi Šlégrovi.
1.Super atmosféru pak po večerech dotvářely kapely Baťa a Kalábůf něžný beat, Zlatý voči, Vyhoukaná sowa, Pavel Dobeš a hvězda letošního ročníku Mňága a Žďorp.

Ovšem nejúžasnější věcí na letošním festivalu bylo slunce, které až na krátkou páteční mokrou epizodu svítilo po celý festival jak o život. Na Teplické poměry je to věc v srpnu dlouho nevídaná, takže skály zažily nebývalý nápor nejen polských ceprů, ale i lezců z celé republiky. Žel bohu, našli se jako každoročně tací, kteří se vrhli na skálu bez ohledu na to, zda již oschla nebo ne. Uvědomte si, že když si skály zhuntujeme, zůstanou nám jen cvičné stěny v tělocvičnách, a to by s ohledem na zážitky ze skal, pod letošním teplicko-adršpašským festivalovým nebem prozářeným sluncem, byla myslím veliká škoda.

Mějte se fajn a pamatujte: poslední srpnový tyden 2009 hurá do Teplic nad Metují - mají tam pivo, skály a hlavně super filmy.

Jirka Reiner