Známý skalní útvar nedaleko vrcholu Stržového vrchu. Zajímavý je především z geomorfologického
hlediska, protože se jedná o jeden z nejmohutnějších skalních hřibů v Jizerských horách (byť bývá
některými odborníky řazen spíše do skupiny pseudoviklanů). Poprvé byl zakreslen na Matouschkově
mapě Ještědských a Jizerských hor (1927) a uveden je i v Ginzelově a Novákově Topografii skal
Jizerských hor (1962). Z horolezeckého pohledu jde o obtížně dostupný blok, jehož historie se začala
psát patrně v 80. letech 20. století (jakkoli je možné, že už byl dostoupen dříve pomocí stavění). Už
v té době byly s největší pravděpodobností prostoupeny dva zde uvedené směry a později možná
i některé další. © Jiří Hušek ml.
stav k 4. 2. 2019
Podmínky lezení
Část terénů je v NPR Jizerskohorské bučiny. Lezení v rezervaci je povoleno celoročně jen na vyjmenované objekty a v oblastech vymezených v mapové příloze. Není dovoleno upravovat a měnit povrch skály, lezení ledů je povoleno za dostatečné vrstvy ledu ve vyznačených sektorech. Drytooling je povolen jen v lomu v Oldřichově. Zahnízdění ptáků je povinnost hlásit.
- Magnézium je povoleno jen od stupně VIIIb jizerské stupnice
- Jištění fixními prostředky a vklíněnci.
Dokument OP: Rozhodnutí 2012, mapová příloha, ledy, seznam polygonů
OVK Jizerské a Lužické hory | Hlášení závad | Správce Jiří Hušek | Pravidla lezení