Historie českých himálajských expedic

Historie českého, respektive československého himálajského horolezectví je sice krátká, ale mimořádně úspěšná. První českou výpravu, která se vydala do Himálaje na podzim 1969, zorganizovali "pískaři" ze severu Čech. Byli úspěšní, a tak na počátku dvaatřicetileté historie stojí vrchol Annapurny IV. (7.525 m). Za tuto dobu se vydalo do Himálaje téměř 100 českých a československých expedic.
V 70. letech odjížděly výpravy do Himálaje jen zřídka, v roce 1971 však dosahují českoslovenští horolezci poprvé vrcholu osmitisícovky - Nanga Parbatu. Výrazněji vstupuje naše horolezectví do himálajské historie v roce 1976, a to dvěma prvovýstupy: jihozápadním pilířem Makalu a severozápadní stěnou Nunu. O rok později následuje prvovýstup severní stěnou Kalanky, kterou prostupuje dvojice L. Jón a J. Rakoncaj. Počátek 80. let znamená průnik našeho horolezectví do světové elity. V roce 1981 zdolává ostravská výprava nádherný a obtížný severovýchodní pilíř Nanda Devi, zatímco slovenská expedice jihozápadní pilíř Jannu a bez použití kyslíkových přístrojů severní stěnu Kangchenjungy.
Mimořádné úspěchy přinesl rok 1984. Byly realizovány dva obtížné prvovýstupy - jižní stěnou Lhoce Shar (8400 m) a západní stěnou Dhaulagiri. Ve stejném roce poprvé dosáhla osmitisícový vrchol naše žena (Dina Štěrbová - Cho Oyu) a poprvé, navíc bez použití kyslíkových přístrojů, byl dosažen vrchol Mt. Everestu. Další úspěchy československého horolezectví přinesl rok 1988, bohužel ale s řadou tragických událostí. Z. Demján vystupuje spolu se dvěma Kazachy jihozápadním pilířem Dhaulagiri v alpském stylu, dvojice Nežerka a Martiš dosahuje vrcholu Annapurny I po prvovýstupu pravou částí západní stěny. Na Mt. Everest vystupují v alpském stylu jihozápadní stěnou 4 účastníci slovenské výpravy, kteří ale při sestupu umírají. K úspěchům 80. let patří také prvovýstup alpským stylem severní stěnou Shivlingu a velká "osmitisícovková" série našeho nejúspěšnějšího výškového horolezce Josky Rakoncaje, který vylezl na Lhoce Shar, Manaslu, Cho Oyu, Nanga Parbat, Annapurnu I, Šisha Pangmu, v Karakorumu pak dvakrát na K2 a na Broad Peak.
Po určitém útlumu expediční činnosti na počátku 90. let, kdy úspěchy slavili především jednotlivci v zahraničních výpravách, např. L. Sulovský s Italy na Mt. Everestu a Makalu, se v posledních letech aktivita opět zvyšuje. Díky expedicím na Cho Oyu v letech 1994 až 2000 výrazně vzrostl počet českých horolezců, kteří dosáhli vrcholu osmitisícovky. Objevují se i další prvovýstupy (např. Sulovského a Michalcova cesta v jihozápadní stěně Pumori), S. Vomáčková posouvá český výškový rekord žen úspěchem na Makalu (8.464 m) a následně na Lhotse (8.516 m) a daří se výstup severní stěnou Mt. Everestu (Vl. Nosek, R. Jaroš) bez použití kyslíkových přístrojů. K těm posledním úspěchům patří prvovýstupy na Amin Brakk a Great Trango v Kakakorumu, a prvovýstupy v r. 2000 na Kongde Ri a Mera Peak v nepálské části Himálaje.

V následujícím přehledu jsou uvedeny prvovýstupy československých a českých expedic.
Jiří Novák

České himálajské horolezectví

V uplynulých dvaatřiceti letech bylo v Himálaji a Karakorumu téměř 100 československých a českých expedic. Čs. a českými lezci zde bylo uskutečněno celkem 25 prvovýstupů novými cestami a 2 prvovýstupy na do té doby nedosažené vrcholy.

Přehled prvovýstupů:

• Makalu (8.463 m), JZ pilíř, vedoucí I. Gálfy, na vrcholu M. Kriššák, K. Schubert, J. Camprubi (Španělsko), 24.5.1976
• Nun (7.135 m), SZ stěna, vedoucí F. Čejka, na vrcholu F.Čejka, J. Vančata (27.10.), R. Hroza, Vl. Cholasta, A. Kundrata, V. Sitný, J. Seifert (28.10. 1976)
• Kalanka (6.931 m), SZ stěna, vedoucí F. Grunt, na vrcholu L. Jón, J. Rakoncaj (20.9. 1977)
• Nanga Parbat North (7.816 m), Z stěna, prvovýstup na vrchol, vedoucí M. Šajnoha, na vrcholu A. Belica, J. Just, J. Zaťko, M. Zaťko (4.7. 1978)
• Bhagirati III (6.454 m), S hřeben, vedoucí Z. Lukeš, na vrcholu K. Jerhot, Z. Lukeš, L. Páleníček (8.10.1979)
• Manaslu North II (7.157 m), S hřeben, prvovýstup na vrchol, vedoucí Vl. Krupička, na vrcholu J. Červinka, O. Srovnal (16.10), M. Novotný, Vl. Krupička (18.10.1979)
• Jannu (7.710 m), JZ pilíř, Francouzský hřeben, vedoucí B. Adam, na vrcholu R. Gálfy, L. Dívald, I. Vozárik (23.5.2981)
• Nanda Devi (7.816 m), SV pilíř, vedoucí M. Marthaus, na vrcholu O. Srovnal, B. Kadlčík, L. Horka, L. Paleček, M. Karafa (16.9.), J. Rakoncaj, L. Sulovský (19.9.1981)
• Lhotse Shar (8.400 m), vedoucí I. Gálfy, na vrcholu Z. Demján (20.5.), P. Božik, J. Rakoncaj, J. Stejskal (21.5.1984)
• Dhaulagiri (8.167 m), Z stěna, vedoucí J. Novák, na vrcholu J. Šimon, K. Jakeš, J. Stejskal (23.10.1984)
• K-2 (8.611 m), JZ pilíř, vedoucí J.Majer, na vrcholu P. Božik, P. Piasecki, W. Wroz (2 lezci z Polska), 18.10.1986
• Shivling (6.543 m), S stěna, vedoucí T. Kysilka, prvovýstup družstvo B. Adamec, P. Rajf, J. Švejda (16.9.1987)
• Annapurna (8.091 m), Z stěna, vedoucí P. Schnabl, na vrcholu J. Martiš, J. Nežerka (2.10.1988)
• Dhaulagiri (8.167 m), JZ pilíř, prvovýstup v alpském stylu, vedoucí J. Novák, na vrcholu Z. Demján, K. Valijev, J. Mojsejev - oba z Kazachstánu (6.10.1988)
• Shisha Pangma (8.046 m), S stěna, vedoucí B. Chamoux, na vrcholu J. Rakoncaj a dalších 6 členů expedice (12.5.1990)
• Lobuje Peak East (6.119 m), V stěna, M. a M. Coubalové (9.10.1990)
• Bhagirathi III (6.454 m), JZ stěna, Z. Michalec, Z. Šlachta
• Baruntse (7.129 m), S stěna, vedoucí M. Otta, na vrcholu po výstupu v alpském stylu
• Pumori (7.161 m), JV stěna, vedoucí L. Sulovský, na vrcholu v alpském stylu Z. Michalec, L. Sulovský
• Amin Brakk (5.800 m), Z stěna, Český expres (IX, A4, 70 stupňů), D. Šťastný, M. Holeček, F. Šilhan (12.7.1999)
• Great Trango Tower (6.286 m), JV pilíř - Česká cesta (VII-, A2), vedoucí Ivo Wondráček, na vrcholu T. Rinn, P. Weisser, J. Dutka (29.7.1999)
• Mera Peak - předvrchol (6.200 m), SZ pilíř (VII-, led 70 stupňů), vedoucí Michal Brunner, 18.-23.2000, na vrcholu Tomáš Rinn, Michal Brunner, Jiří Švejda
• Kongde Ri (6.187 m), JZ pilíř ( V-, led 70 stupňů), vedoucí Radek Lienert, konzultant Jiří Novák, Jan Doudlebský, Radek Lienerth, Roman Kašpárek (po J hřeben), 27. 10. 2000
• Kongde Ri (6.187 m), Z stěna (M5+, 90 stupňů), Vojtěch Dvořák, Roman Kašpárek, 29.-30. 10. 2000.

K těmto prvovýstupům lze doplnit ještě jeden, který skončil bez dosažení vrcholu, ale patřící k ozdobám našeho horolezectví:

• Dhaulagiri - Z stěna, pilíř v pravé časti, končící na JZ hřebeni (Japonské cestě), vedoucí J. Novák, na vrcholu pilíře J. Nežerka a Ital R. Nicco a J. Rakoncaj s P. Božíkem.

Dalšími pozoruhodnými primáty byly:

• Cho Oyu, Z stěna, 1. výstup čs. ženy na osmitisícovku - M. Štěrbová, J. Komárková (1984)
• Cho Oyu, Z stěna, 1. zimní výstup v alpském stylu na osmitisícovku - J. Stejskal, D. Becík (1985)
• Mount Everest, JZ stěna, 1. výstup Bonningtonovy cesty v alpském stylu - J. Just, D. Becík, P. Božík, J. Jaško (1988)