Kromě lezců spadají pod Český horolezecký svaz také skialpinisté, kterým se v poslední době začíná na závodní úrovni parádně dařit. Kdo jsou naši reprezentanti a jak vypadá jejich letní příprava, to se dozvíte v krátkých rozhovorech. Jako první představujeme Terezu Rudolfovou

Český horolezecký svaz je v Česku jedinou sportovní organizací zastřešující hned dva olympijské sporty - sportovní lezení a skialpinismus. Skialpinismus byl dlouhou dobu poměrně opomíjenou disciplínou, ale s nárůstem zájmu veřejnosti v posledních letech se nyní mění také koncepce sportovního přístupu a přípravy skialpinistických závodníků. Ačkoliv samotná koncepce je teprve v zárodku, výkony našich závodníků již nyní dosahují skvělých výsledků, což dokazuje například Tereza Rudolfová.

Terka se pravidelně umisťuje na předních příčkách tuzemských závodů a druhým rokem je také členskou české reprezentace (2020, 2022). V letošním roce se ve všech absolvovaných závodech Světového poháru ISMF umístila na 24.-27. příčkách a skvělých umístění dosáhla také na prestižních závodech, jako PDG (Patrouille des Glaciers), kde v týmu s Marcelou Vašínovou a Barborou Škandíkovou obsadila 6. místo či Bokami Západných Tatier, který spolu s Marcelou vyhrála.

V zimě nyní žiješ skialpinismem a v létě se soustředíš na svou druhou doménu, kterou jsou týmové závody adventure race. Jsou si tyto sporty v něčem podobné?

Řekla bych, že závody jsou velmi podobné i odlišné zároveň. Oboje závody vyžadují velmi dobrou fyzickou kondici, odhodlání a vytrvalost. Jen u adventure race (pozn. dále jen "AR") je to doslova běh na výrazně delší trať, protože závod netrvá pár hodin, ale dní.

Jak bys porovnala jejich fyzickou náročnost?

Skimo závody na úrovni světového poháru jsou určitě fyzicky náročnější minimálně na rychlost. Při AR hraje roli výrazně více věcí. Závod je v týmu, je nesrovnatelně delší zároveň je non-stop. Takže roli hraje nejen fyzické vyčerpání, ale i psychická odolnost, spánková deprivace a samozřejmě celková souhra týmu.

Adventure závody svým složením často připomínají extrémní verzi triatlonu. Těm klasickým se také věnuješ?

Já jsem se závodním sportem začínala právě na triatlonu, konkrétně tedy na terénní verzi Xterra. Bylo to v době, kdy jsem studovala VŠ a tak jsem měla relativně dost času na trénink. Skloubit trénink tří sportů na top úrovni a práci by pro mě bylo poměrně vyčerpávající, takže teď se občas nějakého triatlonu zúčastním spíš z nostalgie, než že bych byla schopná předvést plnohodnotný elitní výkon.

Běh, kolo, plavání, co z toho je ti nejbližší? 

Určitě běh, ten mi vždycky docela šel tak nějak sám od sebe. Plavání jsem se učila v podstatě až jako dospělá, takže tam budu mít rezervy vždycky a technické pasáže na kole můžu také stále zlepšovat. 

Jak vypadá tvoje typické léto? 

Na prázdniny u moře mě moc neužije. Takže střídám kolo a běhaní - idealně někde na horách, tam trénuji nejradši.

Jak podle tebe vypadá ideální skialpinistická letní příprava?

Myslím, že právě běhání a turistika v horách se můžou v zimě jen hodit. Také lezení v horách je určitě nezbytnou přípravou pro těžší skialpinistické zimní výstupy.

M. Košatková, ČHS
Foto: Archiv T. Rudolfová