Facebook Instagram

Český horolezecký svaz

Čertův kámen

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
CHKO Jizerské hory

0 hodnocení

Skála v databázi gipfelbuch.de
Známé skalisko, které se nachází několik desítek metrů jihozápadně od vrcholu Černého vrchu (1026 m n. m. ) - nejvyšší elevace Vlašského hřebene. Čertův kámen je významý z historického hlediska, protože jde o jednu ze tří skal na území Jizerských hor prokazatelně dostoupených v devatenáctém století. Stejně jako u zbývajících dvou - Uhlířovy čapky a Divé Maří - se i s prvním výstupem na Čertův kámen pojí jméno významného libereckého turisty, horolezce, cyklisty a fotografa Adolfa Gahlera (1866 - 1919). Rudolf Kauschka ve své knize Wandern und Klettern (1924) uvádí, že 29. června 1895 vystoupil Gahler se svými přáteli Heinrichem Scholzem, Gustavem Seidelem a Willym a Gustavem Hornovými na vrchol Čertova kamene po přehozeném laně, tedy stejnou technikou, pomocí které před bezmála čtyřmi lety dosáhl i vrcholu Uhlířovy čapky. Není bez zajímavosti, že dva týdny po výstupu na Čertův kámen stane Gahler se svými souputníky Scholzem a Wolleschakem na Divé Maří bez použití pomůcek, které dnes vnímáme jako nesportovní, a tímto činem stanovují počátek „čistého“ lezení v Jizerských horách. Ve věci datace Gahlerova výstupu panuje nejistota, neboť pozdější zdroje počínaje Novákovou a Ginzelovou Topografií skal Jizerských hor uvádějí jako den prvního výstupu 29. červenec 1895 a některé dokonce i rok 1885. Datum, které ve své knize uvádí Kauschka, je však nejpravděpodobnější. V čem se pak všechny zdroje shodují, je, že první sportovní výstup vedl se svými druhy právě Rudolf Kauschka v roce 1905. V severní stěně Čertova kamene se nalézá pamětní tabulka se jmény čtyř přátel Jizerských hor - Eduarda Breuera, Reinholda F. Gränzera, Bruna Gübitze a Hermanna Kurzweila, jejichž životy vyhasly na bojištích I. světové války. Původní tabulka podlehla zubu času a snad i nacionalistickému „nadšení“ po skončení II. světové války, ta současná je dílem Františka Mrvy z přelomu let 1980 a 1981. V sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století byl z východní strany opřen o skálu dřevěný žebřík a řada výstupů byla vykonána s jeho pomocí. Ještě jednu raritu hostí Čertův kámen. Tou je v současnosti nejstarší stále používaná vrcholová kniha, kterou založil Emil Novák 19. června 1968. V roce 2017 z vrcholu dočasně zmizela, avšak povedlo se ji vypátrat a umístit zpět tak, aby mohla i nadále sloužit jizerským lezcům.

certuv1

Čertův kámen na vyobrazení z Kauschkovy knihy Wandern und Klettern (1924)

    • Ze severního předskalí stěnou na římsu, pod převisem vpravo (oblý hrot) a přímo na vrchol.
    • Rudolf Kauschka s druhy,1905
    • Nástup pod převisem a zleva do Normální cesty.
    • Bohuslav Vyhnálek,1. 8. 2005
    • Přes největší převis přímo do římsy Normální cesty.
    • Václav Šatava, M. Vrkoslav,8.11.2000
    • Ve středu západní stěny převisem přes skobu do koutu a jím na vrchol (původně R. Krause, Haas, Valeš, 26. 6. 1966, s pochybnostmi o čistotě výstupu).
    • Helmut Michel (jištěn),29. 9. 1979
    • Z nástupového kouta Hřebenovky traverz pod střechou doleva (pozůstatky dvou skob) až ke skobě Západního koutu a jím na vrchol.
    • Jaroslav Maděra a Vladislav Hanzl,2.10.1971
    • Z nástupového kouta "Hřebenovky" traverz pod střechou doleva (k jištěná místo starých skob použity friendy) a přímo přes "zobák" do vrcholových ploten.
    • Jiří Hušek ml. , O. Hušková,11.10.2018
    • Pravou částí Z stěny na J hřbet a po něm na vrchol. pozn. : nejspíš jako Südwestkante vylezeno 4. 9. 1965 dvojicí Willi Schien, K. Urbanetz
    • Autoři neznámí
    • V levé části jihovýchodní stěny trhlinou do poličky a vlevo vzhůru do ploten Hřebenovky.
    • Josef Koudelka (jištěn),22.10.2012
    • Spárou ve středu východní stěny (původně patrně s postavením - IV) do římsy (skoba), plížením (v originále „Regenwurmkletterei“) vpravo a spárou na vrchol.
    • Willy Schien,16.8.1953
    • JV spárou vzhůru do místa, kde se stáčí doprava (odtud varianta) - jištění- Z konce úvodní spáry ručkováním vlevo a na vrchol.
    • František Šída (jištěn),2.7.1987
    • Vlevo od "Severní stěny" při hraně přes vodorovnou trhlinu do chytu a podél oblé hrany na vrchol. Pozn. : nožná jen variace na Severní stěnu, porotože vede velmi blízko.
    • Jiří Hušek ml. , O. Hušková,10.10.2018
    • Ze S police stěnou přímo na vrchol.
    • Hans Nitsche,16.8.1953

Obrázková galerie

Čertův kámenČertův kámenplánek jhml
Vložit nový obrázek

Podmínky lezení

Část terénů je v NPR Jizerskohorské bučiny. Lezení v rezervaci je povoleno celoročně jen na vyjmenované objekty a v oblastech vymezených v mapové příloze. Není dovoleno upravovat a měnit povrch skály, lezení ledů je povoleno za dostatečné vrstvy ledu ve vyznačených sektorech. Drytooling je povolen jen v lomu v Oldřichově. Zahnízdění ptáků je povinnost hlásit.
- Magnézium je povoleno jen od stupně VIIIb jizerské stupnice

- Jištění fixními prostředky a vklíněnci.

OVK Jizerské a Lužické hory | Hlášení závad | Správce Zdeněk Bouda | Pravidla lezení

Vložit prvovýstup

Legenda k ikonám

  • Zákaz lezení
  • Částečný zákaz lezení
  • Zákaz kvůli hnízdění
  • Zákaz částí kvůli hnízdění
  • Tradiční pískovcové lezení
  • Tradiční lezení
  • Sportovní lezení
  • Skalní lezení
  • Bouldering
  • Drytooling a mix
  • Ledolezení
  • Kolmá cesta
  • Položená cesta
  • Převislá cesta
  • Střecha
  • Jištění nýty a kruhy
  • Jištění vklíněnci
  • Jištění smyčkami
  • Cesty na slunci
  • Cesty ve stínu
  • Vhodné pro pobyt dětí
  • Lezecký park
  • Výcvik
  • Nebezpečí
  • Typická spárová cesta
  • Poškozená cesta
Instagram

Instagram Horosvaz