Popis:

Zorka Prachtelová patří mezi nejlepší lezkyně v historii českého lezení. Lezení zasvětila celý život a mnohé mu obětovala. V 70. až 80. letech minulého století se specializovala se svým manželem Petrem Prachtelem především na špičkové výstupy v českých a německých pískovcích a také na žule Jizerských hor. Na svém kontě má více než 9 000 přelezených cest, přes 1 000 prvovýstupů, z nichž zhruba 250 vlastních. Úctyhodný je 
nejen počet výstupů, ale také obtížnost, kterou Zorka lezla, a kterou konkurovala i nejlepším mužským lezcům své doby. Na písku dosáhla klasifikace IXa a free solo VIIIa. Právě lezení sólo a přeskoky, jsou pro její osobu ikonické. Zorce patří také několik významných ženských prvenství. V roce 1963 přelezla jako první žena Údolní cestu na Kapelníka, v zimě 1964 legendární Hokejku ve Vysokých Tatrách, 1970 vyvedla v Sasku jako první žena cestu obtížnosti VIIIa a mnoho dalších. V roce 1969 společně s manželem Petrem získal prestižní třídu “Meisterklasse” v Sasku. Byla členkou reprezentačního horolezeckého družstva, spoluzakladatelkou lezeckého oddílu APK, vynikající lyžařka a běžkyně. 

Životopis:

Zorka Prachtelová (rozená Mayerová) začínala s lezením na přelomu 50. a 60. let v horolezeckém oddílu pražské Slávie VŠ. V roce 1961 se poprvé setkala s Petrem Prachtelem, se kterým o rok později začala tvořit nerozlučitelnou lezeckou i životní dvojici. 

 

Život po boku Petra byl pro Zorku velkou lezeckou školu. V zimě 1964 spolu vylezli Hokejku, tehdy snad nejpověstnější cestu v Tatrách a Zorka se stala tak stala první ženou, které se to podařilo. 
Po úspěšném přelezu Hokejky se Zorka pustila do lezení na pozici prvolezce, brzy svými výkony začala převyšovat mnoho zkušených lezců a bourala mýty o tom, co v horách a na skalách žena dokáže. 

 

V šedesátých letech se manželé Prachtelovi nejvíce pohybovali v oblasti Saských pískovců, kde svými výkony budili obdiv a jako první cizinci získali  „Meisterklasse“ - elitní třídu pro lezce, kteří během roku dokázali přelézt alespoň 12 z 92 nejtěžších saských cest, tzv. meisterwegů. 

Právě v Sasku vyvedla Zorka jakožto první žena cestu obtížnosti VIIIa, později posunula svou klasifikaci až na IXa, a to včetně prvovýstupů a sólovala v obtížnostech VIIIa.

 

 

Mnoho dalších hodnotných přelezů a prvovýstupů udělala Zorka s Petrem nejen v Sasku, ale ve všech našich pískovcových oblastech, v Tatrách i v Alpách. Podařil se jim například přelez zimní Weberovky a Plškovy Ošarpance také v zimě, v Dolomitech variantu Tissiho na Tofaně di Rozes, na Grossglockneru tehdy nejrychlejší přelez Pallavicini-Rinne, těžké cesty ve Wilder Kaiseru a stovky dalších.

 

Lidé jako Prachtelovi byli trnem v oku socialistickému režimu, který jim neusnadňoval osobní ani lezecký život. Stáhli se do ústraní Jizerských hor a na českých pískovcích byli vidět méně a méně. Právě Jizerky a jizerská žula se tak stala jejich novým domovem a lezeckým hřištěm, kde udělali nespočet dalších prvovýstupů.

 

Zorka má na svém kontě více než 9 000 přelezených cest, přes 1 000 prvovýstupů, z nichž zhruba 250 vlastních. Mimo jiné byla také výbornou atletkou. S Petrem se věnovala vytrvalostním běhům a ultramaratonu. Třikrát vyhrála Jizerskou stovku, byla vítězkou GP ČSR dálkových běhů roku 1980, Figurovala na 17. místě ve světových tabulkách běhů na 100 km, roku 1990 byla s Petrem vicemistryní ČSFR v běhu dvojic na 100 km za 7:24 a ještě ve svých 48 letech (1991) byla druhá na mistrovství Vídně na patnáctikilometrové trati.

Poslední roky bojovala Zorka s vážnou nemocí, ale i přes to, až do osdného dne žila lezením.

 

Klíčová slova:

Prachtel, Prachtelová, Zora

Připojené a související