Neštěstí, ke kterému došlo v důsledku prasknutí několika nýtů letos v březnu na Kalymnosu, je příkladem rizikového jevu, který se týká přímořských lokalit. Nebezpečné jsou hlavně starší cesty osazeny jištěním z nerezové oceli určitého typu, nebo jištěním kombinujícím různé materiály. 

(Ilustrační fotka, zdroj: alpine-rescue.org)

Příčinou selhání fixního jištění je "atmosfericky indukované korozní praskání pod napětím" - zkratka AISCC (Atmospherically Induced Stress Corrosion Cracking), jehož podstatou je působní solí z mořského vzduchu, které při určité kombinaci vlhkosti a teploty narušuje strukturu jištění zevnitř. Problém je, že narušení kovu není vidět. 

UIAA vydala první varovnání týkající se AISCC v roce 2015 a problém stále sleduje. Výstupem je hlavně nedávno aktualizovaný standard věnovaný osazování jištění: UIAA Climbing Anchors Standard 2020

Tématu je věnován článek Petra Jandíka Neviditelný nepřítel středomořských skal publikovaný na webu horyinfo.cz, ze kterého jsme čerpali, a ve kterém jsou uvedeny další zdroje k tomuto tématu. 

Při lezení v přímořských oblastech buďte obezřetní, sledujte aktuální místní informace, vyvarujte se lezení starých, dříve osazených cest a při spouštění využívejte metodu, kterou doporučuje Petzl.

ČHS