Ahoj, pro loňský velký úspěch letos opět pořádáme dětský lezecký lezecký tábor pro děti od 7 do 15 let. Letos bude na Vysočině, přihláška se dá stáhnout na www.palavskyvesak.com Loni byl na Chřibech ze kterého je následující článek. Na stejných stránkách je i asi 30 fotek z tábora ( v odkazu články ).
Zpráva z lezeckého tábora Chřiby 2005
Náš první lezecký tábor se konal v nádherném prostředí Chřibů. Středisko LPT Severka nás uvítalo v sobotu 30.7.2005 po hladké cestě vlakem, autobusem a pěškobusem. Nožičky bolely a všichni se už moc těšili na romantiku podsadových stanů. Stany byly opravdu skvělé, pravděpodobně
už toho zažily dost......hlavně postele, které bylo potřeba rychle opravit, aby vyhovovaly standardům Evropské unie a normě ISO 200. Dítě přece nesmí trpět!!! Po aklimatizačním procesu začal čilý táborový ruch. Při prvním večeru jsme slyšeli Stanovo "Táááák Panstvo...", které vzbuzovalo respekt i u vedoucích. Psíci Bubo a Dypsi zalezli pod lavičky a doufali, že nich se to netýkalo.... :) Ale děcka se nezalekly. Hned první noc nám předvedly, že tábor je plně v jejich moci a my budem mít co dělat... Vzniklou situaci vyřešil rázně opět Stano. Málokdo věděl, že kromě bývalého povolání plavčíka chodí každé ráno běhat se psem......a tak přebytečnou dětskou energii navždy umlčel pětikilometrový výběh do chřibských kopců. Zkrátka začátek, jak má být.
V dalších dnech se hodně lezlo. V úvodu jsme zavítali na nejbližší lezecké oblasti: Zbojník a Karlova skála. Děcka si ohmataly materiál...perfektní tvrdý písek, došlo k prvním odřeninám. Ale zalezly perfektně. Například Bageta si vyzkoušela svůj tradiční slézací zasekávací manévr, který se všem přítomným natolik zalíbil, že si v dalších dnech dala repete....bude z ní dobrá lezkyně....nahoru radostně, zpátky dolů "ni krok". Opravdové lezení proběhlo až na Barborce a Osvětimankách (cestičku na Osvětimanky protíná pravděpodobně obdoba Bermudského trojúhelníku nebo přinejmenším bludný kořen, tak bacha na to...bloudí se skvěle a dlouho...). Někteří borci zvyklí na 7, 8 OS nebyli skoro schopní vylézt 6-ku na druháka a naopak ti, kteří takové věci neřeší, lezli skvěle. Ale to už je osud. Každopádně lezečky dostávaly pěkně zabrat. Tak například na Kozlovi, kam vzal vybranou skupinku Svišť (dík), zkoušeli někteří zdolat cestu Devizový příslib. Vylézt něco takového znělo opravdu slibně. Ale jak už to bývalo v dobách totalitních, přislíbeno dostal akorát Svišť, který si dokonce na naše přemlouvání vyměnil svoje kecky Lotto za lezečky Triop Sharky, snad aby se mu lépe zakusovaly do písku.... Ostatní by to určitě vylezli taky, ale vyčerpání z celodenního lezení bylo ohromné....zvlášť když některé na vrcholu zastihla silná bouře..... Tam se ale ukázalo, že Aneta kromě lezení komínů zvládá rychloslanění. Strach z blesků jí dal bleskovou rychlost :)
Mimo jiné se hrály i hry. Bezpečné a nebezpečné. Při těch nebezpečných došlo i ke ztrátám.... Při nácviku lezecké činnosti ve vodorovné poloze položili své životy Ondra, Robert, Kuba a Igor. Získali krásné parte, ale na cínové rakve jsme neměli. Jejich tlející těla jsme hodili do vtipně vyzdobené latrýny. Místo slov "odpočívej v pokoji" zdobí jejich místo posledního odpočinku slova jiná..."omezte masturbaci na dobu nezbytně nutnou" atd...... Méně bezpečnou byla střelba. Pistolníci a pistolnice na divokém západě, třeste se strachy!!!!! Za připomenutí stojí i hra, ve které si borci porozbíjeli vejce. Holky jsou na vajíčka opatrnější a tak jim to šlo líp. Chození poslepu podél provázku bylo zábavné, zvlášť pro ty, kteří naráželi hlavou do stromů (příště přilby s sebou, frajeři) a v honění ocásků, takzvaně liščích, vyhrál Igor.
Vysloužil si tím akademický titul NJNL - nejlišákovatější lišák.....jen tak dál.....Igi :)
Velký úspěch zaznamenala Doktorova zdravověda s asistentkou Verčou a následná instruktáž pro dospívající mládež v podání zkušeného Slada.
Nasazování kondomu na okurku zvládl obstojně, ale jeho věta "...na co to mám umět já? Má to umět ženská..." by měla zůstat v paměti jeho ctitelek. Zapište si holky do deníčků, že tento laxní přístup k věci, je odstrašujícím případem chlapské nezodpovědnosti. Ovšem největší ztráty hrozily táboru při epidemii hrozivým Moribundusem. Touto zákeřnou nemocí byli infikováni všichni účastníci pochodu na hrad Buchlov. Naštěstí byl náš zdravotník Matýsek skvěle připraven. S šéfkuchařem Boubelem stvořili ďábelský šumící lektvar, který v kombinaci s kyselinou citronovou spolehlivě nebezpečné moribundusové bakterie zničil.... Snad ale mohla tato smrtící epidemie způsobit několik ztrát, protože by se tím množství a krutost vedoucích, kterýma se děcka staly při dnu NARUBY, jaksi...zredukovala....prostě zmenšila. V tento den se naplno projevila krvelačnost duší dětských, zkažených sledováním televizorů a hraním her, kdy utrpení ostatních je potěšením. Ano na tento okamžik budou mnozí z nás navždy pamatovat. Tělesné tresty, tyranie a šikana.....toho se dostávalo nejenom mě, ale i Doktorovi, Stanovi, Boubelovi, Janě, Ajči, Matýskovi, Monice a Šárce. Naštěstí se tato situace úderem půlnoci v dobré obrátila a tábor opět přešel do našich rukou.... Ale důležité je, že HIP-HOP žije.
K táboru patří neodmyslitelně i táboráky a noční bojovky. Táborák jsme měli dokonce i s ohňostrojem.... Při noční bojovce se nám ztratila vedoucí Monča....Naštěstí jen zaspala v mechu a kapradí. Postarali se o ni Křemílek a Vochomůrka. Zdálo se jí o koních, které miluje a kamenech, co jí dávají sílu. Koníci na ni čekali v nedalekém ranči.....a nejenom na ni. Projížďka byla parádní. Sice jen v ohradě, ale...., že prý je ze sedla koně nejhezčí pohled na svět..... Tak to určitě stálo za to.... Někteří by ale mohli namítnout, že nejhezčí je pohled z vrcholu Karlovy skály, kterou jsme pracně dva dny "zkulturňovali". Zničili jsme ovšem vzácný mechový biotop, který se však na lezecké plotně usadil neoprávněně, takže měl smůlu. Konečně skála vypadala jako v ostatních částech malebných Chřibů, ve kterých se na vlnách pohody odehrál zbytek táborových dnů, zakončených po teenagerovsku...diskotékou. Takže nezapomeňme, že do roka a do dne.............pojedeme zase..............
Tábor byl čtrnáctidenní, zúčastnilo se ho třicet dětí ve věku 8-16 let a deset vedoucích. Byl pořádán jako náborový, pro nové členy Českého horolezeckého svazu a bylo na něj čerpáno z grantu mládeže ČHS.

Za pomoc s uskutečněním tábora děkujeme ČHS, Pilka-Kameny, EliasSport.

Petr Švach, Richard Dědič