NANGA PARBAT 2005 LIGHT EXPEDITION CZ
Zpráva po návratu – na vrchol se nepodařilo vystoupit.
Termín expedice: 5. července až 18. srpna 2005
Účastníci
expedice: Pavel Matoušek, Olga Nováková, Zuzana Hofmannová, Josef Milfait,
Miroslav Churavý, Luděk Kopecký
Cíl expedice: Nanga Parbat (8125). Vrchol se nachází v Kašmíru na území dnešního Pákistánu.
Výstupová trasa : Severní cestou, cestou H. Buhla – přes Rakiotský ledovec. Trasa je shodná s výstupovou trasou pokusů Němců z let 1932, 1934, 1936, 1938 , prvovýstupu Hermanna Buhla z roku 1953 a úspěšného výstupu Československé expedice v roce 1971. Od té doby na vrchol touto cestou zřejmě nikdo nevystupoval.
Časový průběh expedice (zjednodušeno) :
- 9.7. postaven BC (3970m, pod Velkou morénou)
- 12.7. postaven 1. tábor (4500 m – Velká moréna)
- 16.7. 2. tábor (5300 – zlom Rakiotského ledovce)
- 17.7. až 24.7. několik period špatného počasí neumožňuje prostoupit ledovcem nad 2.táborem
- 29.7. 3. tábor (5900m, pod sedlem J.Chongri), napadne asi 30 cm čerstvého sněhu, bouře, pro elektrické výboje se nelze v táboře postavit
- 30.7 až 2.8. špatné počasí
- 4.8 až 5.8. 4. tábor (6100 – pod Západním Rakiotským sedlem), pokus o Rakiotský štít (Z.Hofmannová, L.Kopecký). Postup zastavil lavinézní terén, hluboký sníh a bouřka se sněžením.
- 7.8. společný výstup na J. Chongru (6448 m), do večera napadne asi 30 cm nového sněhu
- 8. až 9.8. ve dne v noci nepřetržitě sněží, napadne 80 až 100 cm sněhu, přes špatné počasí zahájen sestup, cesta vzhůru je na dlouhou dobu uzavřena
- 10.8. příchod do BC
- 14.8. odchod z BC
Hlavní komplikace při výstupu :
- Trasa mezi 1. a 2. táborem je často ohrožována padajícími seraky (lavinami)
- Orientačně složitý a tedy pomalý průstup spodní částí Rakiotského ledovce
- Komplikované hledání cesty kolem 2. tábora (zlom ledovce) a horní částí ledovce
- Nad 6000 m trvale špatný (hluboký) sníh, laviny
- Nestabilní počasí, zejména v oblasti Rakiotského ledovcového plata. Nejdelší perioda pěkného počasí 3 dni, zpravidla je pěkně jen jeden den a dopoledne. (Jako neskutečný sen se zdají některé záznamy předchozích expedic : „od 30. června do 18. července bylo slunečno “, „čtyři týdny jsme měli slunečné počasí …“ , „… všechno šlo bez větších těžkostí, za dva týdny … počasí stále výborné…“)
- Časté sněžení. Vlivem sněžení a tlakových vln od lavin byly poničeny tři stany expedice.
Poznámky k expedici :
- Nanga Parbat zaujímá mezi osmitisícovkami zcela výjimečné místo. Neřadí se sice k nejvyšším osmitisícovkám, ale jeho Rúpalská stěna je nejvyšší horská stěna světa. Je také první osmitisícovkou, o kterou se již roku 1895 pokoušela horolezecká expedice. Přesto dodnes nepatří k příliš navštěvovaným. Také severní cesta, kterou byl první výstup na vrchol uskutečněn, má doposud pouze jedno opakování.
- Expedice byla vedena lehkým stylem, bez použití kyslíku, výškových nosičů, bez budování zabezpečených postupových táborů. Přes mnohé pochybnosti i mezi horolezci se expedice snadno obešla také bez pomoci kuchařů (a dalších „pomocníků“) v základním táboře.
- Z organizačního hlediska nebyly vážnější problémy. Kromě dopravy do BC jsme neměli od agentury žádný servis. Vlastní vybavení BC, vlastní vaření v BC, vlastní WC stan, …. Problémy s tímto řešením měl pouze styčný důstojník, kterému se zdálo, že nejsme ta správná expedice, když nemůže diktovat náš program a vysedávat ve velkém společenském stanu. Zabezpečení agenturou cestou do BC a zpět, včetně služeb sirdára bylo bezchybné (24 nosičů do BC, 11 zpět).
- Vybraný směr výstupu je velmi opuštěný. Naposledy zde zřejmě působila Československá expedice v roce 1971 a před 10 lety Japonská expedice, která ale od 2. tábora vystupovala jinou trasou. Po obou (!!!) expedicích jsme našli stopy jejich pobytu – odpadky v 1. táboře. Náš sirdár byl nosičem Japonské expedice a upřesnil nám směr jejich výstupu. Japonská trasa je z bezpečnostního hlediska velmi, velmi problematická (pro nás až nepředstavitelně) a je jen s podivem, že jediným zraněním byla prý zlomenina.
- Opuštěnost výstupové trasy má své nevýhody i výhody. Veškerá činnost na kopci byla jen a jen naše činnost. Při více expedicích by se zřejmě postupovalo rychleji. Takto se ale jednalo o zcela jinou situaci, než bývá při většině dnešních expedic běžné.
- Vrchol sice nebyl dosažen (z dříve uvedených důvodů), přesto si myslím, že se jedná o velkou zkušenost pro všechny účastníky. Všichni účastníci vystoupili na J.Chongru (6448 m). Jedná se o teprve asi o 3 výstup v historii na tento vrchol a je to poprvé, co na vrcholu stanuli Češi a poprvé co na vrcholu byly ženy.
- Nanga Parbat přes Rakiotský ledovec zůstává i nadále velkou výzvou. Vždyť poslední expedice tu byla před 34 lety a doposud zde byly vykonány pouze dva úspěšné výstupy (1953 a 1971). Vždy se jednalo o početné a těžké expedice včetně výškových nosičů. Je to poprvé, co se touto cestou pokusila vystoupit lehká expedice a je to poprvé, co na Rakiotském ledovcovém platu stála žena.
- I pro mnohé z nás zůstává tato cesta výzvou do dalších let.
Pavel Matoušek,
vedoucí expedice