Kdo nikdy nelezl na Kalamárce, jakoby ani nežil... no, přinejmenším o hodně přišel. To samé platí o  těch českých lezkyních, které propásly v rámci společného projektu Slovenska a Česka další „holčičí“ akci. A jak se povedla? Stručný popis v tomto článku. 

ČTVRTEK

Lije a lije, řečeno slušně, neb jsme dámy. Statečně se do pozice vypravěče o skalách staví Jožo Sklenár, správce oblasti. Že prý zítra odpoledne už to půjde lézt. K tomu zakusujeme bramboráky (zde místní specialita zvaná haruľa) jako pozornost od správkyně chaty.

PÁTEK

Dopoledne obhlídka Horních a Dolních skal s Kazem (=Vlado Linek). Ty šťastnější už při výkladu živého průvodce nahlížejí do jeho geniálního tištěného průvodce. Odpoledne dilema, kam se vydat na první lezení. Větší část volí jistotu – Horní skály, zvídavější menší část se vydáva do neznáma na Melichovu skálu. Obě skupiny se vrací nanejvýš spokojeny s prvními úlovky k opulentní grilovačce. Večer se zalíbením hledíme na Joža Krištoffyho a jeho diáky přibližující, kterak vylézt bývalou Compressor Route. 

 

SOBOTA

Jelikož se dá předpokládat, že krásné slunečné počasí vyláká do skal plno lezců, početná skupina vyráží pod Kazovým vedením na Boriakove skaly. Zbytek preferuje nepřeberné množství cest na Horních. Dají se tu sice potkat takové mužské legendy jako Stano Glejdura, ale všemožně obsypaných linkách stejně hrají  prim holky. Večer gulášový – masový a taky vegetariánský, těžko říci, který je lepší. Masovou zábavu obstarává vynikající kytara, mírně falešný zpěv a potvrzení teze, že k tanečkům nejsou muži v některých situacích vůbec potřeba.

NEDĚLE

Krásné a trochu smutné ráno, že je konec a je třeba odjet. Míříme buď do Dolních, nebo Horních skal. Lezci a lezkyně procházející oblastí Májová veža dostávají jako bonus úžasný motivační zážitek, kterak se naše nejstarší účastnice Jitka Obročníková (81) rozhodla, že ji vybraná  přívětivá linie nebaví lézt s horním jištěním a dala si ji znovu odspodu. Inu, když to v tobě je, tak to v tobě prostě zůstane!

 

FAKTA

Celkem 39 lezkyň (12 z Česka, 27 ze Slovenska) ve věkovém rozpětí 2,5 až 81 let. Vylezlo se mraky cest, z těch těžších například Upečený pes 8-, Oddelená skutočnosť 7+, Forever Spoony 7, Ježišova hrana 7, Kiki-riki 7-, Obrovská strecha 6+, Ema má mamu 6+ a tak dále. Jak jsme se všechny shodly, není však tolik důležité co a jak, ale s kým! 

 

A NA ZÁVĚR...

Nejlépe když dám slovo jedné z těch, které na takovou akci dorazily poprvé – snad tím povzbudí v budoucnu i další. Pořád nás jezdí z Čech a Moravy o hodně míň!

„Bylo to famózní, nezapomenutelné! Moc díky za dny jako jsou tyto, za neskutečnou energii a inspiraci od všech holek. Kalamárka mě naprosto nadchla – hlavně zpracování průvodce. Některé názvy nám prostě nedaly cestu nepřelézt: 

Strmý variant 7+ - „Tak to už ani pánbůh nevie kadial“

Ženská odvaha 5+ - „Obliny kruté žensky nežné“

Machnatý ráj – „Kto hladá chyt, najde“.  

Ale ne vždycky se dařilo, bohužel. Na Boriakových skalách na Baywatch 7+ tak proběhlo cvičení odskoků a trénink jističe v chytání pádů (slovy 6). Tak to je, když za boha nevieš ako cvaknut, lebo to je celé machnaté!“ 

 

Autorka komentáře si tak odvezla jeden pytel a je jisté, že se společně s mnoha ostatními na Kalamárku ještě vrátí.

 

Příští rok je pořadatelství srazu na nás a už teď vymýšlíme, jak alespoň udržet nastavenou laťku. Moc díky za všechny zážitky a poklona všem organizátorkám v čele s Aničkou Čaplickou, Jamesu  za finanční podporu a v neposlední řadě všem zúčastněným mužským elementům za nebojácnost.  

 

---

Alena Čepelková