Ve dnech 30. 8. – 10. 9. hostilo nové lezecké centrum v rakouském Innsbrucku Mistrovství světa mládeže v soutěžním lezení. Poprvé v historii se kromě jednotlivých disciplín závodilo i v olympijské kombinaci, v níž to byl v kategorii A (16 – 17 let) zároveň nominační závod pro Olympijské hry mládeže 2018 v Buenos Aires.

Právě kombinace přinesla prodloužení mládežnického šampionátu na 12 závodních dnů, řadu organizačních problémů i značné zatížení pro soutěžící i realizační týmy. Závodníci přihlášení do kombinace museli nejprve absolvovat individuální starty v jednotlivých disciplínách, přičemž do kombinace se započítávaly celkové výsledky včetně semifinále a finále. Hodnocení bylo dáno násobkem pořadí závodníků přihlášených ke kombinaci v jednotlivých disciplínách, tedy čím nižší součet bodů, tím lepší výsledek.  Nejlepších 6 závodníků v kombinaci po závodech v jednotlivých disciplínách v kategoriích B (14 – 15 let) a Junioři (18 – 19 let) a nejlepších 20 závodníků v kategorii A postoupilo do finále kombinace, kde znovu absolvovali závody ve všech třech disciplínách v jednom dni. Jednoznačně se ukázalo, že kromě výkonnosti v jednotlivých disciplínách rozhoduje i schopnost snášet dlouhodobé závodní zatížení a rychle regenerovat, což upřednostňuje pouze určité metabolické typy. Zároveň jsou tím ovlivněny výsledky v disciplínách, které jsou na programu soutěže později a zvýhodněni závodníci, kteří v kombinaci nestartují.

Vzhledem k účasti více než 1 100 závodníků z 50 zemí byly kvalifikace v boulderingu a lezení na obtížnost poprvé v historii juniorských šampionátů řešeny systémem kvalifikačních skupin, v nichž se soutěžilo na odlišných boulderech a cestách. To sice umožňuje organizačně zvládnout takový počet závodníků, ale snižuje objektivitu výsledků. Velmi komerční přístup pořadatelské stěny i města se zpoplatněným tréninkem pro závodníky i kouče, placeným parkováním a řadou různě vykládaných a dodržovaných bezpečnostních opatření nevytvořil z letošního mládežnického šampionátu příliš přátelsky pojatou událost. Naopak je nutno ocenit úroveň závodních cest a boulderů, organizačního zajištění soutěží, rozhodování, slavnostních ceremoniálů i výkonů závodníků. Z hlediska konkurence a počtu závodníků v jednotlivých kategoriích a disciplínách šlo o nejsilněji obsazený závod MSJ v historii.

Českou republiku reprezentovalo v Innsbrucku 37 lezců včetně závodníků startujících na vlastní náklady. Kromě jednoho finálového, dvou semifinálových, jednoho osmifinálového a dalších bodovaných výsledků je dobrou zprávou opět vyšší počet závodníků, jejichž výkonnost jim dává šanci bojovat o postupová umístění i v té nejsilnější konkurenci. Na druhé straně je nutno konstatovat, že přístup několika účastníků k tréninku i vlastnímu závodu neodpovídá současným požadavkům soutěžního lezení vrcholné úrovně a bude proto nezbytné zpřísnit některá kritéria. Většina českých závodníků však osvědčila poctivý přístup a podala kvalitní výkony.

Vynikajícího výsledku dosáhl hned ve své první reprezentační sezóně Ondřej Slezák, který v kategorii B v lezení na obtížnost postoupil do finále, kde vybojoval konečné 9. místo z 88 závodníků. Ondra výborně zalezl v první kvalifikační cestě, v níž obsadil dělené 6. – 10. místo ve skupině, druhá kvalifikace už se mu povedla méně, když zde skončil na 14. pozici, ale v součtu obou cest i kvalifikačních skupin to stačilo na bezproblémový postup do semifinále z dělené 17. příčky. Semifinále zvládl Ondra skvěle a zajistil si tak postup do finále ze 7. místa. Do finále, které je standardně osmičlenné, tentokrát v důsledku shody v semifinále (vzhledem k systému kvalifikačních skupin nebylo možné uplatnit pořadí z kvalifikace) postoupilo 13 lezců, mezi nimiž Ondra potvrdil 9. místem svou kvalitu.

Výborně se v Innsbrucku v lezení na rychlost prezentovala Tereza Cibulková, startující rovněž v kategorii B, která postoupila do osmifinále, v němž obsadila konečnou 14. příčku ze 73 lezkyň. Tuto závodnici v létě přibrzdily zdravotní problémy, ale v kvalifikaci po bojovném výkonu dosáhla velmi dobrého času 11,72s a česká výprava pak čekala a nervózně počítala, zda to bude na postup stačit. Nakonec to vyšlo a Tereza se kvalifikovala do osmifinále z 16. pozice, což zároveň znamenalo, že v prvním vyřazovacím kole nastoupí proti vítězce kvalifikace a tedy nejtěžší možné soupeřce, jíž byla Ruska Kulagina. Tereza s ní zpočátku sváděla vyrovnaný souboj, pak ale podklouzla a i když to rychle napravila, Ruska už jí nedala šanci. Tereza se díky svému osmifinálovému času 11,95s posunula na konečné 14. místo, Kulagina se později stala celkovou vítězkou.

V lezení na rychlost jsme měli zastoupení i v kategorii A, kde si Hanka Křížová vytvořila osobní rekord 11,36s a vybojovala velmi dobré 22. místo mezi 85 závodnicemi. Od postupu do osmifinále ji dělilo sedm desetin vteřiny. Tento výsledek je o to cennější, že Hanka startuje v této kategorii prvním rokem.

O nominaci na Olympijské hry mládeže v roce 2018 se chtěla pokusit v kategorii A Eliška Adamovská. To ovšem znamenalo zvládnout na úvod závod v boulderingu, co nejméně ztratit v její neoblíbené rychlosti a pak se co nejlépe vyrovnat s únavou z dlouhého pobytu i předchozích disciplín a vybojovat co nejlepší výsledek v lezení na obtížnost, které je Eliščinou hlavní disciplínou. Úvodní boulderový závod ale Elišce příliš nevyšel, když v něm obsadila dělenou 39. – 40. příčku (31. ze závodnic v kombinaci) a v následujícím závodě na rychlost, které se v tréninku věnovala minimálně, její výkon stačil na 71. pozici (60. ze závodnic v kombinaci). Kvalifikaci v lezení na obtížnost ale zvládla Eliška skvěle - v první cestě jí patřilo dělené 9. – 10. místo ve skupině, ve druhé pak 11. – 12. pozice, což znamenalo bezproblémový postup do semifinále z dělené 21. příčky ze 101 závodnic v součtu obou kvalifikačních skupin. V semifinále se už i na neunavitelné Elišce začala projevovat únava a její výkon jí vynesl konečné dělené 22. – 24. místo (18. ze závodnic v kombinaci), což je sice velmi dobrý výsledek, který však na postup do finále kombinace a možnost bojovat o nominaci na Olympijské hry mládeže nestačil. V kombinaci nakonec Eliška obsadila 42. pozici z 68 startujících.

Stejný záměr i program měla Lenka Slezáková, startující rovněž v kategorii A. Ta naopak zvládla výborně závod v boulderingu, kde obsadila mezi 95 lezkyněmi dělenou 27. – 28. příčku (23. ze závodnic v kombinaci). Přestože jde o nejlepší český výsledek v boulderingu na letošním MSJ, šlo vlastně o výsledek smolný, protože Lenku dělil jediný pokus na top od postupu do semifinále, když v prvním pokusu spadla z topu a první boulder potom vylezla druhým pokusem, na třetím boulderu pak jen těsně nevyšla reálná šance na další top. Rychlosti se Lenka rovněž v tréninku příliš nevěnovala a skončila zde na 61. místě (51. ze závodnic v kombinaci).  V lezení na obtížnost se už u Lenky hodně projevila únava, na kterou je její metabolický typ náchylný, a ve skupině nakonec skončila 17., tedy tři místa za postupem do semifinále, což znamenalo celkově dělenou 33. – 34. pozici (26. ze závodnic v kombinaci). V celkovém hodnocení kombinace patří Lence 40. místo.

V kombinaci startovala také Eliška Bulenová v kategorii B, která v boulderingu vybojovala rovněž výborné dělené 27. – 28. místo z 85 startujících (21. ze závodnic v kombinaci).  Ani Eliška nepatří k vyznavačkám rychlosti, čemuž odpovídá i její 60 místo v této disciplíně (46. ze závodnic v kombinaci). V lezení na obtížnost zápasila Eliška s nervozitou a pocitem zodpovědnosti, takže její konečná 42. pozice z 86 závodnic (25. ze závodnic v kombinaci) je sice solidním výsledkem, ale s klidnou hlavou má Eliška určitě i na lepší umístění. V kombinaci Eliška ve své kategorii obsadila 32. příčku z 62. závodnic.

Velká očekávání byla spojována se jménem Jakuba Konečného v kategorii juniorů, což je situace, v níž se nezávodí snadno. Jakubovi se nepovedla první kvalifikační cesta, kde se mu přes poměrně dlouhou snahu nepodařilo vyřešit silově-technický problém v její první třetině.  V tomto místě spadlo deset lezců, takže v rámci skupiny obsadil Jakub dělené 27. – 36. místo a bylo jasné, že na postup do semifinále bude potřebovat vynikající výkon ve druhé kvalifikaci. Druhou cestu sice Jakub zvládl velmi dobře, ale 7. – 10. pozice v cestě v rámci skupiny mu vynesla celkovou dělenou 29. – 30. příčku, což je mezi 82 lezci solidní výsledek, který však na postup do semifinále, na nějž Jakub určitě měl, bohužel těsně nestačil.

Řada dalších českých závodníků podala kvalitní výkony a zůstala jen těsně za postupovými či bodovanými pozicemi: Klára Hašková svým děleným 31. – 32. místem v kategorii B potvrdila svou letošní dobrou připravenost na mezinárodní závody, Míša Smetanová ve stejné kategorii vybojovala velmi kvalitní dělenou 33. – 35. pozici v lezení na obtížnost, přestože jí nevyšla jedna kvalifikační cesta, jen těsně za bodovaným umístěním skončil 31. Pavel Krůtil v lezení na rychlost mezi juniory, shodnou pozici vybojovala mezi juniorkami ve stejné disciplíně Sára Urbanová, přestože v první kvalifikaci spadla a ve druhé se tak musela vyrovnat s velkým tlakem, naším nejlepším bouldristou mezi chlapci byl v kategorii B Lukáš Doleček na dělené 41. příčce, který ještě týden před závodem měl tak závažné zdravotní problémy, že se uvažovalo o jeho hospitalizaci, statečný boj s cestami stavěnými na vyšší lezce svedl Marek Jeliga, jenž nakonec v lezení na obtížnost skončil na děleném 39. místě v kategorii B, ocenit je nutno velký výkonnostní vzestup ve srovnání s loňským rokem u Alberta Musila ve stejné kategorii, který jako nenominovaný startoval v Innsbrucku na vlastní náklady a obsadil zde velmi dobrou dělenou 43. pozici v lezení na obtížnost, rovněž nenominovaná a tedy na vlastní náklady v kategorii B startující Tereza Širůčková předvedla ohromnou bojovnost, když obsadila dělenou 45. příčku v lezení na obtížnost a 53. v boulderingu, přičemž ve dvou boulderech spadla v posledních vteřinách z kroku do topu, na nějž už musela spěchat, solidní výkony podaly v lezení na obtížnost v kategorii B 47. – 49. Eliška Hobzová a 50. Nikola Králíková, mezi 132 bouldristy v kategorii A se na dělenou 47. – 52. pozici dokázal probojovat Jakub Skočdopole, když se po nezdarech v předchozích silových boulderech dokázal zkoncentrovat na ten poslední technický, svou šikovnost uplatnil mezi juniory 49. – 50. Ondra Bína atd.  Nelze zde bohužel popsat výkony všech českých lezců, kompletní přehled výsledků je k dispozici na webu IFSC.

Děkujeme závodníkům s poctivým přístupem za vzornou reprezentaci, Saše Gendové, Elišce Karešové, Evě Křížové, Silvě Rajfové, Davidovi A. Urbáškovi a Tomášovi Sychovi za koučování i péči o účastníky, všem trenérům, rodičům a dobrovolníkům za pomoc a partnerovi mládežnické reprezentace společnosti Rock Point za podporu.

Tomáš Binter

Připojené galerie

MSJ Innsbruck 2017