Sezóna mezinárodních závodů IFSC odstartovala o víkendu 7. – 8. 4. Evropským pohárem mládeže v lezení na obtížnost a rychlost ve francouzském Voironu. Pro českou reprezentaci šlo o start více než úspěšný – naši závodníci zde vybojovali čtyři postupy do finále v lezení na obtížnost, dva další lezci skončili na prvním nepostupovém místě a řada reprezentantů dosáhla svých nejlepších životních výsledků. Česká republika díky tomu skončila mezi 18 zúčastněnými státy na vynikajícím 4. místě v pořadí národů za Francií, Itálií a Slovinskem, až za českou reprezentací skončily např. silné týmy Švýcarska, Španělska a Belgie.

Z historického hlediska nedosáhla česká reprezentace v závodech Evropského poháru mládeže IFSC v lezení na obtížnost nikdy vyššího počtu finálových postupů – a to ani v době, kdy v mládežnických kategoriích reprezentovali supertalenti Adam Ondra, Martin Stráník a Silva Rajfová. Pro přesnost je třeba uvést, že v roce 2007 se v závodě EYS v bulharském Veliko Tarnovu objevilo pět českých finalistů, ale vzhledem k tomu, že šlo o početně slabě obsazený závod, dvě finálové účasti byly zajištěny tím, že v dané kategorii startovalo méně závodníků, než bylo postupujících do finále. Zároveň je nutno říci, že ve Voironu vzhledem k brzkému termínu nestartoval silný rakouský tým, ale protože čeští závodníci ve všech čtyřech kategoriích postupovali do desetičlenného finále ze 4., 6. a 7. místa, ani rakouská účast by počet českých finalistů reálně neovlivnila. I když se nakonec nikomu z českých lezců nepodařilo dosáhnout na medaili, jde z hlediska celkové výkonnosti české mládežnické reprezentace o nejúspěšnější závod Evropského poháru mládeže v historii závodů IFSC. Přitom náš národní tým zde nebyl v nejsilnější sestavě – mimo jiné chyběl finalista loňských závodů Evropského poháru mládeže i mládežnického mistrovství světa Ondra Slezák, kterému v účasti zabránily přijímací zkoušky na gymnázium, a několik dalších kvalitních lezců.

V kategorii B (14 – 15 let) skvěle debutovala Markéta Janošová. Tato ostravská závodnice, na jejíž přípravě se kromě rodičů podílí i Českým olympijským výborem oceněná reprezentační trenérka Saša Gendová, se zřejmě rozhodla rovněž aspirovat na objev roku, protože hned při svém prvním životním reprezentačním startu s přehledem postoupila do finále. Do své první kvalifikační cesty navíc nastupovala jako druhá v pořadí, což je výrazná nevýhoda, protože nelze nic odkoukat od soupeřek, ale Markéta měla program připravený výborně a kromě dvou netaktických cvakání ho dokázala dodržet. To znamenalo dělené 7. – 9. místo v cestě. Druhou kvalifikaci zvládla rovněž s přehledem a vybojovala v ní 8. pozici, takže s jistotou postoupila ze 7. příčky. Finále pak lezla ještě lépe než kvalifikace, nebála se riskovat a dělat i neoblíbené dynamické kroky, což jí vyneslo celkové vynikající 6. místo.

Marek Jeliga, jemuž téměř nikdo neřekne jinak než Marin, startuje v kategorii B druhým rokem. Loni se mu do finále postoupit nepodařilo, ale ve Voironu se dokázal výborně koncentrovat na obě kvalifikační cesty, pro něž si s trenéry připravil program, který bezchybně realizoval. V té první se nenechal rozhodit ani povinným skokem, v němž ho handicapovala jeho malá výška a spadl nakonec až v dynamickém kroku do topu, což byl ovšem pro Marina rovněž dlouhý skok. To znamenalo dělenou 5. – 6. pozici v první cestě, kterou po výborném výkonu potvrdil dělenou 4. – 9. příčkou v té druhé. To mu součtu obou cest vyneslo 6. místo a první životní finále bylo na světě. Marin tomu ale ještě několik hodin po skončení kvalifikací nemohl uvěřit a opakoval stále stejnou otázku: „Jsem tam?“ To zřejmě nemohl vydržet hlavní stavěč Julien Gras a tak se ve finále Marinovi pomstil skokem, který nezvládl ani jeden z malých závodníků. Marin tak skončil celkově 9. a po závodě si šel finálovku znovu vyzkoušet. Ukázalo se, že tenhle skok byl skutečně mimo jeho možnosti, ale bez něj pak dolezl dál, než v závodě bronzový medailista.

Řadu finálových postupů má naopak z minulých sezón za sebou Eliška Adamovská, startující letos druhým rokem v kategorii A (16 – 17 let). Tato svěřenkyně Saši Gendové hned v první kvalifikaci potvrdila svou kvalitu a s jistotou si v náročné bouldrové cestě dolezla pro 4. pozici. Ve druhé cestě s přehledem překonala nepříjemnou technickou první polovinu, v závěru se jí pak nepovedlo nabrat optimálně šikmo otočený chyt, ale i tak to znamenalo dělené 7. – 9. místo v cestě a jistý postup ze 6. příčky. Vysloveně bouldrovou finálovou cestu lezla Eliška výborně, nenechala se rozhodit povinnými kroky s vysokou mírou rizika a skvěle nacházela možnosti k odpočinku. V rozhodujícím místě měla proto fyzicky navrch, ale bohužel si postavila příliš vysoko levou nohu, což ji v dynamickém kroku vyneslo od stěny a následující oblý chyt neudržela. Eliška tak skončila na 6. pozici se stejným výkonem, jako závodnice na 4. a 5. místě, o jejichž pořadí proto rozhodovala kvalifikace. Přestože jde o vynikající výsledek, Eliška byla hodně nespokojená, protože cítila, že na medaili tentokrát určitě měla.

Několik medailí z mládežnických závodů kategorie A už má Jakub Konečný, včetně té nejcennější. Jakub letos startuje druhým rokem mezi juniory (18 – 19 let), kde na svou první medaili teprve čeká. Že na ni letos má, potvrdil v obou kvalifikačních cestách – v té první skončil na dělené 2. – 3. pozici, v té druhé pak na dělené 3. - 5. příčce, což znamenalo postup ze 4. místa. Přesto se Jakubovi dle jeho slov nelezlo v kvalifikacích zdaleka tak dobře, jako den předtím při rozlezu, což možná ovlivnil i poměrně náročný cestovní program, který tento lezec zvolil. Finále se mu pak lezlo ještě o poznání hůř, na čemž měla určitě podíl i hodně bouldrová cesta většinou po velkých strukturách, které se musely držet celou dlaní. Nechyběly zde ani pozice dosud vídané téměř pouze na bouldrovkách – takový traverz „na číšníka“ mluví za vše. Právě při cvakání „na číšníka“, kde přes expresku u pasu nemohl nabrat lano, obvykle neunavitelnému Kubovi došlo, ale vůlí to dobojoval až do traverzu po trojúhelníkových strukturách, kde skončilo ve dvou krocích osm z deseti finalistů. V téhle trojúhelníkové loterii si Jakub vylosoval celkovou 6. pozici.

Titul smolaře závodu si jednoznačně zasloužila Lenka Slezáková v kategorii juniorek. Tahle kategorie byla početně nejméně obsazená, a tak se na první pohled zdálo, že postup do finále je zde snazší. Ale všechny závodnice v této kategorii byly velmi kvalitní, o čemž svědčí to, že černého Petra v podobě posledního místa získala nakonec španělská závodnice Muriel Ruíz De Larramendi Arangoa, která v loňském roce postoupila do finále závodu Evropského poháru mládeže, semifinále juniorského mistrovství světa a s velmi solidními výsledky reprezentovala Španělsko mezi dospělými ve světovém poháru. Lenka v první kvalifikaci překonala všechna riziková místa a překvapivě se nechala zaskočit technickou pasáží v její horní části, kterou při prohlídce trochu podcenila. Znamenalo to 9. místo, což byla stále postupová pozice, jen bylo třeba nechybovat ve druhé cestě. V té Lenka bez problémů přelezla nepříjemný technický začátek a rozkročila se v koutě, kde si v pohodlné odpočinkové pozici namágovala, pak jí najednou noha v koutě uklouzla a následoval pád. V této cestě tak Lenka obsadila dělenou 9. – 10. pozici, jenže škodolibý geometrický průměr z pořadí 9. a 9. – 10. vygeneroval 11. a tedy první nepostupové místo. Jak se nakonec ukázalo, pouhé plus ve druhé cestě by Lenku s přehledem posunulo do finále. Hned za ní pak skončila na 12. příčce dobře lezoucí Sabina Večeřová.

Velmi kvalitní, leč z hlediska postupu smolné celkové 11. místo vybojoval v kategorii juniorů také Vojta Trojan. Ten v obou cestách zalezl na maximum, což znamenalo dělenou 6. – 14. pozici v první a 14. – 15. příčku ve druhé kvalifikaci. Sám Vojta svůj výkon zhodnotil takto: “Bude to chtít ještě kousek dotrénovat…“

Velké ocenění si zaslouží rovněž dvě závodnice startující v kategorii B druhým rokem. Skvěle se uvedla Nikola Králíková, která po vynikajícím výkonu vybojovala v první kvalifikační cestě dělené 10. – 11. místo a atakovala tak finále. Druhá kvalifikace se jí tolik nepovedla, když si v rozhodujícím místě nepostavila optimálně nohy, což stačilo na dělenou 23. pozici v cestě. Celkově to této člence zlínského Vertikonu a svěřenkyni Tomáše Birka Sychy vyneslo výbornou 17. příčku – a to pro Nikolu znamená ve srovnání s nejlepším loňským výsledkem zlepšení o neuvěřitelných 14 míst. Ještě neuvěřitelnější ale je, že Nikola se svým výkonem byla hodně nespokojená… Hned za ní pak v této kategorii skončila 18. Tereza Širůčková, pro niž je to rovněž nejlepší mezinárodní výsledek.

Po několika letech zdravotních komplikací se k závodění mohla loni na podzim vrátit Eliška O. Novotná, startující v kategorii A. Ve Voironu tak nastoupila ke svému prvnímu životnímu reprezentačnímu startu a předvedla, že fyzicky má rozhodně na to, aby bojovala o finále. V obou cestách tuto svěřenkyni trenérky Elišky Karešové zastavily pouze fatální chyby, dané nulovými závodními zkušenostmi s cestami této úrovně, ale i tak je 19. příčka ve výkonnostně silné kategorii velmi dobrým výsledkem.

Solidně do sezóny vstoupili v kategorii A další zlínští svěřenci Tomáše Birka Sychy bratři Šimon a Štěpán Potůčkovi na 23. resp. 26. místě – i pro ně to je nejlepší životní výsledek v závodě Evropského poháru mládeže, přestože bouldrový charakter kvalifikačních cest nebyl určitě to, co by si sami přáli. Příslibem je i bodovaná 29. pozice Alberta Musila v konkurenci 41 závodníků, protože tento písecký svěřenec Ondry Švece loni ještě závodil v mladší kategorii B a je vidět, že přechod do vyšší kategorie mezi silnější lezce zvládl.

Závod vysloveně nevyšel loňské finalistce EYC Míše Smetanové v kategorii B, Natálii Tužové v kategorii A a Ondrovi Haškovi mezi juniory. Protože ve Voironu nebyli žádní slabí lezci, na výsledku se to muselo projevit. Ale i to k jakémukoli sportu na vrcholné úrovni patří a jde především o získané zkušenosti, které všichni vzhledem k jejich poctivému přístupu bezpochyby v budoucnu zúročí.

V lezení na rychlost reprezentovaly Českou republiku pouze dvě dívky – specialistka na tuto disciplínu Hanka Křížová a již zmíněná úspěšná debutantka Markéta Janošová, která se připravuje i na olympijskou kombinaci.

Hance Křížové, startující v kategorii A, nevyšel ani jeden kvalifikační pokus, když v tom výborně rozběhnutém prvním spadla a druhý pak musela lézt na jistotu. S časem 12,23 s tak skončila na 10. příčce, dvě místa za postupovou osmičkou.

Markéta Janošová k závodu na rychlost nastupovala až po úspěšné kvalifikaci v lezení na obtížnost. Čas 14,04 na postup do osmifinále nestačil a Markéta tak v této disciplíně obsadila 12. pozici.

Kromě závodění si český tým ve Voironu vyzkoušel novou kolekci nezávodního oblečení od partnera mládežnické reprezentace společnosti Rock Point, oslavil ocenění Saši Gendové jako trenérského objevu roku i narozeniny Terezy Širůčkové. Díky iniciativě Saši Gendové tentokrát měla možnost celá výprava bydlet pohromadě, čehož většina závodníků i doprovodu ráda využila. Saša navíc dala přednost trenérskému působení ve Voironu před osobní účastí na předání ocenění od ČOV, za což jí patří náš velký dík.

Děkujeme také všem rodičům a dobrovolníkům, kteří se na zajištění a organizaci výjezdu podíleli, speciálně pak Marcelovi Janošovi a písecko-libereckému týmu za vytvoření finálových map včetně záložních verzí. Rovněž děkujeme Monice Brkalové za krásné fotky, partnerovi mládežnické reprezentace společnosti Rock Point za výbornou spolupráci a všem příznivcům za podporu.

Tomáš Binter