Ve dnech 18.–28. ledna vyjela česká ledolezecká reprezentace na sérii závodů Mistrovství světa juniorů, které bylo zároveň Evropským pohárem UIAA v Champagny en Vanoise a Světového poháru v Saas Fee.

Cestou do Francie, na závod Champagny en Vanoise, bylo naplánováno také lezení v oblasti Eptingen, nicméně počasí bylo značně proti, a tak první lezení muselo počkat až do místa závodu.

Pro rozlez jsme zvolili oblast Moutieres, která je skvěle vhodná pro dny, kdy je velmi nepříjemné a deštivé počasí, neboť se jedná o obrovskou jeskyni s poměrně atypickými, silovými cestami v klasifikaci od D5 po D13. Klasa je sice poměrně dost přísná, ale zkušenost je to rozhodně zajímavá.

 

Samotný závod Mistrovství světa juniorů začínal kvalifikací obtížnosti dívek a celým programem závodu v rychlosti. České barvy hájili v rychlosti Matyáš Lienerth (U18) a Oliver Hamerský (U20). Oba dva postoupili do finále a i přes poměrně málo možností treninku této disciplíny podali velmi pěkné výkony. Oliver nakonec skončil na pátem a Matyáš na čtvrtém místě poté, co v posledním pokusu, v čase, který by pravděpodobně znamenal stříbrnou medaili, minul stopovací tlačítko časomíry. I to je ale specifikum závodu v rychlosti - koncentrace, nasazení a někdy i trochu štěstí.

V sobotu byla na pořadu kvalifikace obtížnosti kluků, kde opět závodili oba naši zástupci. Dvě velmi pěkné cesty rozřadily startovní pole a oba kluci postoupili do finále. Jako první lezl velmi pěkně Matyáš. Ten převedl vyrovnané lezení s jedním zamotáním ve výlezu ze stropu, které  znamenalo průběžné vedení, a čekali jsme na zbylé tři finalisty. Lars Dolf (SUI) a Lucas Nieto (ESP) topovali, a tak to chvíli vypadalo na druhou "bramboru". Nicméně, na psychice nejsilnějšího z kvalifikace Yago White (ESP) se možná podepsala pozice největšího favorita finále, nebo možná izolace, každopádně, nakonec skončil až čtvrtý a pro nás to znamenalo obrovskou radost ze zisku bronzové medaile v podání Matyáše.

Po U18 nastoupila kategorie U20 a v ní Oliver Hamerský. Do finále postoupil z pátého místa a rozhodně měl šanci na zlepšení. Ve finále lezl pěkně a stabilně až k sérii figure4 na přechodu do stropu. Tento výsledek nakonec znamenal velmi pěkné 4. místo, kdy od medaile Olivera dělil pouze jeden krok.

 

V neděli bylo na programu další kolo EP UIAA 2023/2024, jehož součástí byl i závod mládeže. Bohužel, s ohledem na oteplení při přípravě závodu, se nepodařilo připravit samostatné cesty a dospělí tak lezli po cestách juniorů, kterým se do EP započetly výsledky z MS.

Na start se v kategorii žen postavila Tereza Sukačová a v kategorii mužů Radek Lienerth. Terka měla trochu smůlu v nástupu do kvalifikace, kdy šla na řadu jako druhá a vzhledem k mírným zmatkům mezi registrací a vyvěšením startovních listin nebylo moc času na rozcvičení, což bylo znát i na lezeckém projevu v její první cestě. Ve druhé cestě už se Terky výkon výrazně zlepšil, lezla plynuleji a nadějný pokus zastavilo až nešťastné smeknutí cepínu zhruba ve druhé třetině cesty.

Muži, a tedy také Radek Lienerth, lezli odpoledne za mnohem příznivější teploty. Vzhledem k tomu, že junioři měli závodní cesty vylezené, mohli je závodníci díky radám mladších kolegů zkusit "napálit". V první cestě zastavila Radka dlouhá figure4 ve stropě a ve druhé krásně takticky vymyšlený obchvat přes led, kde se mu zasekl cepín a chyběla dostatečná síla k jeho vytažení. "No, na jednoho z nejstarších závodníků startovního pole to nebylo úplně zlé, což neznamená, že to nemohlo být i lepší." Radek L.

 

V celkovém pořadí se Tereza Sukačová umístila na 15. místě, Radek Lienerth na 28. místě, Matyáš Lienerth na 35. místě a Oliver Hamerský 38. místě.

 

V pondělí po závodech zahájil český tým přesun směr švýcarské Saas-Fee, který proložil oddechovým lezením u Albertvill - velmi pěkné oblasti navrtané S. Hussonem a dalšími lokálními lezci. Sangliere skýtá řadu cest jak pro úplné začátečníky, tak příjemné dlouhé lezení v cestách střední obtížnosti D8, až 35 m dlouhých. Klasifikace je odpovídající, žádné specifické záludnosti.

Pro další dny se stalo základnou Veyras u Crans Montany, čímž děkujeme Dandymu Blahovi za poskytnutý azyl. Úterý byl poslední opravdu mrazivý den, a tak se šlo lézt do Arolly. Na velmi pěkném třídélkovém ledu jsme procvičovali lezecké techniky v různých sklonech ledu a především volný prostor v horách.

Středeční oteplení moc šancí na ledolezecký den nedávalo, a tak jsme vyrazili na skialpy. Odpočinkový den znamenal cca 1 200 výškových metrů s výhledy na Matterhorn, Weisshorn a další Walisské krasavce. Lyžování bylo s ohledem na sníh trochu slabší, ale hlavy se vyvětraly dokonale.

Poslední volný den mezi závody znamenal další přejezd a další lezení. Vzhledem k počasí byla volba jasná, a to ledy na Simplon passu. Teplota byla ideální - okolo nuly, ale předchozí oteplení nepustilo lezce do původně plánovaných vícedélek. 

 

Závod v Saas Fee byl jedním z mála letošních závodů, kde se sešla česká reprezentace v plném počtu, tedy ve složení Aneta Loužecká, Tereza Sukačová, Oliver Hamerský (U20), Matyáš Lienerth (U18) a Radek Lienerth. 

Program závodu začal ve čtvrtek večer registrací a hlavně antidopingovou prezentací. V letošní sezóně se doping začal mnohem více kontrolovat, s plnou dopingovou kontrolou už se potkal například britský tým v Saas Fee, nebo naše Aneta Loužecká po závodě v Korei.

 

V pátek ráno zahajovaly kvalifikaci v obtížnosti holky a oproti závodu ve Francii byl daleko lépe připravený rozpis závodníků i warm up zóna. Jako první nastoupila Tereza Sukačová na těžší cestě. Nejprve ji zarazil tradičně těžký krok hned v úvodu cesty, jakmile ho přelezla byl jejím jediným problémem až časový limit. V druhé cestě, která byla o trochu lehčí, předvedla velmi pěkný vyrovnaný výkon, který se ve startovním poli rozhodně neztratil.

Druhou zástupkyní v ženské kvalifikaci byla Aneta Loužecká. Velmi stabilní, pěkný výkon v obou dvou cestách ji posunul na hranici postupu do semifinále, ale  nakonec to jen velmi těsně nevyšlo. Každopádně, hlavním cílem byla odpolední kvalifikace v rychlosti a přeci jen, na všech závodnících, kteří absolvovali všechny závody včetně Korei, byla znát únava z cestování.

Aneta Loužecká obsadila 19 a Tereza Sukačová 25. místo.

 

Do kvalifikace obtížnosti mužů nastoupil jako první Čech Radek Lienerth. Nové ocelové chyty od Rona Kollera byly pro všechny závodníky trochu neznámou a jako druhý v pořadí kvalifikace neměl moc možnost okouknout "co a jak". Zdánlivě dobrý spoďák hned v první čtvrtině cesty byl dobrý opravdu jen zdánlivě a let, který po něm v podání Radka následoval, byl stejně epesní, jako nečekaný. Pro Matyáše se tak ihned měnily hroty na cepínech.

Oliver Hamerský testoval jako první z našich závodníků druhou cestu, kde si většina lidí nevěděla rady s velmi specifickým chytem v polovině cesty. Ve druhé cestě se tak výsledkově všichni naši závodníci potkali právě na onom „zakletém“ chytu, přičemž nejblíže k přelezu byl Maty. V první cestě si po Radkově zkušenosti dali oba mladší kluci pozor na záludný spoďák, který mimo jiné zastavil i výrazně zkušenější lezce, a úspěšně ho přelezli. Maty se sice v dolezu k tomuto "spoďáku" trochu zacyklil, což ho stálo sílu i čas, ale Oliver si poradil perfektně a předvedl výborný výkon až do poloviny cesty. Na seznámení se specifiky Saas Fee se pro mlaďochy jedná o více než dobrý výsledek. 

Oliver Hamerský obsadil 35. místo, Matyáš Lienerth 50. a Radek Lienerth 54. místo.

 

Odpolední kvalifikace v rychlosti žen vynesla Anetu do finále ze suverénní druhé pozice. Finále se lezlo hned v pátek večer a bylo se na co dívat. Aneta doslova vyždímala poslední rezervy energie a hned prvním pokusem nastavila vedoucí laťku. Ve druhém pokusu jí buď ustřelil led, nebo se dopustila technické chybky či menší ztráty koncentrace a i přesto zalezla téměř stejný čas jako v prvním kole. Každopádně, Ola Kosek z Polska byla v druhých pokusech nejrychlejší a převzala si vedení. Bylo tedy jasné, že rozhodne to, kdo udrží nervy na uzdě v posledním rozhodujícím kole.

Jako první šla Ola a pokus se jí příliš nevyvedl. Aneta předvedla technicky a takticky super zvládnutý pokus, možná s maličkým zaváháním v úplném závěru, a na poslední závodnici večera se dívala z pozice vedoucí závodnice. Bohužel pro Anet, Lorena Beck, postupující do finále z prvního místa, si svůj nejlepší pokus schovala na rozhodující chvíli a excelentním výkonem o 0,01 s Anetu přelezla. Každopádně, všechny medailistky předvedly skvělý výkon a nás mohla těšit už druhá medaile z letošní série SP v podání Anety Loužecké.

Do závodu v rychlosti mužů se na zkoušku postavil nejmladší člen repre Matyáš Lienerth. Velmi specifický led, sklon i délka pro něj byly úplně nové, ale rozhodně Matymu přinesly zajímavou zkušenost.

 

"Po dlouhé době byl tento výjezd opravdu výjezdem repre týmu. Bylo prima strávit dva týdny pohromadě nejen na závodech, ale také při tréninku či odpočinkových dnech. Rozhodně je to pro nás inspirací a motivací do dalšího treninku."
R. Lienerth, závodník a trenér české reprezentace

 

Posledními závody letošní sezóny budou závody EP v Oulu a Sunderland. Kompletně pak sezónu uzavře MS v kanadském Edmontonu, kde bude ČR reprezentovat pouze Aneta Loužecká.

 

Na všechny fanoušky ledolezení se těšíme také v sobotu 2. března 2024 na Brněnském  pilíři, kde se uskuteční první kolo ČP v ledolezení na obtížnost 2024. Závod bude koncipován tak, aby si zalezli i začínající závodníci. Těšíme se, že se v sezóně 2024/2025 český repre tým zase rozroste!

 

---

R. Lienerth, česká reprezentace v ledolezení