Skála v databázi gipfelbuch.de
Známé skalisko, které se nachází několik desítek metrů jihozápadně od vrcholu Černého vrchu (1026 m n. m. ) - nejvyšší elevace Vlašského hřebene. Čertův kámen je významý z historického hlediska, protože jde o jednu ze tří skal na území Jizerských hor prokazatelně dostoupených v devatenáctém století. Stejně jako u zbývajících dvou - Uhlířovy čapky a Divé Maří - se i s prvním výstupem na Čertův kámen pojí jméno významného libereckého turisty, horolezce, cyklisty a fotografa Adolfa Gahlera (1866 - 1919). Rudolf Kauschka ve své knize Wandern und Klettern (1924) uvádí, že 29. června 1895 vystoupil Gahler se svými přáteli Heinrichem Scholzem, Gustavem Seidelem a Willym a Gustavem Hornovými na vrchol Čertova kamene po přehozeném laně, tedy stejnou technikou, pomocí které před bezmála čtyřmi lety dosáhl i vrcholu Uhlířovy čapky. Není bez zajímavosti, že dva týdny po výstupu na Čertův kámen stane Gahler se svými souputníky Scholzem a Wolleschakem na Divé Maří bez použití pomůcek, které dnes vnímáme jako nesportovní, a tímto činem stanovují počátek „čistého“ lezení v Jizerských horách. Ve věci datace Gahlerova výstupu panuje nejistota, neboť pozdější zdroje počínaje Novákovou a Ginzelovou Topografií skal Jizerských hor uvádějí jako den prvního výstupu 29. červenec 1895 a některé dokonce i rok 1885. Datum, které ve své knize uvádí Kauschka, je však nejpravděpodobnější. V čem se pak všechny zdroje shodují, je, že první sportovní výstup vedl se svými druhy právě Rudolf Kauschka v roce 1905. V severní stěně Čertova kamene se nalézá pamětní tabulka se jmény čtyř přátel Jizerských hor - Eduarda Breuera, Reinholda F. Gränzera, Bruna Gübitze a Hermanna Kurzweila, jejichž životy vyhasly na bojištích I. světové války. Původní tabulka podlehla zubu času a snad i nacionalistickému „nadšení“ po skončení II. světové války, ta současná je dílem Františka Mrvy z přelomu let 1980 a 1981. V sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století byl z východní strany opřen o skálu dřevěný žebřík a řada výstupů byla vykonána s jeho pomocí. Ještě jednu raritu hostí Čertův kámen. Tou je v současnosti nejstarší stále používaná vrcholová kniha, kterou založil Emil Novák 19. června 1968. V roce 2017 z vrcholu dočasně zmizela, avšak povedlo se ji vypátrat a umístit zpět tak, aby mohla i nadále sloužit jizerským lezcům.

Čertův kámen na vyobrazení z Kauschkovy knihy Wandern und Klettern (1924)
Podmínky lezení
Část terénů je v NPR Jizerskohorské bučiny. Lezení v rezervaci je povoleno celoročně jen na vyjmenované objekty a v oblastech vymezených v mapové příloze. Není dovoleno upravovat a měnit povrch skály, lezení ledů je povoleno za dostatečné vrstvy ledu ve vyznačených sektorech. Drytooling je povolen jen v lomu v Oldřichově. Zahnízdění ptáků je povinnost hlásit.
- Magnézium je povoleno jen od stupně VIIIb jizerské stupnice
- Jištění fixními prostředky a vklíněnci.
OVK Jizerské a Lužické hory | Hlášení závad | Správce Zdeněk Bouda | Pravidla lezení