Facebook

Český horolezecký svaz

Členství, ČHS Trio, pojištění

ČHS informace, servis

Sport

Vzdělávání

Mládež

Zbirohy

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
<20mpískovec český

0 hodnocení

1 hodnocení

Pískovcové věže a masivy v oblasti jsou poměrně nízké, s oblými a málo členitými vrcholy. Výšky údolních stěn nepřekračují zpravidla 20 m.

Tvrdost pískovce je srovnatelná se sousední oblastí Kalich a Chléviště a odpovídá kvalitě tvrdších turonských pískovců. Ze známějších oblastí by bylo možné srovnat tvrdost s materiálem na Drábských světničkách s tím, že na Zbirohu je pískovec jemnozrnější a nemá tvrdou jen povrchovou vrstvu.

Klasifikace obtížnosti cest byla na Zbirohu tradičně poněkud tvrdší s ohledem na nižší výšku věží. Postupem času došlo v oblasti ke stavu, kdy čísla uvedená ve vrcholových knížkách u některých výstupů byla zavádějící až šokující. (Např. cesta Antimony VII, ve skutečnosti VIIIb). Kuriozitou je cesta Švindl na Jakubici I, ve skutečnosti V nejištěno. Pokusili jsme se klasifikaci stávajících cest sjednotit do rozšířené pískovcové klasifikace (I-VII, VIIb, VIIc, VIII, VIIIb VIIIc, IX, IXb, IXc, ...), která se v některých oblastech Českého ráje už zažila. Klasifikace většiny těžších cest byla stanovena na základě ankety mezi nepočetnou skupinou znalců Zbirohu a nemůže si klást nárok na neomylnost. Zvláště u velmi krátkých cest se názory znalců Zbirohu rozcházely často až o šest stupňů. Připomínky a názory na klasifikaci výstupů jsou vítány a lze je zasílat na adresu správce oblasti nebo autorům průvodce.


Online zdroj: http://holokoliberec.ic.cz/pruvodci/zbiroh/zbindex.htm


Nejvýznamnější věže v oblasti vylezli pravděpodobně už němečtí lezci před 2. světovou válkou, ale doklady o prvovýstupech se nedochovaly. Nejvýznamějším prvovýstupem z tohoto období je pravděpodobně Normální cesta na Jakubici.

Nejstarším prvovýstupem v oblasti, který je datován, je Východní cesta na Krále z roku 1963. Veliký rozmach v lezení nastal ke konci šedesátých let, kdy začali oblast navštěvovat především železnobrodští a maloskalští lezci. Jmenujme alespoň významného lezce Slavoše Jiřenu. V sedmdesátých letech začíná oblast také navštěvovat J. Šimek, P. Šlapák, M. Rec. V té době jsou věže opatřovány slaňovacími kruhy a vrcholovými knížkami. Na začátku osmdesátých let začíná liberecký lezec P. Kollert opisovat zápisy z vrcholových knížek. Vzniká pověstný Petrův sešit s popisy cest a plánky, který po doplnění J. Kadlecem posloužil jako výchozí podklad pro zpracování tohoto průvodce. V letech 1984, 1985, 1986 nastává určitá renesance lezení na Zbirohu. Zaplňují se klasické směry na věže. L. Kořínek s P. Hybnerem vylezli například nádherné hrany na Helenčinu věž a Sebastiána. J. Koudelka působí v oblasti Vratiště, Vratidla a na Srnčí věži. Známý lezec Z. Petráň z Prahy se realizuje na Poradní věži . Na přelomu 80 a 90 let se postupně pojmenovávají a slézají převážně menší, věže a věžičky, které dříve zůstávaly bez povšimnutí (Soukromá věž, Hradní věžička, Věžička na hřebeni).

Postupně do oblasti proniká nový trend vytváření cest na masivy. První pojmenovaný a vylezený masiv je masiv Opona, slezený cestou S větrem v zádech už v roce 1987. Další masivy se slézají postupně až po roce 1990. V tomto období vzniká v oblasti každý rok velké množství cest. Pro řadu prvovýstupců se stává jejich tvorba téměř osobní zpovědí a uměleckým dílem, což se odráží v názvech cest a umístění kruhů. V nedalekých restauracích v Loučkách a na Kalichu se často dlouho do noci hovoří o tom jak ta stěna tím kruhem zkrásněla. Do oblasti jezdí další noví lezci jako bratři Výtiskové, J. Maděra, M. Pavlíček, J. Pleticha, D. Jech, J. Beitl, T. Koudelka.

V roce 1993 zavítali na Zbiroh lezci takového formátu jako je P. Slanina, P. Hejtmánek a S. Šilhán. Jim vděčí oblast za řadu krásných a dlouhých výstupů obtížnosti VIIIc až IXb a kompletaci těch nejtěžších směrů. Na druhé straně skupina lezců, kteří si říkají Qvakeři*) komletují, jak je jejich zvykem, cesty v těch nejzapadlejších oblastech jako jsou např. Masivy Běsu nebo Zarostlé masivy.

Chcete-li se něco dozvědět o nehorolezecké historii Maloskalska, můžete navštívit stálou historickou a uměleckou expozici v horních patrech statku U Boučků. O víkendu bývá otevřeno 10 - 18, ve všední dny 11 - 17.

*)Qvakeři jsou skupina lezců, kteří se hlásí k odkazu mystické osobnosti Velikého Johna Gilla Qakina. Duch tohoto sibiřského lezce se podle qakerské mytologie vznáší nad oblastí Drábovna u Malé Skály. Na Qakinovu počest jsou každoročně vyhlašovány výstupy roku. Qakerská klasifikace výstupů má tři stupnice - solivou a lámavou (SL), mechovou (M) a bezvýznamě významnou (BV). Nejvýše hodnocené qakerské výstupy dosahují zatím stupňů M4 a SL5. Do dějin Zbirohu se Qakeři zapsali například výstupy Zelená extáze, Roštím nebo norou, Žabí hlína, Humáč, Brutální Nikita, Čistič Viktor, Polykači hlíny a mnohými dalšími.


Jak je vyznačeno obdélníčkem na přístupové mapě, skalní oblast Zbiroh se nalézá mezi osadami Zbirohy a Michovka nad levým břehem Jizery přibližně 5 km severovýchodně od Turnova a 2 km jižně od Malé Skály. V západní části oblasti se na skalnatém ostrohu (452 m n. m.) nalézá zřícenina hradu Zbiroh ze 14. století. Hranici mezi Zbirohem a sousední lezeckou oblastí Kalich tvoří lesní cesta, která začíná u starého pískovcového lomu v osadě Michovka a končí v osadě Zbirohy u vysílače.

Turisticky je oblast přístupná od severu z Malé Skály po modré značce, od jihu z osady Rakousy po zelené značce nebo od východu z obce Besedice též po zelené značce. Turistické značky jsou směrovány k hradu Zbiroh. Přehled značení cest je patrný z mapy rozmístění lezeckých objektů a je též uveden na všech turistických mapách Českého ráje. Sousední oblastí Chléviště prochází červená značka - zlatá stezka Českého ráje.

Obec Malá Skála se nachází na silnici 1. třídy č.10 (E14) mezi Turnovem a Železným Brodem a na státní silnici mezi Jabloncem nad Nisou a Turnovem. Autobusové spojení je zajištěno ze všech těchto směrů.

V Malé Skále se nachází autobusová zastávka dálkových spojů Praha - Harrachov (10500, 45203, 56900), Praha - Vysoké n. J. (17051, 56370), Turnov - Semily (56340) a místního spoje Jablonec n. N. - Turnov (57010), u kterého je nejlépší využít zastávku "Zbirohy odbočka ke hradu", v jejíž blízkosti ústí lesní cesta, která vede nahoru k vysílači. Další autobusová zastávka pro spoje Železný Brod - Koberovy - Turnov (45140) a Turnov - Besedice - Železný Brod (57100) je na Michovce naproti lomu a pro spoje Turnov - Koberovy - Železný Brod (53700, 45140) a Turnov - Besedice - Železný Brod (57100) v Besedicích u odbočky na Loučky . Jedná se však o málo frekventované místní spoje převážně s provozem v pracovních dnech.

Vlakové spojení je možné po trati č. 030 Turnov - Železný Brod s rychlíkovou zastávkou v Malé Skále.

Pokud pojedete autem jsou nejlepší možnosti parkování na asfaltové ploše u starého lomu na Michovce, omezeně na silnici pod věží Jakubice nebo u vysílače na západním okraji obce Zbiroh. Vzdálenější parkoviště je v Besedicích 20 m od odbočky do Louček.


Pramenů pitné vody není v oblasti mnoho, ale svým rozmístěním jí poměrně dobře pokrývají. V mapce rozmístění lezeckých objektů jsou vyznačeny kolečkem s vlnovkou .

Vydatné prameny výborné vody se nachází u silnice pod věžemi Vratiště a Vratidlo a na rozcestí zelené a modré turistické cesty vedoucí z Malé Skály a Kalicha. Další pramen je vpravo od cesty z Michovky na Zbirohy pod rozhraním louka - les, zhruba ve spádnici věže Brouček.

Malý pramínek, se nachází kousek od vysílače vpravo od cesty do Michovky. Při nedostatku spodní vody bohužel vysychá.

Potraviny je možné nakoupit v obchodech na Malé Skále, kde funguje v sezoně i nedělní prodej nebo nejblíže ve smíšeném zboží u kapličky v obci Besedice (sobota 8.00 - 9.30).

Nejbližší restaurační zařízení Kalich v Besedicích a, restaurace U České koruny v Loučkách jsou bohužel v době vydání průvodce mimo provoz a jejich další osud nám není znám. Řada vyhlášených restaurací se nachází na Malé Skále. Jmenujme alespoň Statek U Boučků, restaurace Pod Pantheonem, restaurace Ostrov, restaurace Sokolovna, ubytovna Kavka a Hotel Malá Skála.

V sezoně je možné navštívit menší občerstvení u místních obyvatel. Na Michovce funguje občerstvení Turistické zátiší (So Ne: 10-20). Pěkné posezení v přírodním prostředí se nachází na zahradě u Poláčků pod restaurací Kalich. Občas bývá otevřeno Pivo-Limo v chalupě nalevo od turistické cesty z obce Zbiroh na hrad. Pro náročnější je nejbližší ubytování v rekonstruovaném hotelu na Malé Skále nebo v penzionu Kavka na Malé Skále pod Drábovnou.

Táboření ve stanech je možné od 1. 5. do 30. 9. na břehu Jizery v autokempingu Ostrov na Malé Skále nebo s menším komfortem na povoleném horolezeckém tábořišti na Suchých skalách ve starém pískovcovém lomu asi 200m SV od věže Baba.

Sektor Zbirohy

SektorSektorSkálaSkálaParkovištěParkovištěStaniceStanice

Časové omezení

Ochrana přírody: Lezení sezónně zakázáno 1. 11. až 31. 3.
Dokumenty Ochrany přírody: Rozhodnutí 2016, seznam povolených skal orgán OP CHKO Český Ráj

Podmínky lezení

Podmínky lezení v CHKO Český Ráj:
- Členové ČHS a svazů UIAA musí na požádání ukázat klubový průkaz
- používat k přístupu ke skalám veřejné, nebo značené cesty a nepoškozovat rostlinný kryt
- zachovávat klid, nelézt na mokrém nebo vlhkém pískovci, nerušit hnízdící ptáky
- hlásit zahnízdění ptáků, používat boty s hladkou podrážkou, nebo lézt bosi
- nepoškozovat a neměnit povrch skal (dření lanem, sekání), neodstraňovat rostliny a porosty
- cesty prostupovat vždy zdola, počet lezců v družstvu max. 5, nepoužívat Top Rope
- Zákaz magnézia a chemických prostředků s výjimkou Panteon, I. a II. liga, slaňovat jen za trvalé slaňáky

OVK Jizerské a Lužické hory | Hlášení závad | Správce Mirek Matějec | Pravidla lezení

Legenda k ikonám

  • Zákaz lezení
  • Částečný zákaz lezení
  • Zákaz kvůli hnízdění
  • Zákaz částí kvůli hnízdění
  • Tradiční pískovcové lezení
  • Tradiční lezení
  • Sportovní lezení
  • Skalní lezení
  • Bouldering
  • Drytooling a mix
  • Ledolezení
  • Kolmá cesta
  • Položená cesta
  • Převislá cesta
  • Střecha
  • Jištění nýty a kruhy
  • Jištění vklíněnci
  • Jištění smyčkami
  • Cesty na slunci
  • Cesty ve stínu
  • Vhodné pro pobyt dětí
  • Lezecký park
  • Výcvik
  • Nebezpečí
  • Typická spárová cesta
  • Poškozená cesta

Skály v České republice

Upozornění

15. 11. Bránické skály - od 8. - 24.11. - shoz volného kamení pravá část hlavní plotny, Hlubočepy - Levá plotna 30.11. - 30.3. - dle počasí - sanace, horní hrany,