Facebook

Český horolezecký svaz

Členství, ČHS Trio, pojištění

ČHS informace, servis

Sport

Skály

Vzdělávání

Mládež

Vzpomínka na Expedici Peru 1970

30. 04. 2010 | Rubrika: Historie horolezectví | Komentáře (0)

Vzpomínka na Expedici Peru 1970

Na konci května uplyne 40 od katastrofálního zemětřesení v oblasti Huascaránu v peruánských Andách, při kterém zahynuli i členové české horolezecké výpravy - Arnošt Černík (vedoucí), Ivan Bortel, Milan Černý, Vilém Heckel, Jiří Jech, Valerián Karoušek, Jaroslav Krecbach, Miloš Matras, Ladislav Mejsnar, Milan Náhlovský, Bohumil Nejedlo, Zdeněk Novotný, Jiří Rasl, Svatopluk Ulvr (lékař) a Václav Urban.

V roce 2009 se příbuzní a přátelé obětí, zástupci Bedřichova, Jizerské 50, Jizerské o.p.s. a mnozí další rozhodli vybudovat v Bedřichově na památku čtrnácti horolezců, kteří zahynuli pod kamennou lavinou, Památník Expedice Peru 1970. Finanční prostředky na výstavbu kamenného pomníku pochází od dárců, kteří se takto rozhodli památku české expedice uctít. Bližší informace o výstavbě pomníku naleznete zde http://www.peru1970.cz/ a pokud se rozhodnete také přispět, bude vaše pomoc určitě vítána.

B. Valentová

Níže uvedený text je převzat z rukopisu knihy o historii českého horolezectví od Vladimíra Procházky st. Za jeho poskytnutí děkujeme Vladimíru Procházkovi ml.

"Výprava horolezeckého oddílu Lokomotiva Liberec měla původně namířeno na Aljašku. Pro různé potíže organizačního a finančního rázu byl však plán změněn.
Po cestě letadlem přes západoafrický přístav Dakar, Atlantický oceán a Brazílii přistála výprava dne 29. dubna v Limě. Několik dní po příjezdu lodi se zavazadly využívala pohostinství peruánských horolezců, kteří se podíleli na vypracování programu výpravy. Dne 11. května byla připravena k odjezdu do hor. K přesunu přes Huaraz a Jungay k jezerům Llanganuco použila najatých vozidel.
Základní tábor (3850 m) vybudovala dne 13.5. v nádherném údolí na šíji mezi Mužským a Ženským jezerem pod severními svahy Huascaránu a jižními svahy hory Huandoy. Horolezci chtěli nejdříve zaútočit na obtížnou jižní stěnu Huandoye a dne15. května zbudovali tábor pod Piskem ve výši 4900 m a pak ještě jeden tábor vyšší.
Dne 18. května potkalo expedici první neštěstí. Při sestupu do základního tábora uklouzl v chodeckém terénu člen výpravy Ivan Bortel a zahynul. O čtyři dny později se konala za dojemné účasti obyvatel tryzna ve městě Yungay.
Po nehodě upustila výprava od záměru vystoupit jižní stěnou na Huandoy. Bylo rozhodnuto uskutečnit výstup na Pisco a jižní vrchol Huascaranu (6768­m), nejvyšší hory Peru.
Ve dnech 24. až 29.5. proběhly pak pravděpodobně aklimatizační výstupy na Pisco a po setkání celé výpravy s vedoucím japonské expedice, která tábořila ve vzdálenosti asi 1 km od našich, se dne 31.5. celá výprava chystala k přesunu přes Yungay, Ranrahirku do blízkosti osady Musko,odkud je jižní vrchol Huascaránu nejpřístupnější.
Odpoledne téhož dne došlo ke katastrofálnímu zemětřesení. Základní tábor navždy přikryla mnohametrová vrstva horniny a ledu. Celá čs. Výprava byla pohřbena, podobný osud nestihl dosud žádnou horolezeckou expedici.....
Zemětřesení v Peru 31.5. 1970 patřilo mezi největší světové přírodní katastrofy. Způsobilo smrt 75  tisíc lidí, zranilo 50 tisíc lidí a zničilo 80 % staveb v postižené oblasti.....
Členy expedice, na něž budou čeští horolezci vždy vzpomínat, byli: Arnošt Černík (vedoucí), Ivan Bortel, Milan Černý, Vilém Heckel, Jiří Jech, Valerián Karoušek, Jaroslav Krecbach, Miloš Matras, Ladislav Mejsnar, Milan Náhlovský, Bohumil Nejedlo, Zdeněk Novotný, Jiří Rasl, Svatopluk Ulvr (lékař) a Václav Urban; s naší výpravou zahynul také chilský horolezec P. N. Diaz.
České horolezectví utrpělo touto katastrofou těžko nahraditelnou ztrátu. Vedle výborných horolezců zahynuli i Arnošt Černík - náš nejproduktivnější publicista, Vilém Heckel - horský­fotograf světového jména a Valerián Karoušek - sochař. Ten přestavěl podle svých představ  starou budovu na Hrubé Skále v sídlo mnoha kamarádů - "Karouškárnu". Pro uctění památky obětí gestapa a obětí hor, vyšlých z rodných skal, chtěl založit symbolický hřbitůvek a našel pro něj místo v odlehlém údolí. Hřbitůvek byl podle jeho představ vybudován kamarády z Hrubé Skály. V. Karoušek nemohl tušit, že tam bude brzy umístěna i deska s jeho jménem.
Když se ukázalo, že dříve nejasné zprávy o zániku celé naší expedice jsou pravdivé, byla uskutečněna na Hruboskalsku tryzna, které se zúčastnila široká veřejnost, nejen horolezci….."

 

| Komentáře(0)