*16. 8. 1941 v Uherském Hradišti

Titul Čestný člen ČHS udělen v roce 2026 při příležitosti životního jubilea.

Významná osobnost československého horolezectví 60. a 70. let 20. století.

Leopold Páleníček patří ke generaci horolezců, kteří přispěli k rozvoji extrémního lezení ve Vysokých Tatrách, i k těm, kteří se podíleli na progresivním vývoji pískovcového lezení. Do historie československého horolezectví se zapsal i díky úspěchům ve výškovém (expedičním) horolezectví (účastník prvních expedic do Himálaje). Uskutečnil také řadu odvážných výstupů v Hindukúši, na Kavkaze či Pamíru, v Alpách, Dolomitech i v Yosemitech, kde však byly možnosti jeho působení dané dobou pochopitelně omezeny.

S horolezectvím se začal seznamovat během studia na vysoké škole, ve Vysokých Tatrách i v pískovcových oblastech, a své první tatranské prvovýstupy uskutečnil v pol. 60. let. Poslední expedicí, které se zúčastnil, byla československá výprava na Mount Everest v roce 1987, ale hodnotné výstupy např. v Alpách podnikal i v novém tisíciletí (např. Pallaviciniho kuloár na Grossglockner).

Polda Páleníček je znám velmi přísnou klasifikací svých cest, kterou uplatnil jak v horách, tak na pískovcích, což reflektovali i jiní prvovýstupci. Dokladem je cesta Poldova pětka, obtížnost 7+ UIAA na Kastelána v Adršpachu, kterou vytvořili J. Houser a M. Nosek v roce 1978.

Významné výstupy a výpravy

- pískovcové skály – hlavně Adršpach, Teplické skály, ale také Český ráj - 104 prvovýstupů obvykle obtížnosti VII-VIIc, až do obtížnosti X (Prachov, Svatý Václav, cesta Ent Memory, 1990)

- Vysoké Tatry – 65 prvovýstupů, z nich 23 v zimě

- Yosemity - 1. zimní výstup Salathé Wall na El Capitana; 1974, spolulezec Jaroslav Obročník

- Himálaj – účastník expedic na Makalu (1973, 1976) a v 80. letech na Lhoce Shar a Mount Everest

- Garhwalský Himálaj, expedice HO Banka – prvovýstup S hřebenem na Bhagirathi III (6 454 m n.m), spolulezci Zdeněk Lukeš a Karel Jerhot; 8. 10. 1979.