Společná akce ke 120. výročí českého horolezectví ve Slovinsku

10. 10. 2017 | Rubrika: Historie horolezectví

Letošní rok je významným milníkem v historii českého horolezectví, neboť před 120 lety, v roce 1897, založili pražští horolezci Český odbor Slovinského planinského družstva.

Český odbor Slovinského planinského družstva vydával vlastní časopis - Alpský věstník, organizoval kromě horolezeckých výstupů a průzkumů horských skupin hromadné výlety čleů do slovinských Alp, budoval a horské stezky, vydával průvodce apod. Jeho zásluhou byla v Savinjských Alpách v roce 1900 slavnostně otevřena Češka koča (Česká chata).

Celý původní text V. Procházky si můžete přečíst zde: 111 let ČHS.

V rámci oslav tohoto výročí se díky spolupráci ČHS a Slovinského horolezeckého svazu (PZS) uskutečnilo koncem září - 21. - 24. 9. - pod Triglavem společné setkání, kterého se za ČHS zúčastnil předseda ČHS J. Bloudek a hlavně několik našich horolezeckých legend - Alena Čepelková, Sylva Talla, Jirka Švejda, Jura Čermák a Bob Mrózek.

Partnerem společných akcí ČHS a PZS při příležitosti 120. výročí českého horolezectví je značka Tendon.

O tom, jak se setkání vydařilo, si můžete přečíst v článku A. Čepelkové

Sto dvacet let českého horolezectví – ČHS slaví na místě činu ve Slovinsku

"Psal se rok 1897 a nadšení pražští horolezci v čele s MUDr. Karlem Chodounským dotáhli do konce nápad založit český odbor Slovinského planinského družstva a pomoci tak Slovincům s budováním horských stezek a chat a vůbec s propagací horolezectví v jejich domovině. Mělo to logiku, protože nejčastějším cílem českých milovníků hor byly tehdy Julské a Kamnické Alpy a Karavanky; rovněž snaha domácích bránit se pronikání německo- rakouského vlivu do jejich hor založením Slovinského planinského družstva v roce 1893 oslovila i naše vlastenecké cítění a slovanskou sounáležitost. Aktivity Českého odboru čítající nejenom horolezecké výstupy, průzkumnou činnost a budování stezek a značení, ale i postavení vlastní chaty Česká koča, bylo velice pochvalně Slovinci vnímáno – později ve třicátých letech dokonce jeden horolezecký časopis napsal, že „Vedle Kugyho a Tumy nás Češi učili pravému horolezectví“.

Snad i díky tomu nabídl Slovinský horolezecký svaz ČHS jakožto nástupci původního spolku (kterýžto zanikl spolu se zánikem Rakouska-Uherska) v rámci jeho plánovaných oslav společný program, který by se za přítomnosti několika českých horolezeckých „legend“ uskutečnil v srdci Julských Alp pod severní stěnou Triglavu.

Připadl mi úkol shromáždit na toto milé pozvání malý repre tým pár našich živoucích legend, které by byly schopny důstojné reprezentace, například pohybu v horolezeckém terénu bez pomoci francouzských holí. Překvapivě nebylo zrovna jednoduché, ačkoliv na výběr by bylo osobností dost. Nakonec do Slovinska vyrazili Sylva Talla, Jirka Švejda zvaný Stýv, Jura Čermák a Bob Mrózek, které myslím netřeba nijak představovat. Kromě připravených oficialit jako přijetí tajemníkem PZS na ústředí v Lublani a návštěvy Horolezeckého muzea v Mojstraně se nám po horolezecké stránce měl věnovat pár vynikajících slovinským horolezců Marija a Andrej Štremfeljovi.

Těšili jsme se, že výročí oslavíme výstupem na Triglav – ať už jakoukoli cestou – ale nebylo nám to dopřáno, neboť hostitelé patrně usoudili, že podmínky s čerstvě napadlými 80 cm sněhu by mohly počet našich legend snížit. Pro větší váhu tohoto tvrzení nás na krátký výlet ke skobě pod severní stěnu Triglavu doprovázel sám náčelník Horské služby Mojstrana Gregor Berce. Další dva dny jsme se pak věnovali bezpečnému sportovnímu lezení na vápencových terénech ve Vipavě v milé společnosti Mariji a Andreje, kdy vyšlo najevo, že ačkoliv mají na kontě výstupy na osmitisícovky i vážné horské prvovýstupy (Marija má na kontě čtyři „osmy“, Andrej osm a Everest vylezli jako první manželský pár na světě), nejraději mají lezení na skalkách.