Během expedice na Gašerbrum I. v pákistánském Karákóramu zahynul předseda Českého horolezeckého svazu Zdeněk Hrubý.

Čest jeho památce

Podrobnější informace zveřejníme, jakmile budou známy.

Funkce předsedy se dle platného znění stanov ujme 1. místopředseda ČHS Jan Bloudek.

Zdeňka si můžete připomenout v pondělí večer, kdy Rádio Applaus odvysílá starší díl pořadu Expedice 40, kde byl hostem právě Zdeněk Hrubý.
Pondělí 12. srpna 2013 od 20:00 na RADIU APPLAUS (možnosti spuštění rádia najdete na http://www.radioapplaus.com/NALAD-A-POSLOUCHEJ)

Nebo také v sérii rozhovorů o Himálajském lezení, které s ním redakce Hory.info natočila předtím, než poprvé kandidoval na předsedu ČHS. Kamera Honza Polák: 

http://youtu.be/ED3yqCO9ZW8

Zdeněk Hrubý (9.8. 1956, Uherské Hradiště – srpen 2013, Karákoram, Gašerbrum I)

Jeden z nejvýznamnějších českých horolezců, ekonom, pedagog a úspěšný manažer, předseda Českého horolezeckého svazu a člen výkonného výboru České unie sportu.

Ženatý, otec dvou dětí.

Zdeněk Hrubý vystudoval kybernetiku na FEL ČVUT a později ekonomii v Německu a v Anglii. Od začátku 90. let se angažoval ve státní správě, kde působil na vysokých manažerských pozicích. V průběhu let byl například ředitelem Prognostického ústavu, náměstkem ministra financí, národním koordinátorem pomoci EU, vládním zmocněncem výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000, poradcem guvernéra ČNB a působil na dalších vysokých pozicích. V posledních letech se soustředil především na pedagogickou a vědeckou činnost na Fakultě sociálních věd UK, kde vyučoval na katedře institucionální ekonomie.

V roce 2009 a poté i v roce 2012 byl zvolen předsedou Českého horolezeckého svazu a od roku 2012 byl také členem výkonného výboru České unie sportu (dříve ČSTV), kde hájil především zájmy malých, neolympijských sportů.

V oblasti horolezectví byly jeho doménou velehory. V letech 1994 - 2012 úspěšně vystoupil na osm osmitisícovek. Vyšší počet osmitisícových vrcholů má z českých horolezců na svém kontě pouze Radek Jaroš.

1994 Čo Oju (8201 m)
1997 Gašerbrum I (8068 m)
1997 Gašerbrum II (8035 m)
1999 Lhotse (8516 m)
2004 Šiša Pangma (8013 m)
2007 Broad Peak (8047 m)
2008 Dhaulágirí (8167 m)
2012 Nanga Parbat (8125 m)

Zdeňkovým posledním osmitisícovým vrcholem se stal Nanga Parbat, na který vystoupil v roce 2012 Kinshoferovou cestou spolu s Markem Holečkem v rámci aklimatizace na plánovaný, ale neuskutečněný prvovýstup Rupalskou stěnou.

Zdeněk Hrubý se zúčastnil i dalších expedic na osmitisícové vrcholy: Na Mount Everestu se dostal do výšky 8650 m, na K2 do výšku 8000 metrů a na Kančendženze do výšky 8100 metrů. Pokoušel se vystoupit rovněž na Makalu.

V posledních letech byl jeho hlavním spolulezcem Marek Holeček. Společně se v roce 2009 pokoušeli o prvovýstup jihozápadní stěnou na Gašerbrum I, který museli vzdát kvůli zdravotním problémům Z. Hrubého, a v letech 2011 a 2012 se pokoušeli o prvovýstup v jižní, Rupalské stěně Nanga Parbatu. I přesto, že se prvovýstup touto cestou nezdařil, podařilo se jim v 2012 dosáhnout za velmi těžkých podmínek vrcholu Nanga Parbat Kinshoferovou cestou.

Velikým, bohužel však posledním horolezeckým úspěchem této horolezecké dvojice byl prvovýstup na nepálský Talung (7349 m) alpským stylem SZ pilířem, který se podařilo uskutečnit v květnu 2013 v rámci společného projektu, který již zůstane nedokončen.

V roce 2004 byl Zdeněk oceněn za účast na výstupu na Šiša Pangmu alpským stylem McIntyrovou cestou (Zdeněk Hrubý, Radek Jaroš, Martin Minařík, Petr Mašek) Výstupem roku, další Výstup roku získal za účast na polárním přechodu Antarktidy s následným výstupem na Mount Vinson. V roce 2012 získal spolu s Markem Holečkem čestné uznání za výstup na Nanga Parbat Kinshoferovou cestou a letos je jejich společný prvovýstup na Talung navržen na další ocenění Výstup roku.

Ze všech cen, které získal, si Zdeněk nejvíce cenil Hlavní ceny Českého klubu fair play a ceny Evropského hnutí fair play, které získal spolu s Radkem Jarošem za záchranu životů dvou Poláků a Španěla při svém výstupu na Dhaulágirí v roce 2008. 

R. Plevková, sekretariát