Rakousko a Německo vystupují z UIAA  -  komentář

Přijetím nových stanov UIAA v říjnu 2007 začala zásadní reforma této mezinárodní horolezecké organizace, která vloni oslavila 75 let své existence. Takřka vzápětí však se však objevují obavy, zda to místo zlepšení není spíše předzvěst jejího konce. Nemělo by se UIAA věnovat pouze klasickým formám horolezectví?  To si zřejmě myslí dvě největší členské federace – německý DAV a rakouský VAVÖ zastřešující i OeAV. V reakci na přijetí nových stanov zaslaly presidentu Mike Mortimerovi v prosinci dopis oznamující jejich odchod. Vyjádřily obavy, že nové uspořádání UIAA z něj činí organizaci, která nezaručuje podporu „jejich ideálů o demokratických principech, udržení rovnováhy zájmů a účinného úsilí o prospěch členských organizací a jejich členů“. Nové stanovy přitom byly přijaty velkou většinou. DAV byl hlavním oponentem; projevoval nespokojenost jak s ambicemi účasti závodního lezení i skialpinismu na olympiádě, tak i samotnou příslušnost UIAA k olympijskému hnutí. Připomeňme, že několikaleté diskuse o potřebě reformy mělo ukončit generální zasedání UIAA v Banffu v roce 2006 přijetím jedné ze tří forem návrhů nové organizační struktury. Nakonec GA ještě předtím rozhodlo, že nebude nadále vůbec podporovat soutěžní formu sportovního lezení; z bývalé komise UIAA Climbing  pak následně vznikla zcela samostatná organizace IFSC. Pro reformu byl přijat tzv. Federation model, umožňující existenci nezávislých  právnických subjektů uvnitř UIAA, a na návrhu změny stanov začala pracovat pracovní skupina pod vedením  člena CAI (Itálie) Silvio Calvim. Na základě nových stanov vznikly uvnitř UIAA dva sportovní orgány pro soutěže - samostatný pro soutěžní skialpinismus (ISMC) a ICCIC pro soutěžní lezení v ledu, (zatím) bez vlastní právní subjektivity ve formě komise. Tento rok má pracovní skupina připravit k schválení dosud nezměněná ustanovení týkající se členství a volebních práv. Zatím platí, že hlasovací a volební práva se odvíjí poměrně od velikosti organizace; na druhé straně tomu odpovídá i výše  členských příspěvků. Pokud bychom chtěli spekulovat o pravých důvodech odchodu, finanční důvody a nespokojenost s faktickou rozhodovací mocí budou pravděpodobně jedním z nich. Každopádně s koncem roku 2008 opustí řady UIAA dvě největší organizace, významné evropské „mocnosti“, a jak to okomentoval jeho president, je na všech ostatních členských federacích, jak se s tím UIAA vyrovná.  Citelná bude, kromě finanční újmy, zejména ztráta pracovního potenciálu v odborných komisích. Zabezpečení pokračování jejich práce bude nyní prvořadým úkolem UIAA. Že by mohla být životaschopná dokazuje obrovský kus práce odvedený pod novým vedením. UIAA se po  letech hádek konečně pohnula z místa, Mike Mortimer se ukázal dobrou volbou, moderní a akční  formu dostal i sekretariát v Bernu pod vedením Judith Safford; viditelné je to například na nových webových stránkách, databázi členské základny a v neposlední řadě v komunikaci.

Uvidíme, jak se bude situace dál vyvíjet, hodně jistě napoví průběh letošního roku a podzimní generální zasedání. ČHS se bude muset rozhodnout, zda a jakým způsobem v souvislosti s další orientací UIAA udržovat své dosavadní spektrum aktivit.

Shodou okolností budeme hostit letos dvě zasedání komisí UIAA, lékařské a bezpečnostní.

Alena Čepelková