PRAVIDLA

sportovního lezení na pískovcových skalách v Čechách

(dále jen Pravidla)

S počátkem sportovního lezení na pískovcových skalách vznikla současně pravidla pro překonávání obtíží během výstupu. Pravidla, původně dodržována pouze ústním podáním, bylo nutno upřesňovat, konfrontovat s novými prvky výstroje a výzbroje. Stala se tak nedílnou částí tohoto sportovního odvětví a měla i rozhodující vliv na jeho vývoj. Postupně bylo nutné pravidla formulovat naprosto přesně a písemnou formou pravidel rozšířit mezi rozrůstající se obec lezců na pískovcových skalách.

Minulá závazná pravidla platila od 1. 3. 1988. Vývoj techniky lezení, lezecké výstroje a nové pohledy na působení lezce v přírodě a v CHKO potřebují novelu těchto Pravidel, a tím i zohlednění všech nových skutečností. Proto došlo k novelizaci Pravidel, aby vývoj sportovního lezení nebyl zpomalován nebo aby nedocházelo k záměrnému porušování těchto Pravidel. Novela platí od 1. 7. 1998.

§ 1

Platnost Pravidel

(1) Tato Pravidla se vztahují na všechny lezecké objekty v  pískovcových oblastech v Čechách a jsou závazná pro všechny lezce, organizované v některém horolezeckém oddílu v rámci ČHS (Český horolezecký svaz), nebo organizované zahraniční lezce U.I.A.A. (Union Internationale des Associations d Alpinisme), kteří v těchto oblastech podnikají lezecké výstupy nebo provádějí výcvik ve sportovním lezení.

(2) Pravidla nabývají účinnost dnem 1. 7. 1998. K témuž dni se ruší Pravidla sportovního lezení na pískovcových skalách v Čechách platná od 1. 5. 1988.

§ 2

Definice základních pojmů

(1) Sportovní lezení je takový způsob lezení, při kterém jsou dodržována všechna ustanovení těchto Pravidel. Jestliže lezec nedodrží některá z těchto ustanovení, hodnotí se jeho výkon jako nesportovní. Lezec je povinen překonávat obtíže cesty a gravitace pouze vlastní silou a k výstupu smí používat pouze přírodních stupů a chytů. Stavění ve smyslu Pravidel (§ 5, odst. 5) a slanění při sestupu jsou považovány za uznaný způsob lezecké techniky.

(2) Lezeckými objekty rozumíme  věže a masívy, splňující podmínky příslušné oblastní vrcholové komise (dále jen VK) o minimální výšce, resp. délce výstupu. Věže jsou skalní útvary, jejichž vrchol je dosažitelný pouze horolezeckým způsobem (lezení, přeskok či přepad). Masívy jsou úseky skal, obvykle přístupné nejméně z jedné strany nelezeckým způsobem.

(3) Je-li linie, po níž postupuje lezec od nástupu k vrcholu samostatná úplně nebo nejméně ze 2/3 celkové délky, mluvíme o cestě. Je-li oddělená linie výstupu kratší než 1/3, považuje se později vzniklá část cesty za variantu.

§ 3

Základní ustanovení

(1) Provozovat horolezectví na pískovcích ve smyslu těchto Pravidel je povoleno jen horolezcům organizovaným ve výše uvedených organizacích a adeptům horolezeckého sportu, kteří nejsou sice členy uvedených organizací, ale musí být doprovázeny alespoň jedním členem ČHS, majícím horolezeckou kvalifikační třídu cvičitel, instruktor nebo lektor. Tito všichni jsou dále označeni jako horolezci. Horolezci jsou povinni :

a)    prokázat se  oprávněným kontrolním orgánům platným členským průkazem organizací uvedených v bodě 1 , § 1, 

b)    užívat k přístupu ke skalám turistické cesty nebo cesty vyznačené se souhlasem Správy CHKO; nejsou-li tyto cesty vyznačeny, volit přístup tak, aby nedocházelo k poškození povrchu půdy a její následné erozi,

c)    chovat se šetrně ke všem složkám přírodního prostředí a zachovávat klid,

d)    nerušit hnízdění ptactva a oznamovat Správě CHKO, resp. správci oblasti zjištěná zahnízdění ptáků, dbát zákazu lezení na vybrané věže a masívy  v období, které vyhlásí Správa CHKO, správce oblasti nebo ornitologové.

(2) Při výstupu a sestupu je povinností horolezce postupovat tak, aby poškození povrchu skály bylo omezeno na nejmenší možnou míru. Zejména není povoleno:

a)    jakkoliv poškozovat a úmyslně měnit povrch skal (dřít skálu při manipulaci s lanem, rýt či vysekávat chyty,  prorážet nedokonalé hodiny, používat jakékoli chemické prostředky, apod.),

b)    vzhledem k malé pevnosti  mimořádné lámavosti způsobené vlhkostí (kdy pevnost horniny je snížena i několik dní po dešti) platí přísný zákaz lezení na vodou nasáklém, zasněženém a zledovatělém pískovci; bližší podmínky (tj. doba zákazu lezení po dešti, zda je povoleno lezení i v zimním období, atd.) budou určeny orgánem Ochrany přírody v povoleních pro lezení vydané k jednotlivým oblastem,

c)    lézt v obuvi s tvrdou podrážkou poškozující pískovec (např. vibram), používání stoupacích želez                                                         

apod.,

d)    slaňovat pomocí stromů či keřů bez osazení trvalé smyčky,

e)    používat jistící pomůcky porušující pískovec (např. vklíněnce, frendy, hexentry).

(3) Veškeré kruhy a zajišťovací prostředky, hrazdičky a držáky vrcholových knížek jsou zasazovány trvale a nesmějí být odstraněny nebo přemístěny jen ohrožují-li bezpečnost lezení, ruší-li se cesta nebo vyžadují-li to zájmy ochrany přírody. Otvor po odstraněném kruhu apod. musí být vhodným trvalým způsobem vyplněn (např. zacementován).

(4) Je nutná šetrnost při používání hodin, hrotů a jiných skalních útvarů, stromů a keřů k zajišťování. S jistící smyčkou je nutno zacházet tak, aby při jejím kladení nebo odstranění nebyla skála, strom nebo keř poškozovány (např. obrušováním).

(5) Při horolezecké činnosti je povinností každého lezce dodržovat ostatní předpisy týkající se jednotlivých chráněných území nebo útvarů a pokyny VK pro příslušná území. Zejména je nutné dodržovat všechny podmínky pro horolezeckou činnost obsažených v jednotlivých výjimkách a povoleních udělené příslušnými orgány Ochrany přírody.

§ 4

Zajišťovací prostředky

(1) Veškeré zajišťovací prostředky, výstroj a výzbroj musí být takové povahy a musí být používány takovým způsobem, aby :

a)    neohrožovaly bezpečnost lezců ani ostatních lidí,

b)    nepoškozovaly skálu ani přírodní prostředí.

(2) Jiné fixní zajišťovací prostředky než ČHS povolené a normalizované, které by se staly součástí lezecké cesty, není dovoleno používat. Upřesnění podmínek pro používání zajišťovacích prostředků v jednotlivých regionech je uvedeno v příloze.

(3) Z přenosných zajišťovacích prostředků se smí používat pouze lano a lanové i ploché smyčky.

§ 5

Zásady sportovního lezení

(1) Při sportovním lezení na pískovci smí lezec používat jen povolené zajišťovací prostředky, výstroj a výzbroj.

(2) Fixní jistící prostředky (stěnové kruhy nebo vrtané skoby a slaňovací kruhy) :

a)    jsou určeny výlučně k jištění, je však dovoleno používat je k postupnému slaňování z vrcholu a ke slaňování při přerušení výstupu,

b)    jako opěrného bodu smí být fixního jistícího prostředku lezcem použito teprve po dosažení jeho úrovně a zavěšení lana, pokračovat ve výstupu lze jen z místa, na němž byl výstup přerušen,

c)    jistící prostředky sousedících a křižujících cest, jakož i slaňovací kruhy, které jsou v trase výstupové cesty, mohou být k jištění použity jen tehdy, použil-li jich k jištění prvovýstupce a uvádí-li to v popise cesty.

(3) Lano :

a)    je za postupu k vrcholu určeno jen k jištění, jiný způsob použití lana při výstupu, zejména formou aktivní podpory s cílem pomoci při překonávání gravitace, je přípustný jen podle ustanovení odst. 5, písmeno c) tohoto paragrafu,

b)    za nesportovní se považuje, a proto neuznává :

1)    postranní jištění (tzv. schwebe), s výjimkou výstupů uskutečněných před 1. 5. 1968 nebo předchozího souhlasu VK. Použití tohoto způsobu se povinně uvádí v zápise ve vrcholové knížce,

2)    prostupování výstupové cesty s částečným nebo plným zajištěním shora, ev. ze strany..

3)    vysílání lezců (pohotovosti) nad prvolezce záměrně určených ke spuštění  lana v případě nouze,

4)    nahazování lana na skalní útvary (hroty) a jistící prostředky pro lezce jinak  nedosažitelné,

c)    při lezení, jištění a manipulaci s lanem je nutno dbát, aby lano nepoškozovalo povrch skály. Tomuto požadavku musí lezec podřídit i způsob vedení výstupu a dobírání ostatních členů mužstva (zejména nelézt výstupovou cestu stylem OS, RP a pod. v případě, že by docházelo k odírání pískovce lanem).

(4) Smyčky :

a)    v trase výstupové cesty mohou být k jištění zakládány lanové nebo ploché smyčky. Založení smyček musí vyplývat pouze z přirozené možnosti na povrchu skály (hodiny, spára, strom, apod.),

b)    odpočívání ve smyčkách snižuje sportovní hodnotu výstupu.

(5) Stavění :

a)    stavění vlastní silou, resp. stavění se sedačky (jednoduché ve dvojici i násobné či vydatné při spolupráci více lezců) je uznaný způsob lezecké techniky. Je dovoleno jen tam, kde je užil prvovýstupce. Stavění vlastní silou je sportovně hodnotnější. Přelezení místa, kde bylo při prvovýstupu použito stavění, bez stavění je sportovně hodnotnější,

b)    při stavění vlastní silou smí být stavějící spolulezec s fixním jistícím prostředkem  nebo jistící smyčkou spojen pouze volně visícím sebezajištěním. Při stavění ze sedačky je sebezajištění namáhanou částí.,

c)    další na laně má právo přelézt úsek, který prvolezec překonal stavěním, pomocí lana,

d)    úsek cesty, který byl při prvovýstupu překonán stavěním nebo na němž v důsledku změny na skále se stavění stalo nezbytným, jakož i druh použitého stavění, musí být uveden v popise cesty, resp. popis musí být dodatečně upřesněn,

e)    pokud prvolezec přeleze místo, kde se používá stavění, bez tohoto stavění, uvede v zápise o výstupu poznámku "bez stavění". Pokud dojde k prvnímu přelezení bez stavění, je povinností oznámit tuto skutečnost VK současně s návrhem obtížnosti tohoto místa.

(6) Lezci jsou povinni ve všech zprávách o svých lezeckých výstupech a výkonech uvádět jen pravdivé údaje. Výstupy, při nichž nebyla dodržena Pravidla, se považují za nesportovní.

§ 6

Umístění a osazování fixních jistících prostředků

(1) Fixní jistící prostředky, jakož i způsob jejich osazování, musí odpovídat Pokynům pro výrobu a osazování fixních jistících prostředků.

(2) Za spolehlivost fixního jistícího prostředku je zodpovědný lezec, který prostředek osadil.

(3) Pokud je to možné, a neodporuje-li to Pokynům pro osazování fixních jistících prostředků, měl by být fixní jistící prostředek umístěn na takové místo, aby při případném přelezu stylem OS, RP apod. nebyla poškozovaná skála odíráním lana.

(4) Zjistí-li lezec, že kruh je vadný nebo že je závadné jeho osazení, je povinen neprodleně o tom vyrozumět správce skalní oblasti nebo příslušnou VK. Stejnou povinnost má při zjištění poškozeného přírodního jistícího bodu.

(5) Při následných výstupech není dovoleno fixní jistící prostředky přidávat, přemisťovat ani ubírat. Výjimka z tohoto pravidla je přípustná jen v těchto případech :

a)    rozhodla-li VK, že z důvodu bezpečnosti je osazením kruhu nutné nahradit buď již neexistující nebo poškozený původní přírodní útvar,

b)    jen se souhlasem prvovýstupce a VK,

c)    ruší-li se cesta.

(6) Fixní jistící prostředky při prvovýstupu se osazují dle § 7, odst. (4), v ostatních případech je možno kruhy osazovat i ze slanění, s horním jištěním apod.

(7) Fixní jistící prostředek, který nahrazuje poškozený jistící prostředek nebo přírodní jistící bod dle odst. (5), písm. a) tohoto paragrafu musí být umístěn v bezprostřední, avšak bezpečné vzdálenosti od nahrazovaného jistícího bodu tak, aby se nezměnila obtížnost ani charakter cesty.

(8) Změnu počtu fixních jistících prostředků zajišťuje organizačně VK.

(9) Fixní slaňovací prostředky musí být umístěny tak, aby se lano při slaňování dotýkalo skály jen v nezbytné míře a podle potřeby musí být doplněny ochrannou hrazdičkou. Přístup k fixnímu  slaňovacímu zařízení musí být bezpečný a snadný. Fixní slaňovací prostředky mají sloužit též k zajištění bezpečného dolezu ze všech cest.

§ 7

Prvovýstupy

(1) Prvovýstupce (družstvo prvovýstupců) je povinen dodržovat stejná Pravidla jako ostatní lezci. Kromě toho má povinnosti a práva uvedená v dalších odstavcích.

(2) Před prvovýstupem je lezec povinen seznámit se v terénu se stavbou věže či masívu a svůj záměr náležitě promyslet a tam, kde je to ustanoveno, vyžádat si předchozí souhlas VK. K průzkumu plánované cesty smí využít okolní místa, která do ní umožní pohled. Není přípustné prostupovat cestu před prvovýstupem nejprve způsobem odporujícím Pravidlům, nebo se zajištěním shora, nebo zkoumat možnosti ze slanění záměrně vedeného do míst plánovaného prvovýstupu. Vzdálenost nové cesty či varianty od cesty (varianty) sousední musí být nejméně 2 metry. Výjimka je možná jen tam, kde není možný přechod z jedné cesty do druhé a tam, kde se přirozeně cesty křižují.

(3) Prvovýstupce je oprávněn k zajištění cesty osadit fixní jistící prostředek (prostředky). Osadit fixní jistící prostředek je povinen, nejsou-li na nutných dobíracích stanovištích nebo na místech, v jejichž blízkosti je nezbytné stavění, přírodní jistící prostředky postačující. Počet fixních jistících prostředků musí být omezen na nejnutnější počet. Vzdálenost mezi fixními jistícími prostředky nesmí být menší než 3 metry. Výjimečně může být tato vzdálenost zkrácena až na 2 metry, a to jen jednou v cestě (např. neumožňuje-li pevnost pískovce v okolí fixního jistícího prostředku osadit fixní jistící prostředek tak, aby byla zachována maximální bezpečnost lezců). Výjimku povoluje pouze VK - nedodržení této podmínky, může vést ke zrušení prvovýstupu. Jde-li o variantu nebo cestu, která je částečně shodná s cestou mající ve společné části již tento zkrácený úsek, je v této variantě či cestě další zkrácení nepřípustné.

(4) Při prvovýstupu se fixní jistící prostředek osazuje z pozice čistého lezení, nebo smí prvovýstupce k  zajištění bezpečnosti při osazování fixního jistícího prostředku viset ve smyčce, založené do přírodního útvaru, v navrtáváku nebo na jiné pomůcce, která poškozuje skálu méně než navrtávák (závěsný háček...), a kterou je povinen po osazení fixního jistícího prostředku vyjmout a díru po navrtáváku zamazat cementovou směsí. Jištění shora nebo jakákoli dopomoc jsou nepřípustné. Fixní jistící prostředek je povinen prvovýstupce osadit co nejblíže k navrtáváku - nejvýše však 30 cm od něho, ale především tak, aby místo do kterého bude fixní jistící prostředek osazen splňovalo podmínky pro zajištění maximální bezpečnosti lezců (pevnost pískovce, vzdálenost od hrany a od hrany převisu, vydutiny atd. - viz. Pokyny pro osazování fixních jistících prostředků). Fixní jistící prostředek je nutno osadit tak, aby zavěšení lana bylo co nejlépe dostupné, a to i pro lezce menší postavy. Doporučujme tento způsob: do místa, kde byl z čisté pozice zavrtán 1. navrtávák, osadit fixní jistící prostředek.

(5) Při prvovýstupu variantou musí být prostoupeny i ostatní společné části původní cesty.

(6) Není-li prvovýstup dokončen najednou, musí lezec při dalších pokusech dosáhnout místa přerušení v duchu těchto pravidel.

(7) Po dokončení prvovýstupu je lezec povinen ponechat v cestě všechny jistící přírodní body (stromy a keře, vklíněné kameny ve spárách atd.)

(8) Prvovýstupce je povinen navrhnout vrcholové komisi pro nově zlezený lezecký objekt vhodné pojmenování a pro novou cestu vhodný název a stupeň obtížnosti. Pojmenování věže i cesty musí být výstižné, srozumitelné a důstojné.

(9) Prvovýstupce je povinen oznámit svůj prvovýstup nejpozději do 6 týdnů po jeho dokončení VK. Oznámení musí být písemné a musí obsahovat tyto údaje: název oblasti, název nebo návrh názvu lezeckého objektu, název nebo návrh názvu cesty - varianty, navrhovaný stupeň obtížnosti, datum dokončení prvovýstupu, popis cesty - varianty, jména, adresu a oddílovou příslušnost lezců, dále údaje o použitých fixních jistících prostředcích (počet, kdo a kdy osadil, původ jistících prostředků). U nových lezeckých objektů uvést popis přístupu s náčrtkem, údaje  o osazení slaňovacího prostředku a délce slanění. V oznámení musí být alespoň jedním lezcem podepsané prohlášení, že výstup byl vykonán v souladu s Pravidly. Pokud je požádáno o povolení výjimky z některého ustanovení Pravidel, musí to být též uvedeno.+)

+) Doporučuje se, aby VK používaly pro toto oznámení  vhodné formuláře (evidenční listy, protokoly o prvovýstupu).

(10) Stavění vlastní silou, resp. stavění ze sedačky je povoleno pouze se souhlasem VK. 

(11) VK si může stanovit z těchto Pravidel výjimku, a to pouze ve smyslu jejich zpřísnění.

(12) VK má právo uzavřít pro další prvovýstupy některé lezecké objekty nebo celé skupiny nebo oblasti. VK má též právo vyhradit si předchozí schvalování zamýšlených prvovýstupů v příslušné oblasti. Toto omezení musí být včas a prokazatelně zveřejněno.

§ 8

Právo na dokončení prvovýstupu

(1) Nedokončí-li lezec z jakéhokoli důvodu prvovýstup už zahájený, zůstává mu nárok na jeho dokončení zachován jen tehdy, jestliže svůj pokus :

a)    náležitě vyznačí, za takové vyznačení platí odůvodněně osazený fixní jistící prostředek s viditelným znamením o nedokončené cestě, tj. se smyčkou zavěšenou do fixního jistícího prostředku,

b)    náležitě osvědčí, náležité osvědčení spočívá v povinnosti buď zanechat zápis obsahující jména lezců, kontaktní adresu s datumem zahájení výstupu ve fixním jistícím prostředku popř. smyčce nebo výše uvedené údaje sdělit VK. Lezec, který tak neučiní, se vystavuje nebezpečí, že jiné lezecké družstvo dokončí takto neoznačený, či nenahlášený zahájený prvovýstup ještě před vypršením nároku na jeho dokončení (viz bod (2).)

(2) Bez ohledu na splnění podmínek předchozího odstavce nárok lezce na dokončení prvovýstupu zanikne, neprojeví-li svou vůli dříve jinak, uplyne-li od data zahájení pokusu doba delší než 2 roky.

(3) Při splnění podmínek dle odstavce (1) zůstává právo na dokončení výstupu lezci nebo lezcům i při neoprávněném dokončení a přelezení cesty jiným mužstvem. Neoprávněně zasazené fixní jistící prostředky má oprávněný lezec právo použít, jakoby je zasadil sám.

(4) Jestliže u nedokončené cesty zanikl nárok na dokončení pokusu a bude prostoupena další část cesty a osazen další fixní jistící bod, pak družstvo, které tento průstup uskutečnilo a zároveň splnilo podmínky odst. (1), získává právo na dokončení prvovýstupu během 1 roku od zahájení svého pokusu. Toto právo jednoroční lhůty se nevztahuje na členy družstva, jemuž nárok zanikl.

§ 9

Řízení o prvovýstupech

(1) VK po obdržení žádosti o výjimku dle § 7 odst. (2) a (10) nejpozději do 3 měsíců písemně seznámí s výsledkem řízení žadatele (prvovýstupce).

(2) VK přezkouší nejpozději do 6 měsíců od obdržení písemného oznámení o prvovýstupu všechny jeho údaje a případně se na místě samém přesvědčí, zda byl prvovýstup uskutečněn podle Pravidel.

(3) Po tomto přezkoušení je VK povinna rozhodnout o uznání nebo neuznání, případně o zrušení prvovýstupu, odporuje-li jeho trasa a provedení znění Pravidel. VK rovněž definitivně stanoví obtížnost a potvrdí (nebo zamítne) název lezeckého objektu a cesty. Rozhodnutí o neuznání či zrušení prvovýstupu musí být s odůvodněním písemně sděleno prvolezci. Veškeré závěry řízení o prvovýstupu musí být vedeny jako součást písemného oznámení  o prvovýstupu, které je archivováno a musí rovněž projít zápisem VK.

(4) Neuzná-li VK prvovýstup, rozhodne o tom, zda osazené fixní jistící prostředky mají být odstraněny a do kdy, nebo zda budou ponechány.

(5) Nebude-li prvovýstup uznán, zruší VK autorství cesty.

(6) Proti rozhodnutí VK o neuznání nebo zrušení prvovýstupu se může prvovýstupce do 2 měsíců odvolat k této VK. Ta předá odvolání výkonnému výboru ČHS, který rozhodne o prvovýstupu do 6 měsíců od obdržení odvolání s konečnou platností. Své zdůvodněné rozhodnutí sdělí písemně obratem odesílateli odvolání a VK.

(7) VK registruje právoplatné prvovýstupy. Registrací prvovýstupu vzniká nárok na uveřejnění prvovýstupu v průvodcovské literatuře.

§ 10

Orgány horolezeckého svazu

(1) Orgán, jemuž přísluší všeobecný dohled nad dodržováním Pravidel, je VK ČHS. Kromě činovníků tohoto orgánu je i každý horolezec povinen poučit o Pravidlech druhé a případně i zakročit proti porušování Pravidel, proti nesportovnímu počínání lezců a v případech, kdy nejsou zachována pravidla správného jištění, nebo nejsou zachovány podmínky ochrany přírody, čistota a pořádek ve skalách.

(2) Hlavním orgánem, který střeží dodržování Pravidel, je správce skal a VK.

Jednotná pískovcová klasifikace

(1) Klasifikace cest je měřítkem výkonu lezce na hotové, popsané a zajištěné cestě za těmito nebo dřívějšími Pravidly stanovených podmínek.

(2) Klasifikace obtížnosti cest je otevřený systém ve směru cest vyšší obtížnosti. Pro obtížnost vyšší než VI se používá značení VII, VIIb, VIIc, VIII, VIIIb, VIIIc, IX atd.

(3) Jako orientační pomůcka mohou sloužit tyto slovní charakteristiky stupňů obtížnosti:

I velmi snadné - rukou se užívá k udržení rovnováhy

II snadné - dostatečné množství stupů i chytů, v kterémkoli místě lze cestu přerušit

III lehké - cesty s dobrými stupy i chyty, náročné pro udržení rovnováhy

IV mírně těžké - úseky s méně dobrými chyty a stupy, lezení spár s odšlapy

V dosti těžké - lezení převislých úseků, v málo členitém terénu, lezení na tření, jednodušší ruční a

    široké spáry

VI těžké - lezení delších převislých úseků na nepatrných stupech a chytech, delší úseky lezení na

      tření, obtížné stěnové a spárové lezení

VII - velmi těžké - další prodlužování obtížných úseků cesty, nutná bezvadná tělesná i duševní

      kondice, zkušenost, znalost a trénovanost

VIIb neobyčejně těžké a VIIc krajně těžké - stupňování předchozích podmínek, dlouhé, nanejvýš

        obtížné úseky

Stupně VIII a výše bez slovní charakteristiky.

Obdobně je orientačně slovně charakterizována obtížnost přeskoků:

1 lehký - krátký přeskok (zprav. Pod 2 metry) v úrovni nebo s malým výškovým rozdílem

2 středně těžký - delší skok (nad 2 metry) příp. s menším výškovým rozdílem, dobré odraziště i

   doskočiště

3 těžký - riskantní skok (nad 2 metry) se špatným odrazištěm nebo doskočištěm, nebo velkým

   výškovým rozdílem

4 krajně těžký - stupňování předchozích podmínek, akrobatický  výkon

5 extrémně těžký - hazardní výkon

Obtížnost přeskoku se uvádí před obtížností cesty, např. 2/VI

 

(4) Nová cesta je klasifikována podle nejtěžšího místa. Pouze krátkou cestu (do 10 metrů s jediným těžším místem je dovoleno klasifikovat o stupeň níže.

      Pokud v oblasti neexistuje odpovídajícím standardem definovaný stupeň obtížnosti, klasifikuje se tato                                                         

         cesta předběžně srovnáním se standardem předcházejícího stupně obtížnosti.

(5) Pro bezpečnost lezců se v průvodci za údajem obtížnosti cesty užívá pomocných výrazů: lámavé, špatně

      jištěno, nejištěno. Upozornění se může týkat je části cesty.