Výklad práva členů sdružení na informace o sdružení

Vzhledem k tomu, že se již několikrát objevily požadavky členů ČHS na poskytnutí informací, které se jevily jako problematické, požádal sekretariát ČHS o výklad této problematiky právní oddělení ČSTV. Z jeho výkladu, který je níže uveden, vyplývá, že jsou informace, které nelze členům poskytnout.

B. Valentová, tajemnice ČHS

Výklad právního oddělení ČSTV
Právo členů na informace o činnosti sdružení je zcela běžnou záležitostí ve smyslu úpravy tohoto práva ve stanovách ČHS. Skutečnost, jaké informace mají a mohou být členské základně poskytovány, však může činit potíže a jedná se o poměrně složitou otázku. Vždy totiž bude třeba individuálně posuzovat poskytnutí konkrétní informace.

Obecně lze říci, že člen má právo zejména na následující druh informací:

• jakým směrem se sdružení ubírá, tj. jak se bude vyvíjet jeho činnost do budoucnosti, na co se hodlá zaměřit apod.
• co je plánováno pro členskou základnu  – sportovní soutěže, akce, školení
• jakým způsobem byla řešena určitá problematika na úrovni jednání se státními orgány, orgány samosprávy, ČSTV apod.
• stanovení a dodržení rozpočtu sdružení (v obecné rovině údaje o nákladech na činnost)
• vyhodnocení státní či jiné dotace (zda byla poskytnuta, na co byla použita)
• hospodaření s majetkem sdružení ve smyslu informace o dosaženém zisku a jeho využití, případně o hospodaření se ztrátou

Naopak určité informace samozřejmě poskytovat členům není možné a ani je nelze považovat za tzv. informace o činnosti. Jedná se o informace, které příslušné orgány sdružení získávají a mají v souvislosti se zajištěním chodu, fungování a činnosti sdružení, informace, na jejichž podkladě činí příslušná rozhodnutí atd. A samozřejmě údaje, které s ohledem na příslušné právní předpisy podléhají kontrole či utajení.

Lze uvést následující příklady: 

• Na informace o čerpání rozpočtu má člen právo v obecné rovině (viz níže uvedený příklad se mzdovými náklady)
• Podklady členům VV nelze považovat za informaci o činnosti a členové na jejich předložení nárok nemají; v této souvislosti je třeba poukázat na to, že členové volených orgánů požívají určité důvěry, která jim byla členskou základnou dána jejich zvolením; ze své činnosti a rozhodnutí se členské základně zodpovídají a tedy ani není nutné, aby členská základna měla k dispozici takový druh informací,  na jejichž základě se příslušný orgán sdružení rozhoduje.
• Člen  má právo na obecnou informaci o skutečnosti, že na mzdové prostředky bylo vynaloženo x korun; naopak na informaci o konkrétní výši mzdy či odměny jednotlivých zaměstnanců nárok nemá a ani mu nemůže být poskytnuta s ohledem na skutečnost, že se jedná o záležitost mezi zaměstnavatelem (sdružením) a zaměstnancem, kterou nelze bez souhlasu zaměstnance sdělovat třetí osobě.
• Jestliže sdružení uzavře určitou smlouvu, jejímž obsahem budou i skutečnosti tvořící obchodní tajemství, pak členská základna může být informována pouze rámcově o tom, že daná smlouva byla uzavřena a co je obecně jejím předmětem; konkrétní znění smlouvy nelze dát členům k dispozici s ohledem na povinnosti ve vztahu ke smluvní straně (obchodní tajemství); opět platí, co bylo  uvedeno u podkladů pro členy výkonného výboru ohledně jejich odpovědnosti za učiněná rozhodnutí

Pokud jde o nakládání s poskytnutými informacemi ze strany člena, pak je možné konstatovat, že jsou určeny jen pro jeho potřebu (zejména pak pro realizaci jeho členských práv a plnění povinností) a rozhodně není oprávněn tyto jakkoli zpřístupňovat veřejnosti. Jde o to, že na poskytnutí informací o činnosti sdružení má právo jen jeho člen, a to právě pouze z titulu svého členství (shodně jako ostatní členská práva může využívat jen člen). A rovněž je třeba zdůraznit, že  se vlastně  jedná o vnitřní informace právnické osoby, o jejichž případném zveřejnění mimo svůj vlastní rámec je kompetentní rozhodnout jen ona sama. V tomto smyslu doporučuji členy při poskytování informací poučit.