Hlavní informace:

• odhlasováno odloučení „UIAA Climbing“ od UIAA – vznikne samostatná organizace pro soutěžní lezení
• pro další organizační uspořádání UIAA byl přijat tzv. federální model
• skialpinisté (ISMC) zůstávají a úspěšně postupují k cíli – účasti na OH 2014
• novým presidentem UIAA byl zvolen Mike Mortimer z Kanady
• jedním ze členů Boardu se stal Maďar Peter Farkaš.

Ačkoliv lezec jako takový si obecně nelibuje ve sledování toho, co se děje na místech nejvyšších bafuňářských, a pochybuji, že se nějak výrazně zajímá o vlastní horolezeckou organizaci (pokud nejedná přímo v rozporu s jeho zájmy), přesto považuji za nesporně zajímavé a poučné seznámit ho s průběhem letošního generálního zasedání nevyššího horolezeckého orgánu.

Úvodem si neodpustím poznámku, že ačkoliv jsem poměrně zocelena z valných hromad ČHS  a měla jsem za to, že už mne snad nic z reakcí a jednání lidu lezeckého na „politickém“ poli nemůže překvapit, připadala jsem si na jednání leckdy jak Alenka v říši divů. Takže nebuďte smutní – pokud se vám zdá, že VH někdy hlasuje poněkud chaoticky a bez promyšlených dopadů přijatých rozhodnutí, rozhodně v tom nejsme sami.

Jen stručně, GA UIAA se koná jednou ročně a je nejvyšším rozhodujícím orgánem; výkonným orgánem je (až) osmičlenný Board se čtyřmi úředníky ve funkcích President, Vice-president, Secretary General a Treasurer a čtyřmi členy zvolenými GA. Dále pracuje devatenáctičlenný tzv. Council, pracující v poměrném zastoupení všech členských federací. Pět stálých míst vyhrazeno pro největší federace a nevolí se, devět kontinentálních pro členy volených podle geografické pozice – Amerika (2), Evropa (3), Asie/Oceánie/Afrika (4), a pět zbylých obsadí „nerozklíčovaní“ kandidáti podle umístění ve druhém kole voleb. 

Letošnímu zasedání předcházelo vydání mnoha a mnoha podkladů a rozesílání mnoha a mnoha lobujících mailů, v nichž bylo leckdy náročné se orientovat. Kromě voleb nového presidenta,  dvou členů Boardu a volitelných členů Councilu šlo hlavně o předpokládané konečné rozhodnutí GA o budoucnosti UIAA, tedy jak bude vypadat její organizační struktura a zaměření v příštích letech. Několikaletý spor je veden kvůli údajně přežívající a neefektivní struktuře a, jak jinak, o výši členských příspěvků a jejich použití. Zásadním bodem rozporu byla a je aktivita dříve jedné z  komisí UIAA – ICC (International Climbing Commission), vedená jejím předsedou Marcem Scolarisem (Itálie). Tato komise, přejmenovaná již na UIAA Climbing, žila jakýmsi  vnitřním životem samostatně uvnitř UIAA a její jednoznačnou snahou bylo osamostatnění. Paradoxem bylo, že výsledek GA, kterým dosáhla úplné odtržení od UIAA, byl nakonec překvapením i pro ni. Jak k tomu došlo si můžete přečíst v samotné reportáži z jednání. Stručně se dočtěte i o průběhu zasedání UIAA Climbing, které předcházelo GA. Na obou jednáních obdržel ČHS tzv. proxy hlas pro hlasování i za slovenský James. Ačkoliv by se mohlo zdát, že tyto dohromady tři hlasy nic v celkovém měřítku neznamenají, nakonec byly možná rozhodující na jazýčku vah při volbě nového presidenta UIAA. Doufejme, že volba – tzn. změna úřadujícího presidenta Pierre Humbleta na Mika Mortimera se ukáže správnou, jakkoli o tom z dostupných podkladů a dojmů nedokážu být stoprocentně přesvědčena.

Nový president a nové předsednictvo

Po letech evropské nadvlády se předsednictví stěhuje za moře, do Kanady. Mike Mortimer působil dlouhá léta jako president ACC (Kanadský horolezecký svaz) a v současnosti pracuje v jeho výkonném výboru jako ředitel pro zahraniční záležitosti; angažuje se také v předsednictvu kanadského lavinového centra a společnosti Mountain Film. Působí velice sympaticky; otázkou je, zda je dobré, že UIAA mění již potřetí v průběhu několika let svého předsedu – po nástupci dlouholetého presidenta IanaMcNaught-Davise, Alanu Blackshawovi, který emotivně odstoupil přímo na loňském jednání GA UIAA v Singapuru, a po následující roční vládě předchozího vicepresidenta Pierre Humbleta. Z hovorů v kuloáru bylo zřejmé, že mnozí považují jeho vládu za slabou, neschopnou prosadit novou koncepci; na mne působil jako velmi pracovitý a zároveň přetrvávajícími spory unavený člověk, snažící se však jednoznačně o objektivní náhled a spravedlivé řešení. Za místopředsedu byl bez problémů zvolen Jordi Colomer ze Španělska, předseda ISMC.

Nová organizační struktura

Původně se mělo hlasování týkat pouze výběru mezi třemi koncepcemi nové organizační struktury UIAA, reflektujících širokou škálu názorů od  zpřísnění stávajícího stavu, tj. návratu UIAA Climbing „na své místo“ jako kterékoli jiné komise, k jeho úplnému odtržení ze struktury UIAA, s kterým však nepočítal ani tzv. Foundantion model. Kompromisní návrh představoval model více relativně samostatných těles uvnitř UIAA se společným zastřešením, ovšem nadále vystupující jako jedna organizace; samozřejmě s precizovaným právním rámcem pro takové uspořádání.

1. „BMC model“ - plná integrace, soutěžní lezení jako jedna z komisí
2. Multi-branch/Federation Model: tři organizace s právní subjektivitou pod společným zastřešením
3. Foundation Model – 3 nové samostatné organizace:  UIAA Mountaineering, ISMC (Ski Mounatineering), Competition Climbing) pouze se společnou platformou „UIAA Foundation“.

Nakonec se, i díky zmatečnému průběhu hlasování, volilo pouze mezi druhým a třetím modelem, a to až po odhlasování odloučení UIAA Climbing. Vítězný Federal Model tak by měl být vlastně aplikován už jen na odvětví Horolezectví a Skialpinismus; mladá disciplína soutěžního lezení v ledu zůstala rovněž v UIAA.

Důležitým momentem provázejícím nové organizační uspořádání je přitom snaha dostat jak lezecké, tak skialpinistické soutěže na olympijské hry. Zatímco ISMC je zatím v této snaze nejdál – obdrželo již tzv. druhý dotazník pro přijetí se šancí mít účast již na hrách v roce 2014, nepokrytě ambiciózní UIAA Climbing a Marcus Scolaris mají k cíli – účasti v roce 2016 – mnohem dále. Velikou roli hraje IOC – Mezinárodní Olympijský výbor, a jeho postoj k rozdělení UIAA jako organizace. Podle některých komentátorů IOC takovou snahu nebude podporovat, protože by jí mohly následovat i další mezinárodní sportovní asociace. Jedním z argumentů Scolarise pro odtržení od UIAA  byl například nevyjasněný postoj  horolezectví k dopingu, což by mohlo být důvodem k negativnímu postoji IOC; zároveň se však údajně hned poté, co vyhrál volbu pro úplné odtržení, nechal slyšet, že nová organizace bude žádat o schválení nést i nadále ve svém názvu UIAA, protože bez toho (a dalších podmínek ohledně počtu členských zemí) nebude mít šanci pro OH. Ale právě zachování značky UIAA a to, že  společně jsme silnější v prosazování jakýchkoli zájmů na mezinárodní úrovni, byl jeden z hlavních argumentů BMC i zemí podporujících federální model. Uvidíme, jak se UIAA i samostatný orgán pro soutěžní lezení vyrovnají s budoucností.

Doufejme tedy, že roztříštění zájmů nebude k újmě nebo oslabení pozic pro jakékoli sportovní odvětví dosud sdružené pod hlavičkou „horolezectví“.

Pro samotný ČHS by se podle mého mínění nemuselo tak moc změnit; počkáme si hlavně na novou výši příspěvků  pro účast v obou organizacích (již nyní platíme členské příspěvky jednak UIAA a jednak UIAA Climbing = bývalé ICC) a vůbec na další vývoj situace. Z finančního pohledu na věc je nutné zmínit fakt, že pokud by se z ČHS oddělilo soutěžní lezení ve stejném rozsahu, v jakém to na mezinárodní úrovni schválilo GA UIAA, ušetřilo by to v rozpočtu sice 1,03mil Kč, ale současně bychom přišli o dotace ve výši cca 1,2mil Kč (částky odpovídají rozpočtu 2006) - z čehož by jistě měli radost ostatní sportovní svazy, mezi které by se ty peníze přerozdělily, jelikož pro případně nově vzniklý "Svaz soutěžního lezení" by pravděpodobně ještě několik let nebylo reálné čerpat dotace ze zdrojů ČSTV a MŠMT.

20/10/2006

Alena Čepelková,
předsedkyně ČHS

Přílohy ke stažení:

• GA 2006 v obrazech.pdf 901.0 KB
• Zasedání UIAA Climbimg.pdf 132.5 KB