Cadarese. Spárařský ráj pohledově připomínající jizerskohorskou žulu, na dotyk však naprosto rozdílný. V první řadě nekouše. Naprosto hladké stěny zasazené do stromy prorostlé stráně lemují všechny rozměry puklin od těch prstových až po ty, kam se vejde celý člověk i s batohem a ještě zbyde prostor na svačinu.

Právě sem se, tentokrát o něco komornější, skupina Sokolíků rozhodla investovat po dobu pěti podzimních dnů své úsilí. Čerstvá posila Šimon Janošec, Sam Maštálko, odpadlice Anča Šebestíková a velitel skupiny Standa Mitáč se tedy během středeční noci na začátku října přesouvají k místu určení.

Počáteční šok: „Tak v tomhle pralese máme něco předvádět?“ střídá nadšení. Mezi stromovým porostem nacházíme dechberoucí linky, které jen čekají na to, až v nich otestujeme své sady frendů a zjistíme, jak moc nám nedrží lezečky na téměř holé žule. Start probíhá zlehka, jen tak na oťukání. Šimon prokličkuje linku „Mission Gin Lemon“, 6b+ téměř bez problémů a zatímco jeho jistič přemýšlí, jak se efektivně pokřižovat, aniž by pouštěl jistítko, dodává: „Že já si vždycky vezmu ty špatný frendy,“ s několikametrovým odlezem pod nohama. Rozlezové cesty střídají další, než se náš zrak upne na prstovou linii „Mustang“, 8a. První metry v jednoduché ruční spáře jdou jako po drátku, v místě, kde začíná ta užší část, už však síla i odvaha poněkud vázne. Celé družstvo se úspěšně pokusí o několik pádů do plotny, kterým bohužel nepředchází příliš vysoký posun po vertikále směrem vzhůru. „Tak bychom se asi měli vyspat, než do toho znova nalezeme…“ je jasný povel k ústupu do spacáků, na které se po dlouhé noci v autě a dni ve skalách opravdu těšíme.

Nové ráno znamená nové výzvy a tou další je stropová širočina „Turkey Crack“, 8a, o které v tu chvíli ani netušíme, že nám bude hlavním cílem po celý zbytek výjezdu. Několik prvních metrů je lemováno poctivými madly, ty však jako blesk z čistého nebe brzy skončí a není na výběr, než zaklesnout do dvoužáby a bojovat. A spadnout. Jednou. Dvakrát. Třikrát. Hodněkrát… „Kde je problém?“ „Nohy se mi nevejdou, asi tam nabušim kruh a postavíme to,“ zní sice jako rozumná varianta, místní „no-bolts“ komunitu by ale asi příliš nepotěšila. Výměna za menší lezečky sice trochu pomůže, ale 8a je holt 8a a to asi znamená, že si vážně zalezeme. Tři pokusy denně bohatě stačí, abychom cítili všechno svalstvo v těle a dáváme zaslouženou pauzu. U večeře se shodujeme, že „to prostě udoláme“ a plán na další den je více než jasný. Dalších několik pokusů končí posunem o malý kousek dokud nedorazí Anča, která, dle jejích slov, „si do toho zkusí naběhnout“ a hned v prvním pokusu probojuje většinu cesty na jeden zátah. Naděje raketově stoupá, s ní i další den strávený ve stropě a během toho posledního Anča posílá ostrý pokus až do madla, které značí konec širočiny a pro většinu lezců i nadšení z dokončeného přelezu. Léto strávené v Ádru, kde jsou snad jen tři chyty na celou oblast, se však ozývá a Anča po krátkém boji z chytu vyklouzává. „Do háje, tak snad příště.“

Fotky z "Turkey Crack", 8a

Cadarese samozřejmě není jen „Turkey Crack“ a takový úlovek se určitě vyplatí vynechat, jen aby se člověk podíval do toho nespočtu ostatních směrů, které se zde nabízí. Sokolíci to dobře věděli, a tak mezi pokusy nebo na rozlezení nakoukli do lehčích, o to však krásnějších, cest. Za zmínku stojí ladící prstovka „Crack a Go Go“, 7a, nesmírně fotogenická „L’Arco“, 6b+ nebo lehčí ségra 8a „Mustanga“, „Un Pomeriggio da Leoni“, 6c. 

Crack a Go Go, 7a

Prosluněné pondělní odpoledne pro nás bohužel znamená i odjezd do prací, škol a domovů. Do evropského ráje frendů, vklíněnců, odřených rukou a odvážných odlezů se však všichni určitě ještě alespoň jednou vrátíme, stojí to za to.

Termín:
3. – 7. 10. 2019

Účastníci:

Anča Šebestíková, Šimon Janošec, Sam Maštálko a Standa Mitáč

Seznam vylezených cest:
Mission Gin Lemon, 6b+
Un Pomeriggio da Leoni, 6c
Sandrix, 6b+
Nuova Scomessa, 6b+
L’Arco, 6b+
La Freccia, 6b+
Facile ma larga, 6a+
Scarpdetennis, 6a
Crack a Go Go, 7a
Extra Large, 7a
Lo sceriffo di cada, 7a
Turkey crack, 8a – Anča Šebestíková o týden později

Text:
Sam Maštálko, účastník výjezdu a Sokolík

Fotky:
Standa Mitáč

Hlavním sponzorem Sokolíků je firma Mountain Equipment



a materiálově je dále podporují Rock Empire a Tendon.