Sokolíci mají za sebou metodické Chamonix. Ambice šly stranou

Současní Sokolíci jsou již v polovině svého tříletého programu a mají opravdu napilno! Aktuálně se vrátili z výjezdu do Chamonix, kde měli za úkol prozkoumat vyšší hory a proniknout do (nejen) ledovcové metodiky.
Prší krásně! V tomto duchu nás vítá Chamonix poté, co jsme v neděli ráno kvůli dešti opustili Adršpach. Na místo společného setkání dojíždí část týmu po přespání u hranic Švýcarska s Francií v pondělí dopoledne. Tam naši skupinku zkompletují Kristýnka (Kwasniaková) s Fejtičem (Vojta Fejta), kteří do Chamonix dostopovali bleskurychlým tempem, a Trajbi (Tomáš Trajbold), který přijel po své ose ze španělského Erasmu. S naším mentorem Zobanem (Radek Lienerth, horský vůdce) jsme nejprve navštívili Dům horských vůdců, kde jsme si pořádně prohlédli model i mapu masivu Mont Blanc a řekli si něco málo o logistice oblasti, plánování horolezeckých akcí, meteorologii a tání ledovců.
Následující den už obouváme pohory a vláčkem a lanovkou se dostáváme na ledovec Mer de Glace, kde nacvičujeme pohyb po ledovci (kramponáž), současné lezení a různé způsoby slanění bez zanechání materiálu v ledu. Kromě slaňování ze šroubu nebo smyčky v abalakových hodinách jsme zkoušeli i pevnost hodin při zatížení v dobrém i špatném směru: výdrž i naschvál špatně vyvrtaných hodin nás velmi příjemně překvapila. V tahu několika lidí jsme nedokázali vyrvat ani sloupek tloušťky palce. Poté, co opět přišlo nějaké to pršení, jsme sjeli dolů do údolí a po krátké pauze se setkáváme na místních cvičných skalkách – Les Gaillands, kde na laně zkoušíme rychlý pohyb v pohorkách lehkým terénem. Učíme se lézt dolů čelem do údolí, což znatelně urychluje dlouhé horské sestupy.
Kramponáž na Mer de Glace. V akci Albert Musil a Tomáš Trajbold
Další den přejíždíme tunelem na italskou stranu masivu a lanovkou vyjíždíme na chatu Torino, kde jsme měli původně v plánu nacvičit vytahování z trhliny včetně sebezáchrany. Kvůli extrémním povětrnostním podmínkám, sněžení a špatné viditelnosti se však plán pozdržel, a tak místo toho cvičně plánujeme túry a ve sklepě zkoušíme různé lanové techniky.
Den nato už se naštěstí trochu vyjasnilo, a tak v krátkém okně pěkného počasí vyrážíme nejprve do sedla Col des Flabeaux nacvičovat chytání pádu z kopce s příjemnou plochou na chytání a poté se přesunujeme ke skutečné, asi desetimetrové trhlině. Tady budeme chytat parťáka v pozici, kdy se zřítí při sestupu, což už tak jednoduché nebylo. Díky Zobanovým zkušenostem jsme však do této problematiky celkem pronikli. Několik opakování nás docela vysílilo a večer zakončujeme metodikou orientovanou na práci s lanem.
Miki Konečný pod dohledem Zobana nacvičuje vytahování z trhliny
Předposlední den zájezdu už konečně vyrážíme na túru na Aiguilles Marbrées (3535 m n. m.), kde si na exponovaném hřebeni cvičíme práci s krátkým lanem, jištění přes hroty a souběžný postup. Učíme se, jak se v tomto terénu pohybovat efektivně a svižně bez zbytečného používání smyček a jistítek. Po túře se počasí opět zhoršuje, a tak se vracíme na chatu, sjíždíme lanovkou a přejíždíme zpět do Chamonix.
Poslední den nás místo budíčku probrala bouřka a biatlonisté, kteří se chystali střílet do místa našeho spánku (spali jsme přímo pod terči na střelnici v Les Bois). Vzhledem ke krásně pršavému počasí jsme si už tradičně pustili náš H2O playlist a po snídani vyrazili opět na Les Gaillands, kde jsme probrali jištění přes poloviční lodní uzel, různé způsoby štandování a měli poslední šanci získat od Zobana odpovědi na velké množství našich otázek. A když po pár hodinách přišel další monzun – a tentokrát ještě silnější – usoudili jsme, že nám již není přáno zde nadále setrvávat a vyrazili jsme, až na Fejtiče s Trajbim, kteří zůstávali s vyhlídkou nadcházejícího pěkného počasí, směrem ku Praze.
Sokolíky obléká Mountain Equipment, lana do akce dodává Tendon, jištění do spár Wild Country a tyčky do batohů Chimpanzee. Děkujeme.
Text: Marek Jeliga – Sokolík
Foto: Standa Mitáč