Facebook

Český horolezecký svaz

Jana Vincourková - Jedna z českých krasavic, která drtí čísla, o kterých se většině kluků ani nezdá

Jana Vincourková - Jedna z českých krasavic, která drtí čísla, o kterých se většině kluků ani nezdá

Říká vám něco jméno Jana Vincourková? Jedna z českých krasavic, která drtí čísla, o kterých se většině kluků ani nezdá. Jako malá závodila na laně, pak na čas pověsila lezečky "na skobu" a vrátila se k nim až po pár letech. Stačily jí dva roky, aby se dostala na špičku české boulderingové scény a stala se první babou, co přelezla boulder 8B. Když né venku na šutru, tak jí můžete potkat třeba u vínka s kamarádkama nebo u dobrého jídla a asi vás v tu chvíli ani nenapdadne, že tahle drobná blondýnka má v sobě sílu jak kůň. 

 

Jana Vincourková

Jana Vincourková - první češka, která přelezla boulder 8B

 

Jak dlouho se věnuješ boulderingu a kdo tě k němu přivedl? 

Boulderingu se věnuji teď druhým rokem a poprvé mě na bouldery vzal Honzál (Jan Novák), a to na Sněžník, kde se mi to hrozně zalíbilo a od té doby vlastně lezu venku.

 

Dva roky? To ses k tomu rychle propracovala! Máš to v genech třeba po rodičích nebo jsi prostě dostala do vínku talent a nebo jsi prostě dříč? 

V genech po rodičích to asi nemám, ti nikdy nelezli, ale taťka byl a pořád je docela sportovec. Takže já jsem spíše ten typ, že mám na to talent. 

 

A co lano? Jako malá jsi závodila, ale lezeš vůbec ještě na laně nebo se raději držíš při zemi? 

To je pravda, jako malá jsem závodně lezla na laně a musím říct, že mě to pořád hrozně táhne k tomu lanu, ale teď jsem se dala na ten bouldering a chtěla bych tam ještě překonat nějaké svoje vysněné cíle, takže proto mě to tam pořád drží.

 

Překližka nebo kámen?

Lezeme venku, takže za mě určitě kámen. 

 

Nejvíc lezeš v Krasu, což není úplně materiál za odměnu, ale jak sama říkáš, máš ho za barákem a už jsi si zvykla. Je nějaká česká oblast, kterou by jsi za barákem měla mnohem raději? 

Sklapsko! Je to nová oblast kterou jsme s Martinem objevili minulý rok a je to naprosto skvělý matroš a mám tam ještě spoustu nepřelezených boulderů. No, naštěstí to mám asi jen 40 minut od baráku, takže taky žádná hrůza. :) 

Zillertal
Janča nejvíce leze v Česku, ale často vyjíždí i do sousedního Rakouska,


Co nějaká srdcovka - oblast nejen v Česku, kterou máš vážně ráda nebo nějaká vysněná oblast, kam by ses chtěla za lezením vydat. 

No jasně, tak asi třeba Švýcarsko-Chionico nebo něco v USA jako je třeba Rocky Mountain National Park, protože z videí od Brooke Raboutou to vypadá, že by mi to mohlo sedět. 

 

"Můj styl jsou divnochyty, co vypadají, že je nikdo neudrží,
mikrolišty, spárky do kterých nikdo nenarve prsty a tak."

 

Jaký je tvůj styl? Raději chytneš ostrou mikrolištu nebo plácneš do obliny? 

Můj styl jsou divnochyty, co vypadají, že je nikdo neudrží, mikrolišty, spárky do kterých nikdo nenarve prsty a tak. Snažím se teď ale lézt i bouldery, které nejsou úplně můj styl, abych se někam posunula a nelezla jen bouldery, které mi sedí. Mám z toho potom věští radost.  

 

A co moderní, momentálně dost oblíbené dynamické bouldery založené na skocích a koordinačních krocích?

Ano, ano, to je problém no... (směje se). Skoky jsem si myslela, že problém nebudou, protože tím jak jsem malá, tak jsem byla vždycky zvyklá všude skákat, ale u těch boulderů je to všechno jaksi ještě o metr dál než bych chtěla. :) Takže ne no, to mi nejde a mám raději silovější bouldery. Koordinační bouldery jsou asi sranda, ale mám pocit, že je to vždycky stavěný na dvoumetrový lidi. Anebo mi to prostě fakt hodně nejde... to bude asi pravděpodobnější. (směje se)

 

Lezci ze skal jsou obecně taková specifická komunita, každý se zná s každým, kam kdo přijede pod skálu, tam je s každým kamarád. Když se sejdou mimo skály, tak se stejně mluví o lezení.. Jak to máš ty, jsi součást téhle komunity nebo si spíš jdeš po svých? 

Jojo, to je pravda a je to super. Je to vtipný, jak když se lezci sejdou, dokáží pak celý večer řešit jak bere tamta lišta v tamtom boulderu a jestli je lepší to zalomit nebo to vzít s palcem trochu víc zleva a podobně. No a když se neřeší boulder tak se řeší trénink, kdo, jak, co visí, shybuje a furt dokola. Ale mě to baví!

 

Hodně jezdíš bouldrovat s přítelem Martinem.. s tím co lezeš tipuju, že ho docela přelézáš. Jak to snáší? :) 

Jo, tak s Martinem jezdíme na bouldery pořád spolu, ale spíš je to tak, že oboum nám sedí jiný styl boulderů a když to sedne víc mě, tak třeba něco přelezu dřív, ale řekla bych, že většinou je to naopak a přelézá Martin mě, a to je dobře, protože aspoň je to pro mě motivace se zlepšovat. :) Jinak když se právě stane, že třeba vylezu něco, co mně sedí víc, tak je na mě pyšný a chce, aby mi to šlo, takže mě podporuje a nepociťuju, že by mi to nějak nepřál nebo záviděl.

 

"Nastavovala jsem si různé cíle, které bych chtěla zvládnout
a najednou už jsem měla to 8A+ a říkám si:
no, tak co kdybych vylezla 8B."

 

Jsi první češka, která pokořila hranici 8B, to je šílenost. Co konkrétně pro tebe tohle znamená - to, že jsi první? Je to takové to chlapské pohlazení ega? Já bych to tak asi měla. Říkám si, jestli právě to, že jsi si našla něco v čem absolutně převyšuješ ostatní a jsi srovnatelná s chlapskou špičkou, není důvodem, proč tě nevídáme na závodech. Protože co si budeme povídat, to je vpodstatě úplně jiná disciplína, konkurence je větší a být nejlepší na překližce znamená fakt makat na full time. 

Tak já jsem měla pocit, že už jsem stará na to, abych něco dokázala na závodech a tak. A hrozně mě mrzelo, že jsem s tím skončila a že teď už to nedoženu a už nebudu mít možnost nic dokázat. Pak jsem s lezení začala znovu, a to právě s tím boulderingem a nějak mi to šlo. Nastavovala jsem si různé cíle, které bych chtěla zvládnout a najednou už jsem měla to 8A+ a říkám si "no tak co kdybych vylezla 8B" a zároveň by to bylo něco, co v česku ještě nebylo a splnila bych si tím ten sen být v něčem fakt dobrá. A že je to zrovna bouldering venku? Tak to nedokážu moc vysvětlit. Prostě okolnosti mě k tomu dovedly a od samého začátku mi to jaksi šlo, tak jsem u toho zůstala. Ještě co se týče těch závodů, tak nějaká ambice tam byla a dokonce po posledním fesťáku jsem si říkala, že zkusím alespoň ty, co budou v okolí Brna, ale potom přišla korona a vše se zrušilo.

 

CONQUISTADOR 8BJaxitax 8A (8B)

První přelezené 8B Conquistador a Jaxitax 8B (shozeno na 8A)

 

Na paty ti začíná šlapat Lucka Hrozová. Bude to nakonec “souboj” blondýnek? :)

Jojo, Lucka odhodila cepíny a jen co přijela do Sklapska, tak tam poslala nějaké 8A-čka a to je hustý! Bylo by to určitě super, kdyby to takhle sekala dál a mohly jsme se navzájem hecovat třeba na nějakých výjezdech. :) Myslím ale, že jakmile by to začal být “souboj”, tak by to přestala být zábava a to nechci.

 

Jakého boulderu si nejvíce ceníš? Nemusí jít jen o nejvyšší klasu.. třeba sis nějaký opravdu vydřela nebo máš nějaký přelez, ke kterému se váže silný zážitek, cokoliv..

Určitě nejvíce si cením boulderu Rustam 8A+ na Lidomorně. Hrozně se mi líbí lezecky i stylově a dalo mi hodně práce ho přelézt. Mám na to super vzpomínky a dodnes si pamatuju celý ten den, kdy jsem ten boulder přelezla.

V čem byl ten den tak speciální?

No, vlastně zhruba tak týden, dva jsme hodně sledovali podmínku a jezdili na ten boulder pokaždý, když to vypadalo, že by to mohlo jít přelízt a každý den, každou minutu jsem měla ten boulder v hlavě. Vše jsem tomu prostě podřizovala... jídlo, trénink, odpočinek, pořád se mi o tom zdálo atd.. no úplná posedlost (směje se). Pak jeden den - ten Den - jsem měla totální fofr v práci, byla jsem úplně uřícená, protože jsem zrovna uklízela asi tisíc krabic v kanceláři a tahala je z jednoho místa na druhé. Na lezení jsem ani nepomyslela a možná to bylo právě dobře. Jeli jsme teda na pokus zase po práci, ale byla jsem z toho všeho hrozně unavená. Zrovna bylo úplně sucho, takže podmínka super a v hlavě jsem si říkala, že je škoda, že jsem zrovna tak unavená, protože dneska by to určitě šlo. Tak jsem se rozhýbala, rozvisela a šla na to. Spadla jsem asi třikrát na začátku, kde jsem nikdy nepadala, takže to mi na psychiku úplně nepomohlo, ale tak nějak jsem se uklidnila tím, že jsem stejně dneska unavená, takže si alespoň nacvičím zase ty kroky a tak. No a asi nějakým šestým pokusem ten den to vyšlo a konečně jsem to měla přelezené! :) U mě to tak jaksi platí, že když od toho nic nečekám tak mě to může už jen překvapit. 

 

Rustam 8A+Unlucky winner 8A

Janča v boulderu Rustam 8A+ a Unlucky winner 8A

 

Je nějaký konkrétní boulder, který máš v merku a říkáš si: Tak TEN si chci zapsat? 

New Base Line 8B+ v Magic Woodu ve Švýcarsku. Možná je to už moc ambiciózní, ale mě se ten boulder hrozně líbí a asi i tím, že je to fakt výzva, co se týče klasy. 

 

Za dveřmi je jaro, počasí hlásí docela idylickou podmínku.. Co jsou konkrétní plány na letošní rok? 

No, já jsem v tomhle hrozná... určitě bych měla mít něco, na co se můžu těšit, že polezu až bude podmínka, ale nic takhle konkrétně nemám. Mám všude něco rozlezené, takže na ty bouldery se určitě zaměřím a zkusím nějaké z nich přelézt. Jinak v zahraničí by se mi líbilo to New Base Line, ale uvidíme, jak se letos dostaneme ven.

 

Výhoda boulderingu je, že když přežiješ přemrzlý prsty, tak se to dá celoročně. Jezdíš ven i v zimě nebo se spíš věnuješ tréninku vevnitř?

Ano to je skutečně výhoda, ale pro mě né no. Já jsem pořád zmrzlá a lézt můžu jen v hodně vybraných podmínkách (směje se). Musí svítit slunko, být alespoň 10 stupňů, nesmí foukat, aby mi nebyla zima a tak. Takže přes zimu spíše vevnitř.

A jak konkrétně vypadá tvůj trénink, co děláš kromě samotného bouldrování.

Můj trénink se skládá z různých visů se závažím a shybů, nebo visů na jedné ruce. Taky se snažím trénovat core nebo jsme dřív hodně trénovali na campusu, ale teď spíš chodíme na Moonboard. Takhle přes zimu trénujeme skoro každý den něco a jak začne být podmínka, tak jezdíme ven a trénink pak přizpůsobujeme nějakým projektům. 

 

Trénink na brněnském HangáruJanča při tréninku doma

Janča během tréninku na brněnském Hangáru a doma

 

Byla nějaká cesta, kterou jsi opravdu tvrdě trénovala - na bouldrovce simulovala kroky a tak? 

Ano, myslím, že to byl právě ten Rustam, na kterého jsem trénovala na kampusu i na boulderovce, kde jsem se snažila dělat dlouhé kroky do ramen a vytrvalost, kterou jsem na to musela taky trochu potrénovat. 

 

Jsi labužník nebo spíš vyznavač zásadového zdravého životního stylu (ikdyž zdravý životní styl je samozřejmě hodně subjektivní)?
Já jsem určitě labužník. Mně hrozně chutná pizza, burger, těstoviny, Mekáč, vietnam, indie.. ale chutnají mi i saláty, tofu, Halloumi,... takže když už něco vařím, tak je to většinou něco zdravějšího, ale ráda si občas dám právě třeba tu pizzu nebo bumbíčko. 

 

"Jak mi zahraje nějaká dobrá písnička,
tak mám najednou o 100% síly víc a o 10kg míň."

 

Nechci se ptát na životní motto, ale zajímalo by mě, co je takový tvůj mentální pohon? Co když si řekneš, tak tě nahecuje, vyburcuje?

Tak na tohle mi slouží můj vzor Margo! Přehraju si v hlavě nějaké její “hlášky” z REEL ROCKu, jak přelezla La Ramblu a mega mě to nakopne. Nebo si řeknu “sakriš, Janja by to určitě vylezla jak nic! Zkusím to jak ona”. Noo takže asi tak (směje se).

Jinak třeba mně hrozně pomáhá hudba, a to jak u tréninku, tak u přelezu. Jak mi zahraje nějaká dobrá písnička, tak mám najednou o 100% síly víc a o 10kg míň.


Janču můžete sledovat na instagramu @bouldering_jane

 

 


text: M, Košatková, ČHS

foto: archiv Jana Vincourková

 

Pozn. Janča si jako první češka zapsala boulder v obtížnosti 8B - "Jaxitax" ve Sloupu. Po dlouhých debatách byl ale Jaxitax shozen na 8A a tak Janča nelenila a pustila se do dalšího projektu "Conquistador" 8B ve Sklapsku. Úspěšně! Svoje kvality pak potvrdila ještě boulderem "Rustam Direct" 8B na Holštejně.