International Trad Sandstone Meet – Adršpach 2012

 

 

Další fotografie z tohoto lezeckého setkání si můžete prohlédnout v v naší webové galerii.

 

V polovině září (16.-23.9.) hostily Adršpašsko-teplické skály a přilehlý Křižák mezinárodní lezeckou společnost: Sedmnáct lezců ze Skandinávie, Polska, Rumunska i zemí Beneluxu sem přijelo na pozvání Českého horolezeckého svazu, seznámit se s lezením na slavných a současně obávaných českých píscích. Zorganizování akce bylo inspirováno mezinárodními lezeckými setkáními British Mountaineering Club a iniciováno Radkem Lienerthem, který se akcí BMC několikrát zúčastnil a navrhl, že bychom obdobnou akci mohli uspořádat i u nás.

 

Organizací akce, kterou jsme začali připravovat na konci loňského roku, byl pověřen iniciátor Radek Lienerth a Zbyšek Česenek, znalec místního lezení a člen tehdejšího výkonného výboru zodpovědný za oblast skalního lezení. Především jim dvěma, ale také lezcům, kteří „hosty“ po celý týden provázeli, vybírali a lezli s nimi ty nejlepší „prásky“, patří velké poděkování. Vše dokázali zorganizovat ve svém volném čase a s omezenými finančními prostředky, tedy za podmínek, které nemohou konkurovat již zmíněným akcím BMC.

Poděkování patří také firmám, které akci podpořily - Tendon věnoval každému účastníkovi sadu nepostradatelných smyček a Rock Empire expresky - a také obci Adršpach, která akci zaštítila.

Na programu bylo samozřejmě hlavně lezení, ale čas byl i na promítání filmů, obrázků a povídání, např. s předsedou Jamesu Igorem Kollerem, který své vyprávění o prvovýstupu Hrana Kalamárky doplnil tím, že před přednáškou cestu 35 let od prvovýstupu RP přelezl.

 

Reakce zahraničních účastníků i těch, kteří s nimi pár dní či celý týden na Broumovsku strávili, jasně ukazují, že International Trad Sandstone Meet se povedl, a že podobná akce, ať už v této oblasti nebo např. v Labských pískovcích, stojí za opakování.

 

Tolik „úřední“ zpráva, na kterou navazuje "reportáž" Radka Lienertha a fotky, které o celé akci prozradí mnohem více:

 

• Prolog

„Když jsem po třetí návštěvě lezeckého meetingu BMC ve Walesu zase poznamenal, že uspořádat takovou akci pod hlavičkou ČHS na pískovci by byl záslužný čin pro propagaci jak pískovcového lezení tak ČHS, byl jsem po zásluze potrestán a spolu se Zbyškem Česenkem pověřen organizací obdobného podniku. Velmi šikovným manévrováním v podobě zmizení do Chamonix na letní sezónu se mi podařilo přesunout hlavní tíhu přípravné fáze na sekretariát, a hlavní přípravnou činnost v Ádru na bedra Zbyška. Tímto jim budiž vyřčen nehynoucí dík, protože já si už mohl přijet pouze slíznout smetanu v podobě koordinování lezců z ČR jako hostitelů a celkem sedmnácti účastníků ze sedmi zemí.

 

Jak jsem již zmínil, hlavním cílem uspořádání této akce bylo představit lezcům z ciziny tradiční pískovcové lezení, ukázat, že písek nejsou jen nějaké „totální vraždy“, ale že je možné lézt i velmi pěkné, zajištěné nebo dobře zajistitelné cesty pro radost. I díky počasí, které nám krom středečního propršeného dne vyšlo vstříc, se tento cíl podařilo naplnit. Neopomenutelnou zásluhu na tom mají všichni čeští lezci, kteří se na zajištění lezeckého programu podíleli, zejména Oťas Srovnal a Tom Vidlák, kteří strávili spolu se mnou v Ádru celý týden, a pak řada dalších jako Zbyšek Česenek, Vojta Dvořák, Pete Blahna, Tomáš Pýcha, Petr John, Pavlína Binková, Kuba Rak a další, kteří se v průběhu týdne účastnili programu v maximálním možném rozsahu vlastního volného času.

 

• Den první – neděle 16.9.2012

Neuvěřitelné se stalo skutečností, všichni účastníci se sešli v Ádru v penzionu Adršpach, ubytovali se v příjemných chatkách a hurá na večeři.

Decentní zahajovací večírek jsme zrealizovali u Peteho v Tunelu a po předání pozorností od partnerů meetingu (Tendon a Rock Empire) jsme zahájili představením oblastí v nichž se poleze – tedy Křižáku, Ádru a Teplic. Následovalo několik filmů, z nichž nejvíce zaujal Špátův Okamžik radosti; zejména historické záběry výstupu na Hlásku, stavění na Velrybě a hlavně duch filmu vyjadřují dle našeho soudu to, co v pískovcových skalách hledáme nejčastěji, a je úplně jedno jestli v tradičních nebo moderních sportovnějších cestách. Večer jsme zakončili několika kratšími Polákovými filmy z prvovýstupu Napříč Saharou na Mauglího nebo například unikátním filmem z pokusu o Kienovu houpačku z Konšela do přelanění mezi Starostou a Starostovou.

 

• Den druhý – pondělí 17.9.2012

Ráno se rozdělujeme do skupinek a podle domluvy se vyráží například za pískovnu do Ádru (Zbyšek se skupinou z Beneluxu), Himálaje (Vojta a Oťas s rumunskou skupinkou), Tom si bere severské družstvo, já reprezentanty z Polska a vyrážíme na Křižák.

Podle schopností začínají hosté i vyvádět a někteří taky zkoušejí první lety s bezpečným přistáním.

Odpoledne se porůznu potkáváme v Ádru, kde Tom protáhl kluky cestou Přes Fichtli a my jsme vylezli Mileneckou cestu s variantou do Pilířové a přeskokem.

Večer pak proběhlo představení dalších pískovcových oblastí České republiky a jejich specifik, takže jsme se prostřednictvím promítání podívali i na Prachov, do Českého ráje na Sedmihorky nebo i na Sušky a Pantheon.

 

• Den třetí – 18.9.2012

Jelikož předpověď na středu je nejistá, či spíše nabízí restday, jde se na 100% do Ádru.

Severské družstvo s Tomem začíná klasikou na Starostu a pak pokračují i klasiku na Starostovou. Polská skupinka se mnou jde nejprve na Džbán, kde si Janebovu vytáhnul Kuba, a pak jsme vylezli pár kratších věcí kolem jako Matakyt, Bakchuse nebo Blues.

Po tomto rozlezu proběhl přesun na Starostu, kdy se k nám přidal ještě Kuba Rak, a tak jsme se mohli rozdělit. Kuba vylezl Hranu na Štěpánku, my jsme vylezli na Starostu a s kluky nachystali přelanění. Pak s Karolinou Slunovrat, Kampáňovou na Cukrovarák a Kuba Rak s kluky dolezli Starostu a zrušili přelanění.Takže tentokrát došlo i na čelovky a byli jsme rádi, že jsme večeři trochu posunuli.

Večerní slideshow zajistil Pýchin, který  promítnul záběry z putování a lezení po Austrálii a Tasmánii.

 

Den čtvrtý – 19.9.2012

Ráno prší, až se dokonce chvílemi dá říct, že leje, takže místo lezení vyrážíme na okruh Teplickými skalami a odpoledne Ádrem. Různé tipy na věže a cesty, no a hlavně dobré praktické cvičení z angličtiny, kdy překládat názvy některých věží a zejména cest, toť takový lingvistický oříšek.

Večer máme trochu klasiky, kdy výběr z těch nejzajímavějších širočin a klasik Adršpachu a přilehlého okolí promítl Jóny.

 

• Den pátý – 20.9.2012

Obloha jako vymetená, takže se jde zase naplno lézt. Někdo do Teplic, někdo do Ádru a někdo na Křižák.

Na severském družstvu je vidět, že se kluci klasik a hlavně spár nebojí a dávají jak Převislou cestu na věž Přátelství, tak hlavně prásknutí bičem na Věž Jardy Berana.

Kuba Rak s polským repre strávili pěkný den na Křížáku, kdy oblézali hlavně sportovnější sektory Rokoka, Květnové a další.

No a my jsme vyrazili do Ádru lovit nejen zážitky, ale taky fotit. Pokud si myslíte, že znáte Ádr a nový výhled vás už nemůže překvapit, doporučuju věž Lájoš. Trochu dobrodružný přístup, lezení tak celkem normál, ale výhled z vrcholku…

Po výstupu na Cherubína jsem kolem nás slyšel tlukot rouráku a tak jsme se šli s Michaelem a Frankem podívat kdo a jak to tu „škodí“. Samozřejmně kdo jiné než Mocan a Cikán, takže kluci měli o zážitek víc nejen ze setkání s legendami lezení na písku, ale hlavně je viděli i při jejich nejoblíbenější činnosti, tedy jak říkají „dělání kvaků“, otevírání nových cest a nových věžiček.

Večerní promítání si připravil Tomajda a tak bylo fajn sledovat kontrast mezi tradičním pojetím pískovcového lezení v podobě předchozí prezentace Jónyho a Tomajdův sportovnější přístup.

 

• Den šestý – 21.9.2012

Podle předpovědi to vypadá na poslední den lezení. Skoro všichni jdou do Teplic, jen Tomajda s Poláky jdou zkoušet nějaké nové projekty v Ádru.

Jomas si nechal něco i na příště, když se raději rozhodl ustoupit pod kruhem Údolky na Hlásku, Tom oblezl lehčí cesty na Kanci, Herynkovi a Chrámovkách spolu s Alexandu a Elenou.

Oťas se vydal do Bojogéna a my jsme s Michaelem a Frenkem dali hore zdar na Žezle.

Pak už nastal zlatý hřeb pátečního programu, kdy dorazil Igor Koller a vydali jsme se pod Hranu Kalamárky. Frenk se usadil s foťtákem, já vzal jištění a Igor hranu vyběhnul jako nic. Prý to za těch 35 let od prvovýstupu nějak zlehklo. Spolu s Michaelem jsme si cestu vylezli za ním a výhledem na podvečerním slunkem zalité Chrámové náměstí jsme se rozloučili s Teplicemi.

Večerní promítání historických záběrů z písku, ale také například legendárního prvovýstupu Cesty přes Rybu a hlavně Igorovo poutavé vykládání, to vše připravilo nezapomenutelný večer. Současně také účastníky přijel pozdravit Zdeněk Hrubý, kterému bohužel pracovní povinnosti nedovolili se účastnit na lezeckém programu.

 

• Den sedmý – 22.9.2012

Ráno bohužel prší, takže dáváme ještě pokus s přejezdem na Hejšovinu, ale ani tam není líp. Každopádně pěkná prochajda a obhlédnutí jiného typu lezeckého terénu.

Večer v Tunelu je závěrečná párty s živou hudbou a mám pocit, že někteří účastníci přímo z tohoto večírku odjížděli ráno na letiště nebo auty domů. No všichni se domů dostali v pořádku, živí a zdraví, takže dobrý.

 

• Co závěrem?

Snad jen poděkovat všem, kteří se na organizaci podíleli a pomohli k jejímu zdárnému průběhu, a těšit se, že obdobnou akci zorganizujeme za dva roky znovu. Možná úplně nejlepší bude dát na závěr krátké slovo účastníkům akce a jejich dojmům:“

 

"The international climbing meet in Adr gave me a unique insight into the traditional climbing in the Czech Republic. I would never have traveled here on my own to explore the sandstone towers due to their reputation of dangerous climbing. Now I have learnd that the climbing is both dangerous and beautiful."

Stefan (Švédsko)

 

"This meeting gave me an exceptional view over an area that i have only seen in pictures before. The tradition and strict ethics made me think about our own ethics in climbing in Finland. Meets like this offer me a unique possibility to climb in new areas with local climbers who really know the place and the history. Slideshows gave an  deeper look into subject and were very much liked and good quality. Although i was quite terrified at first, i can understand Ota’s Phrase, [It’s not so much about protecting, but climbing]."

Heikki (Finsko)

 

"You dont have often possibility to climb traditional, old, classic routes (or You may don’t even know about those). Climbing in sandstone can be sometimes difficult or dangerous. Because it’s not so popular it isn’t easy to meet people in the rocks. Now imagine situation when You have all those things together- climbing in old sandstone area, with locals, who can take You to the most classic (sometimes hidden) routes. Imagine touching the history and meeting real traditional climbing- without chalk but with some slings. If You still can’t You must come to the International Trad Climbing Meeting in Adrspach! That’s all what it is."

Karolina (Polsko)

 

"Being here in Adrspach gave me the opportunity to experiecnce climbing in sandstone exceptional traditional classic on crack, offwit crack, chimneys, slaby, routes protected by knotes and very few rings . I was impresed by the respect that the local climbers have to the traditional climbing in sandstone, good etic to keep the rock intact. Unique experience that opened my mind and see climbing in a new good perspective. Thank you for this meeting!"

Diana (Rumunsko)

 

"Yesterday I had the opportunity to climb Kalamarka route on the Church wall in Teplice. Climbing legend Igor Koller repeated his 35 year old route during the amazing Sandstone meet in Adr. The excellent guides of the Czech mountaineering association gave me the opportunity to climb as second during this historical repetition. I was proud to congratulate Igor with his climb and share a big thanks to the team of guides. I’m gratefull to have been here and I’m definetly returning with a team of talented climbers of www.goodclimbing.nl from the Netherlands to teach them about clean and fair climbing."

Michel (Holandsko)