Ve dnech 1. - 2. 8. se v rakouském Imstu uskutečnil poslední závod světového poháru v lezení na obtížnost před zářijovým mistrovstvím světa. Český reprezentant Adam Ondra zde dokázal konečně prolomit sérii smůly a nezdarů, které ho letos na mezinárodní scéně provázely. Připsal si poprvé v sezóně pozici na stupních vítězů - a rovnou tu nejvyšší.

Kromě Adama Ondry Českou republiku opět reprezentovala velmi mladá výprava, v níž po závodech v Chamonix a Brianconu Janu Vincourkovou nahradila Iva Vejmolová, které se konečně podařilo vyléčit problémy s kolenem. Stěna v Imstu svou kombinací téměř kolmých profilů a stropů většině našich lezců nesedí, navíc často znevýhodňuje závodníky menších postav. Ani v mezinárodním měřítku nepatří stěna v Imstu k nejpopulárnějším, o čemž svědčí i o něco nižší účast než v předchozích závodech - 56 mužů, mezi nimiž chyběl z absolutní špičky před tímto závodem průběžně druhý muž SP Japonec Sachi Amma, a 46 žen.
 
Závod začal v pátek ráno kvalifikacemi, v nichž z našich reprezentantů v kategorii mužů zahajoval jednadvacetiletý Tomáš Binter ml. Ten první kvalifikační cestu zkazil, když se správně technicky nesrovnal na křížný přepad ze spoďáku, který zastavil 13 lezců, což znamenalo dělené 42. - 54. místo. Snaha o nápravu ve druhé kvalifikační cestě mu také příliš nevyšla, protože v rozhodující pasáži se Tomáš Binter rozhodl cvaknout expresku ještě před těžším krokem, protože dle svých slov zde cítil fyzickou převahu. V kroku mu pak už po dosažení dalšího chytu v důsledku dlouhodobých problémů s kůží smekla spodní ruka, což znamenalo dělené 33. - 35. místo v cestě. To sice i tak bylo výrazné zlepšení, ale geometrický průměr pořadí v obou cestách mu při dané kombinaci výsledků vynesl celkové 47. místo i přes to, že na semifinále by mu stačilo přidat tři kroky v první a 1,5 kroku ve druhé cestě - z toho si lze udělat představu o vyrovnanosti startovního pole.

Hned po Binterovi nastupoval do kvalifikačních cest osmnáctiletý junior Martin Jech. V první cestě ho zastavil stejný křížný přepad ze spoďáku jako Tomáše a i jemu to tedy vyneslo dělené 42. - 54. místo. Martin ale vzhledem k svému věku i tomu, že jde o jeho první sezónu v SP, má na podobné chyby nárok. Zvlášť když připočteme, že stejný krok neudělal např. žádný ze čtyř korejských reprezentantů včetně několikanásobného medailisty SP Hyunbin Mina a řady dalších špičkových lezců. Ve druhé cestě Martin lezl výborně a dokázal bojovat na hranici svých aktuálních fyzických možností - tedy nechyboval, dle jeho slov mu prostě už došlo a připsal si dělené 36. - 40. místo. Celkově pak skončil 49., což pro něj znamená zatím nejlepší výsledek v SP.

Adam Ondra, který nastupoval z našich reprezentantů do kvalifikačních cest jako poslední, má ve svých jednadvaceti letech zkušeností ze světového poháru na rozdávání, ostatně v minulosti byl už i jeho celkovým vítězem. A tak i přes to, že se letošní závodní sezóna rozhodně dosud nevyvíjela podle jeho představ, patřil i v Imstu k favoritům. To beze zbytku potvrdil v první cestě, kde s převahou vyřešil tříkrokový boulder (jehož součástí byl i krok, jenž shodil oba naše reprezentanty lezoucí před ním), který až na 20 lezců "sundal" zbytek  startovního pole. Po tomto boulderu následovalo už jen vytrvalostní lezení a Adam bez problémů topoval, stejně jako dalších 8 závodníků. Ve druhé kvalifikační cestě lezl Adam s jistotou až do závěrečné pasáže ze stisků a oblin, kde se pokusil ještě vyklepnout, ale ruce mu na špatných chytech povolily a následoval pád. Tento výkon mu vynesl 7. místo v cestě a celkově to znamenalo klidný postup do semifinále z průběžné 6. pozice.

Jako první z českých reprezentantek nastoupila do první kvalifikace uzdravená juniorka Iva Vejmolová a lezla výborně - s jistotou a technickou precizností dolezla do horní části, kde ji zastavil až silově dynamický krok, což jí vyneslo dělenou 20. - 26. pozici v cestě a před druhou kvalifikací výraznou šanci na semifinále. Druhá cesta jí však neseděla - přetažené kroky v téměř kolmém profilu nahrávaly jednoznačně lezkyním vyšších postav, ale právě Iva Vejmolová patří k nejmenším. Iva s cestou bojovala statečně, před dynamickým krokem z malé lišty jí nejprve uklouzla noha, ale dokázala to ještě udržet, na podruhé však dlouhé dynamo už nedotáhla a pád pak znamenal 40. - 45. místo v cestě, celkově pak sice solidní 33. pozici, ale bohužel ztrátu šancí na postup do semifinále.

Jako druhá z českých žen lezla ještě ani ne juniorka a nejmenší z našich závodnic - sedmnáctiletá Veronika Scheuerová, startující na vlastní náklady. V první cestě špatně vyřešila pozici nohou při přelezu struktury, což znamenalo 46. místo v cestě, ve druhé pak sice lezla dobře a dostala se do stejného místa jako Iva Vejmolová, ale po pádu jí rozhodčí řekli, že patrně šlápla na nýt těsně po nástupu, po kontrole videa toto rozhodnutí potvrdili a připsali jí pouze 5. chyt v cestě, což nemohlo znamenat nic jiného než 46. místo v cestě i celkově.

Eliška Vlčková, nejmladší závodnice ve startovním poli, která do Imstu přijela tři dny po 16. narozeninách, lezla v první kvalifikační cestě velmi jistě až do série těžších kroků přes chyty na struktuře, po nichž nenašla správnou pozici nohou a v cestě skončila 40. Ve druhé, bouldrovější cestě, však využila svých dynamických schopností i vyšší postavy a zastavil ji až krok do chytu, před nímž přelezla cvakání expresky a který dle svých slov čekala trochu lepší. To znamenalo dělenou 32. - 37. pozici v cestě, celkově pak 39. místo a tedy další zlepšení jejího maxima v závodě SP.

Ještě v pátek večer následovalo semifinále. Na muže čekala vysloveně vytrvalostní šedesátikroková cesta bez extrémně těžkých míst, což Adamovi Ondrovi příliš nevyhovuje. Adam ale lezl výborně, v cestě dokázal udělat dva "nouhendy", jeden na špičce na malém stupu za hranou, který žádný další závodník neobjevil a jeden za koleno. Jeho výkon znamenal bezproblémový postup do finále z 5. místa, když Rakušan Jakob Schubert a Španěl Ramón Julian Puigblanque semifinálovou cestu topovali, Francouz Desgranges a Slovinec Škofic spadli z kroku do topu a 5 kroků za nimi skončil Adam Ondra.

Finále se lezlo v sobotu večer a program zahajoval závod mužů. Finálová cesta byla založena na řadě problémů, jejichž řešení bylo nutno správně a rychle vymyslet, a zde Adam Ondra jednoznačně dominoval. Zatímco jeho soupeři chybovali a problémy se jim v cestě sčítaly, Adam lezl s přehledem, bez chyb a jednoznačně zvítězil. Dle slov stavěčů sice rozhodující sekvenci vyřešil zcela jinak, než ji zamýšleli, ale vzhledem k tomu, že o toto řešení se nikdo z těch, kdo do tohoto místa dolezli ani nepokusil, zřejmě ho zašifrovali příliš. Na rozdíl od soupeřů jej ale Adam dokázal přelézt úspěšně po svém, což mu spolu s precizním výkonem v celé cestě přineslo zasloužené vítězství. Druhý skončil Kanaďan Sean Mc Coll a třetí přes sérii chyb, které eliminoval neuvěřitelnou silou a vytrvalostí, Rakušan Jakob Schubert.

Ve finálové cestě žen sice dolezla jednoznačně nejdál Korejka Jain Kim, ale nestihla to v osmiminutovém časovém limitu, takže vítězství bylo připsáno domácí závodnici Magdaleně Rock, až za ní pak skončila zmíněná korejská lezkyně a bronz si odváží další Rakušanka Jessica Pilz.

V průběžném pořadí světového poháru se Adam Ondra posunul na 6. místo, mezi muži vede Rakušan Jakob Schubert, mezi ženami Korejka Jain Kim.
 
Tomáš Binter

fotografie Tomáš Binter ml.