První letošní závod Světového poháru v lezení na obtížnost společně

se čtvrtým kolem SP v lezení na rychlost hostilo ve dnech 4. – 6. 7. 2019 švýcarské horské středisko Villars sur Ollon.

Česká republika zde byla úspěšná v obou disciplínách, když bronzovou medaili v lezení na rychlost si odváží Jan Kříž a 9. místo v lezení na obtížnost vybojoval Martin Stráník.

Závod ve čtvrtek zahajovaly kvalifikace v lezení na rychlost, k nimž kromě specialistů nastoupili i závodníci bojující o body do olympijské kombinace. Jan Kříž dosáhl výborného času 6,040 s, což mu zajistilo postup do osmifinále ze 13. místa. Jakub Konečný obsadil 78. pozici, Martin Stráník vinou předčasného startu v prvním pokusu skončil na dělené 81. – 84. příčce. Mezi ženami patří Hance Křížové 45. místo s časem 10,597 s.

Před vyřazovacími boji v lezení na rychlost pak v pátek Jan Kříž, který rovněž soutěží i v olympijské kombinaci, absolvoval svůj první životní start v SP v lezení na obtížnost, kde v kvalifikaci obsadil 96. příčku. Přes obavy z únavy pak zvládl vyřazovací boje skvěle – v osmifinále porazil Číňana Longa, ve čtvrtfinále přešel přes bývalého světového rekordmana Ukrajince Boldyreva a až v semifinále ho v těsném souboji zastavil Rus Šikov, který nakonec celý závod vyhrál. Honza tak nastoupil do malého finále k souboji o bronz s aktuálně vedoucím mužem průběžného pořadí SP a úřadujícím vicemistrem světa Francouzem Bassou Mawemem. V nervózním souboji, kde oba závodníci opakovaně chybovali, až se zdálo, že si dávají navzájem přednost, nakonec Honza nad galantním Francouzem zvítězil a vybojoval svou první životní medaili ve Světovém poháru.

Páteční kvalifikaci v lezení na obtížnost výborně zvládl Martin Stráník, který nastupoval z našich závodníků nejpozději, což sice umožňovalo odkoukat od soupeřů varianty řešení problémových sekvencí, ale lezení mu naopak ve slunečném dni komplikovala rostoucí teplota. Martin začínal v kvalifikační cestě č. 2., kde ho po vynikajícím výkonu zastavil až ve výlezové pasáži krok z chytu „na číšníka“, který neudržel. To znamenalo pro Martina dělenou 18. – 23. pozici v cestě. V kvalifikaci č. 1 pak předvedl s přehledem dvojskok, který předtím vyřadil Jakuba Konečného a Vojtu Trojana a spadl až z kroku přes výlezovou hranu, což mu vyneslo dělenou 21. – 28. příčku v cestě a nakonec i postup do semifinále z 24. místa.

Jakub Konečný obsadil dělenou 45. příčku, když ho v cestě č. 1 zastavil stejně jako řadu dalších lezců již zmíněný dvojskok a v cestě č. 2 krok ze struktury do velkého otevřeného chytu, který bylo možné řešit buď staticky s patou nebo špičkou pod nižší strukturou jako Martin Stráník, nebo dynamicky. Jakub zvolil dynamické řešení a chyt neudržel.

Štěpán Volf do cesty č. 1 nastupoval jako čtvrtý a tak se prakticky nemohl poučit od soupeřů, což se projevilo těsně před zmíněným dvojskokem, kde Štěpán nezvolil správnou sekvenci. V cestě č. 2. pak spadl stejně jako Jakub Konečný. Pro Štěpána to znamenalo 48. místo a zatím nejlepší životní výsledek ve Světovém poháru.

Vojta Trojan obsadil 61. pozici, když ani v jedné z cest se mu nelezlo dobře. V cestě č. 2, kde začínal, spadl pět kroků pod místem, které zastavilo Jakuba a Štěpána, v cestě č. 1 se pak probojoval až do dvojskoku.

Mezi ženami podala výborný výkon juniorka Eliška Adamovská, která se navíc musela vyrovnávat s bolavým kolenem. V cestě č. 2, kde začínala, dokázala vyřešit nejproblematičtější boulder s povinným špičkováním a špatnými stupy, ale situaci si zkomplikovala netaktickým cvakáním expresky a tak jí došly síly, což pro ni znamenalo dělenou 33. – 42. pozici v cestě. V kvalifikaci č. 1 pak výborně vyřešila několik bouldrových pasáží a jen těsně nedotáhla krok do kráteru na výlezové hraně, což jí vyneslo dělené 18. – 33. místo v cestě a celkově dělenou 31. příčku těsně za bodovanými pozicemi. K postupu do semifinále chybělo jen málo – ve druhé cestě by jí stačilo udržet zmíněný kráter.

Páteční mužské semifinále skvěle zvládl Martin Stráník. Výborný výkon v cestě, kde neudělal žádnou zásadní chybu, ho z 24. pozice vynesl až na 9. místo, když stejného výsledku dosáhli hned tři závodníci a o pořadí a zároveň postupu do osmičlenného finále tak rozhodovalo umístění z kvalifikace. To měl bohužel z těchto lezců Martin nejhorší a proto, ač v semifinále podal postupový výkon, mu nakonec patří smolná první nepostupová příčka. Přesto jde o vynikající výsledek a nejlepší životní umístění Martina Stráníka ve Světovém poháru v lezení na obtížnost.

Přestože česká reprezentace nenastoupila v nejsilnější sestavě (kromě Adama Ondry, doléčujícího zraněné zápěstí chyběla řada dalších reprezentantů), v hodnocení národů si Česká republika připsala 5. místo v lezení na rychlost, 6. místo v kombinaci a 11. místo v lezení na obtížnost z více než třiceti zúčastněných států.

Celkovými vítězi se stali v lezení na rychlost Rus Šikov a Francouzka Jaubert, v lezení na obtížnost Švýcar Lehmann a Slovinka Garnbret, nutno však říci, že z hlediska rozřazení závodníků se finálové cesty stavěčům příliš nepovedly.

Světový pohár v obou disciplínách pokračuje již 11. – 13. 7. v Chamonix, kde budou Českou republiku kromě závodníků startujících ve Villars reprezentovat také Adam Ondra, Iva Vejmolová, Eliška Novotná, Michaela Smetanová a Sabina Večeřová.

Autorem článku je hlavní trenér reprezentace Tomáš Binter

Sektretariát ČHS, Ivana Palasová