Třetím letošním závodem v sérii Evropského poháru mládeže byl závod ve francouzském Voironu, který se uskutečnil v sobotu 9.6.2012. (Druhý závod EYC 2012 byl v Moskvě, ale česká reprezentace se ho z finančních důvodů nemohla zúčastnit.)

Závody ve Francii jsou pověstné výborným prostředím, skvělou organizací (a když něco nefunguje, pak skvělým francouzským šarmem, který používají při omluvách), krásnými stěnami, obvykle výborně postavenými cestami (i když nás vždycky trápí s nějakým technickým „kolmáčem“) a hlavně vždy komentuje geniální spíkr Christopher Hardy… Kdo nezažil, nepochopí… Spíkr nadšeně komentuje nejen finále ale i celé kvalifikace, odchytává si trenéry a rodiče a snaží se naučit výslovnost jmen závodníků, což vede ke krásným „patvarům“ a umí fandit (s nádhernou výslovností a legračním přízvukem) snad ve všech jazycích. No a když komentuje finále, nezadá si s komentátory finále v hokeji – dokáže vybudit halu k ovacím a povzbuzování, trpí v těžkých krocích se závodníky a povzbuzuje je málem až do ochraptění.

Ale asi vás víc zajímá vlastní závod a zejména úspěchy naší reprezentace! Závodu se zúčastnilo 154 závodníků ze 17 zemí. Naši republikou reprezentovalo celkem 11 závodníků.

V sobotu dopoledne se lezla kvalifikace chlapců, v ještě silnější konkurenci, než byla v Edinburghu, se, bohužel, nesplnily naděje a očekávání „mužské části“ Elite týmu. Kluci sice lezli celkem dobře, ale přeci jen bylo vidět, že za evropskou špičkou zatím zaostávají. Nejlépe z kluků zalezl Honza Jeliga, celkově skončil 14. a tím si celkem zaslouženě vydobyl místo v užším výběru pro MSJ, ale část nákladů na MSJ si bude muset i tak hradit sám. Náš nejlepší letošní závodník v kategorii A Petr Čermák už bohužel takové štěstí neměl, ve větší konkurenci v jeho kategorii dokázal „urvat“ jen 19. místo a po dvou závodech EYC je bohužel celkově až na 17. místě. Stejně tak se s vidinou účastí v Singapuru za podpory Svazu, kde se předpokládalo umístění po dvou závodech do 15. místa, museli rozloučit Zdeněk Ustohal (ve Voironu pro něj až 25. místo) a Michal Štěpánek (18. místo). Nováčkovskou daň a umístění na konci výsledkovky si na svém prvním závodě EYC vybral Martin Jech.

Odpoledne nás čekala kvalifikace dívek a nálada týmu tím se docela vylepšila. Naše dvě favoritky Tereza Svobodová a Andrea Pavlincová nezaváhaly, kvalifikacemi se relativně prošly a se dvěma topy postoupily do večerního finále. Andrea lezla bez problémů a velmi dobře, Tereza nás opět potrápila „rychlostí“ v kvalifikacích, v první z nich opět málem nestihla top. Náš fanklub stál a fandil vedle nějakého mikrofonu pro on-line přenos a tak pro pobavení rodičů a přátel bylo i v přímém přenosu slyšet nejen naše povzbuzování, ale i MÍRNOU hysterii, kterou jsem projevovala v posledních 20 vteřinách, kdy Tereze chybělo do topu ještě asi 5 chytů.

Večerní finále bylo nádherné, hala narvaná diváky, reflektory, fandění…

Cesta pro dívky kategorie A vedla na začátku jako obvykle ve Francii v kolmáči, trochu trauma nám působil začátek cesty, který se lezl málem opravdu jak na písku po oblinách koutem. Poté, co jedna slovinská závodnice spadla, sotva nastoupila, měli jsme o „nervy“, jak se s tím vypořádají naše finalistky, postaráno.

První z našich lezla Andrea Pavlincová, s koutem i kolmáčem si poradila velmi dobře. Doba, kdy neměla ráda takové lezení je opravdu dááávno pryč. V převislých pasážích pak lezla na jistotu a s přehledem, bohužel pak při dynamu do stisku „došly síly“. Vypadalo to sice velmi nadějně, protože Andrea dolezla prakticky do horní třetiny cesty, bohužel nakonec tohle dynamo bylo rozřazujícím chytem, takže z toho bylo 10. místo.

Tereza Svobodová nastupovala předposlední. Oproti loňsku ve finále letos působí mnohem sebejistěji a jak má na cestu celých osm minut a nemusí spěchat, leze hodně na jistotu a bez chyb. Doufejme, že ji psychická „pohoda“ vydrží i na dalších závodech. Kolmáč byl bez problémů, v převislých bylo vidět, že na dynamice a síle se přes zimu opravdu zapracovalo. V „Andině“ kroku pak našla lepší nohy a dynamo udělala na pohodu a pak pořád lezla a lezla… a najednou byla v místě, kde před ní nebyla ještě žádná z finalistek. Tam už se „konečně“ špatně trefila do chytu a průběžně z toho bylo první místo a v izolaci už pouze jediná poslední závodnice – ale letos opravdu nepřekonatelná Anak Verhoven. Ta opravdu potvrdila formu a Terezu zalezla (no o pouhé dva chyty) a tak na Terezu „zbylo“ ÚŽASNÉ DRUHÉ místo!

Tereza je po prvních třech závodech EYC celkově na děleném druhém místě, Andrea je průběžně na osmém místě, obě tak dostaly možnost zúčastnit se s podporou ČHS letošního Mistrovství Světa mládeže.

Vraťme se ale ještě ke kvalifikacím ostatních našich závodnic. V kategorii B se se svým prvním závodem dobře popasovala Eliška (Bětka) Vlčková, i když chvílemi vypadala, že se zhroutí hrůzou Z TAK VELKÉHO ZÁVODU – no prostě Bětka před těžkou cestou.. ;-), celkově 23. místo (z 33. závodnic). Jana Vincourková se od loňska velmi zlepšila, v jedné cestě byla dokonce čtrnáctá, celkem z toho pak bylo slušné 19. místo.