Ve francouzském Brianconu se ve dnech 28. – 29. 7. konal třetí letošní závod Světového poháru v lezení na obtížnost. Českou republiku zde reprezentovali čtyři závodníci – Jakub Konečný, Tomáš Binter ml., Štěpán Volf a Denis Pail. V ženské kategorii jsme bohužel neměli žádnou zástupkyni, protože původně přihlášená Tereza Kubátová se při předcházejícím startu na EYC v boulderingu zranila a musela se z Brianconu odhlásit. Reprezentanta jsme zde měli nejen mezi závodníky – hlavním stavěčem byl totiž Jan Zbranek.

Výborně si vedl věkem ještě junior Jakub Konečný, který již podruhé v letošní sezóně postoupil do semifinále. Jakub zahajoval v kvalifikační cestě č. 1, kde zvládl několik problematických míst a zastavil ho až plytký chyt na struktuře nad výlezovou hranou osm kroků pod topem, což znamenalo 18. pozici v cestě. Druhou kvalifikaci lezl Jakub ještě lépe, když zde využil několika taktických variant k odpočinku i efektivnějšímu řešení náročných sekvencí. To mu vyneslo dělenou 17.  příčku v cestě a postup do semifinále z 18. místa. V semifinále se pak dopustil několika dílčích chyb, když si nejprve zkomplikoval krok ve spodní části silovějším řešením přes stup a po několika dalších krocích přelezl cvakání expresky, takže se musel vracet doslova na hranici pravidel. Rozhodčí ho však nezastavili, Jakub si následně dokázal výborně odpočinout v malých lištách, ale pak bohužel neodhadl správně směr cesty a místo kroku vpravo do jednoho z největších chytů zvolil dynamo ze stupu přímo vzhůru, což znamenalo pád. Pak se ještě mezi kouči a soutěžními činovníky chvíli řešilo Jakubovo přelezení expresky, ale rozhodčí nakonec jeho výkon uznali, poslední držený stup mu ohodnotili půlbodem a český reprezentant tak potvrdil pořadí z kvalifikace, když obsadil celkovou 18. pozici, která znamená pro tohoto mladého závodníka další výborný výsledek ve Světovém poháru.

Tomáš Binter ml. zahajoval v kvalifikaci č. 2, kde jako letos už několikrát udělal zbytečnou chybu, ač do té doby lezl bez jakýchkoli problémů, což znamenalo průběžné dělené 57. – 58. místo. V kvalifikaci č. 1 pak s převahou dolezl až k hraně převisu, kde nedotáhl dynamický krok do obliny, což znamenalo 28. výkon v cestě, o nějž se rozdělil s dalšími šestnácti lezci včetně letošních finalistů závodů SP Němcem Hojerem nebo Američanem Baileym. S tímto výkonem se už dalo postoupit do semifinále, ne však v kombinaci s pokaženou první cestou, s níž to vyneslo Binterovi celkovou 50. pozici.

Štěpán Volf zahajoval rovněž v kvalifikaci č. 2, kde spadl na stejném místě jako Tomáš Binter a dělil se tak s ním o 57. místo, ale už v předchozích sekvencích musel v důsledku únavy bojovat, aby dotáhl silové kroky. V kvalifikaci č. 1 se pak únava z náročného programu a cestování projevila naplno, takže Štěpán už nedokázal staticky dokončit silový krok ze spoďáku a následující oblinu neudržel. To znamenalo 55. – 57. pozici v cestě a celkově 60. místo, čímž po své 59. příčce z letošního SP ve Villars a 64. z Chamonix potvrdil vzácnou vyrovnanost v závodech SP.

Únava z náročného programu se projevila i u Denise Paila, kterému navíc silové cesty neseděly. V první kvalifikaci obsadil 66., ve druhé dělenou 65. a celkově pak 68. příčku.

Vzhledem k přechozím stavěčsky problematickým mezinárodním závodům v lezení na obtížnost, které už řešili oficiální činovníci IFSC i vedení jednotlivých reprezentací, byla v Brianconu pozornost upřena na práci hlavního stavěče Jana Zbranka a jeho stavěčského týmu, který tak nebyl vůbec v lehké pozici. Nutno říci, že kvalifikace v kategorii mužů byly ve srovnání s předchozími závody skutečně kvalitními cestami, jaké patřily ve Světovém poháru k dobrému standardu v posledních letech. Kvalifikace tedy byly celkově relativně těžké – dokladem je i to, že v mužské kategorii nepadl ani jeden top a nejlepší závodníci byli už po kvalifikacích rozřazeni. V ženské kategorii byly kvalifikace rovněž těžké s bouldrovými pasážemi, které shazovaly řadu lezkyň, přesto nerozřadily závodnice se dvěma topy na prvních čtyřech místech. Semifinálové cesty byly sice atraktivní a lezecky zajímavé, ale z hlediska rozřazení závodníků se příliš nepovedly v mužské ani ženské kategorii - nejlepší muži zůstali rozřazeni dle kvalifikace, která rozhodovala i o postupu do finále, nejlepší tři ženy cestu topovaly a zůstaly tak nerozřazeny. Dle slov Jana Zbranka to bylo dáno hlavně výrazně odlišnými podmínkami při stavění semifinálových cest a při vlastním závodě. Finále pak bylo v obou kategoriích jednoznačným stavěčským úspěchem – cesty byly divácky atraktivní a nejlepší lezce dokonale rozřadily. 

Světový pohár v lezení na obtížnost pokračuje 25. – 26. 8. v italském Arcu, ale už 18. – 19. 8. se v Mnichově koná SP v boulderingu spojený s Mistrovstvím Evropy v této disciplíně.

Tomáš Binter

Autory fotografií jsou R. Holík a T. Binter ml.