Jediný mezinárodní závod pro mládež v lezení na obtížnost v tomto roce proběhl v německém Augsburgu 17. a  18. září.

Předcházelo mu mnoho nejistot, pochybností, splnění  zásadních podmínek pro výjezd a pobyt v Německu - např. povinné doložení negativních Covid-19 testů pro závodníky, kteří se zdržovali v posledních dnech před odjezdem v Praze, nahlášení jejich přítomnosti v Německu na  „zdravotní úřad“ v Augsburgu atd.

Po odhlášení indisponovaných závodníků, u kterých by bylo příliš riskantní, aby se závodu z nejrůznějších zdravotních důvodů zúčastnili se nám podařilo vycestovat s celkem  11 reprezentanty.

 

Z kvalifikačních kol postoupilo 5 z nich do finále a na zlatou a stříbrnou medaili nakonec dosáhly dvě dívky – Eliška Adamovská a Markéta Janošová!

 

 

Pro dva „mládežníky“ Fandu Dandu a Barboru Bernardovou byl tento mezinárodní závod (první v jejich reprezentační kariéře) také úspěšným, když oba skončili jen těsně před postupem do finále. Jejich výkony byly přesvědčivé, plné odhodlání a do budoucích závodů jsou pro Českou republiku velkým příslibem!

 

Dalším našim reprezentantům se nezadařilo podle jejich představ, ale každá závodní zkušenost je důležitá.

Finále A dívek i Juniorek probíhalo ve čtvrtek 17. 9., kdy obě kategorie závodily na stejné cestě.

Míša Smetanová nastupovala z našich závodnic jako první, začátkem cesty prostoupila bez jakýchkoliv problémů, dostala se do odpočinkového místa nad převisem, kde se jen chvíli zastavila, aby nabrala dech a srovnala se před těžší pasáží - ani tam příliš neváhala, ale možná jí překvapily nepříjemné a dlouhé kroky po menších lištách. Podle jejích slov už nedokázala odpočinout a výkonem 36+ si zajistila krásné 5. místo.

       

 

Po Míši nastupovala Markéta Janošová, pro kterou to byl první závod v kategorii A dívek. Do první poloviny cestu lezla s přehledem, našla odpočinková místa a kritické místo, kde spadla Míša překonala. Před dalšími kroky si ještě odpočinula a v závěrečné pasáži už bojovala o každý chyt. Podle jejích slov jí vytrvalostní cesta příliš nesedla, ale její výkon 46+, díky kterému si zajistila stříbro hovořil spíše o opaku.       

           

Eliška Novotná sice postoupila z kvalifikace z třetího místa a všichni jsme doufali, že svůj skvělý výkon zopakuje i ve finále, ale bohužel přehlédla první jištění, které je podle pravidel potřeba procvaknout a musela svůj pokus ukončit (10. místo). Byla to velká smůla a Eliška se se svou úspěšnou juniorskou kariérou rozloučila, k velké lítosti nás všech trošku nešťastně.

       

 

Eliška Adamovská se na tomto závodě  předvedla ve skvělé formě a stejně jako obě kvalifikační cesty i tu finálovou topla s velkou převahou a bez větší námahy. Eliška si splnila svůj sen a zaslouží si dík za skvělou reprezentaci po celou dobu své mládežnické kariéry!

        

                     

Další den se ve finále A chlapců představil Marek Jeliga, který se v cestě ze začátku pěkně rozběhl, překonal krizové místo, které vyřešil bez větších problémů, ale bohužel naskočil do chytu za rohem stěny tak nešťastně, že ho neudržel. Podle jeho slov by byl schopen ještě lézt dál a necítil se ve chvíli, kdy vypadl nijak unavený. Celkově se umístil na 10. pozici.

         

 

Jsme vděční organizátorům, že se pustili v současné době do tak složité akce a doufáme, že našim reprezentantům vydrží motivace do dalšího, doufáme, že po stránce uskutečněných závodů pestřejšího roku!

Děkujeme všem koučům a Fyziogym Cooper za servis během celého závodu!

Velký dík patří také firmě RockPoint za oblečení, které poskytuje závodníkům a i koučům a ve kterém se všichni cítíme moc dobře!

 

Celková umístění:

Eliška Adamovská (kat.J) – 1. místo

Markéta Janošová (kat.A) – 2. místo

Míša Smetanová (kat.A)- 5. místo

Eliška Novotná (kat.J) – 10. místo

Marek Jeliga (kat.A) -10. místo

František Danda (kat.B) – 12. místo-první nepostupující

Barbora Bernardová (kat.B) – 11. místo-první nepostupující

Jáchym Cink (kat.A) – 19. místo

Tereza Širůčková (kat.A)-17. místo

Hana Šikulová (kat.B) – 25. místo

Štěpán Bulena (kat.B) – 20. místo

 

Doplňujeme ještě vyjádření samotných finalistů evropského poháru:

Eliška Adamovská:

„Musím říct, že týden před Augsburgem jsem si moc nevěřila. Po Brianconu na mě trochu padla únava, kterou jsem nemohla pár dní setřást a i když jsem věděla, že jsem na tom fyzicky dobře, začalo mě to docela nahlodávat mentálně, protože jsem se na můj poslední závod v juniorské kategorii dost těšila a chtěla tam předvést co nejlepší výkon. Nakonec se mi ale nějak zázračně povedlo dát se do kupy a celý závod se mi pak lezlo nečekaně skvěle. Cesty byly spíš vytrvalostní, takže mi dost seděly. Ve finále se mi podařilo chytit perfektní flow a lezení si užívat. To, že se mi podařilo cestu jako jediné topovat, už beru jen jako třešničku na dortu. Takhle přesně jsem si představovala ukončení mé kariéry v juniorské kategorii. 

Chtěla bych ještě jednou moc poděkovat všem našim trenérům a fyzioterapeutům za to, jak perfektně se o nás starají, ať už jde o společné tréninky, nebo o kompletní servis na závodech. Jsem vděčná, že můžu být součástí tohoto týmu. Je super vidět, jaké náš tým (i díky této péči) začíná dosahovat úrovně. Máme tam teď spoustu silných lezců a lezkyň,  kteří taktéž patří mezi úzkou evropskou špičku a mají velký potenciál.“

 

Markéta Janošová:

„Na první a zároveň poslední letošní evropské závody mládeže v obtížnosti jsem nemohla nejet. Byly tam nádherné cesty a i přes různá opatření jsem si je užila. Nedělala jsem velké chyby a lezlo se mi dobře. Sice jsem chtěla zalézt ještě lépe, ale jinak jsem velmi spokojená. Jsem ráda, že jsem zase potkala některé kamarády. Děkuju za podporu.“

 

Míša Smetanová:

„Závod jsem si i přes všechna omezení užila. Kvalifikace se mi lezla dobře a cesty se mi velmi líbily. Ve finále se mi podařilo zalézt docela dobře a dokonce zlepšit si umístění z kvalifikace. Bylo super fandit dalším našim finalistům a celkově jsem spokojená s tím jak jsem zalezla.“

 

Eliška Novotná:

„Na závody v Augsburgu jsem se opravdu těšila, jelikož se jednalo o jediný EP sezóny. V kvalifikaci se mi lezlo výborně a cítila jsem, že by mohlo vyjít i finále, protože cesty byly dost vytrvalostní. Bohužel jsem udělala začátečnickou chybu a necvakla první presku, což znamenalo konec pokusu. I přesto jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit a naposledy závodit v juniorské kategorii.“

 

Marek Jeliga:

"Jsem rád, že jsem byl ve finále, protože si mohl zalízt v krásné a úžasně lezitelné cestě. Jenom je škoda, že jsem vypadnul ve skoku, protože jsem si narazil prsty o stěnu a ještě mi zbylo dost síly, takže nebýt téhle chyby, tak snad dopadnu líp."

 

 

Poděkování patří nejen reprezentatnům za jejich reprezentaci,

ale i celému realizačnímu týmu!

            

 

 

Sekretariát ČHS, Ivana Palasová