Ve dnech 22.–31. srpna 2024 proběhl pro naši mládežnickou reprezentaci nejdůležitější závod sezóny – Mistrovství světa mládeže, které se tentokrát konalo v čínském Geiyjingu (Kuej-jangu. Česko reprezentovali čtyři nejlepší závodníci kategorie U18 a ačkoliv šance na úspěch byly veliké, vrátila se česká výprava bez medaile.

Českou republiku v Číně reprezentovala čtveřice závodníků z kategorie U18, a to Viktorie Konečná, Mariana Janošová, Lukáš Mokroluský a Jan Štípek. 

 

Závod odstartoval v pátek 23. srpna velmi slibnou kvalifikací v lezení na obtížnost, během které do semifinále postoupili hned tři naši závodníci. Viktorie Konečná zůstala za branami semifinále na 39. pozici. Viki sice se svým výkonem nebyla spokojena, ale zároveň se připravovala na svou hlavní disciplínu – boulder.

Semifinále obtížnosti se lezlo ve stejný den, pouze pár hodin po kvalifikaci, kdy již byla u mnohých závodníků patrná únava z prvního závodního kola. Mariana Janošová se v semifinálové cestě probojovala až do pasáže, kdy si již nedokázala poradit se silovými kroky a skončila tak na pěkném 27. místě.

 

„Na Mistrovství světa jsem od sebe čekala rozhodně víc, hlavně v obtížnosti. Už čtvrtým rokem v řadě jsem se dostala do semifinále, bohužel, pokaždé se tam něco pokazilo – od sklouznuti nohy, přes angínu, až po pokažení bety. Ani jednou jsem nedokázala zalézt tak, abych s tím byla alespoň trochu spokojená. Tento rok tomu nebylo jinak, ale hodně jsem cítila vyčnívat mé slabé i silné stránky. Beru si z toho to, že opravdu vím, na co se mám zaměřit a co přesně trénovat a dám do toho vše. Silovou ztrátu jsem cítila hodně, takže není na co čekat a do tréninku na Mistrovství Evropy, které tu je za necelý měsíc, nasazuju všechnu moji pozornost.“
(Mariana Janošová)

Po Marianě nastoupil do semifinále Lukáš Mokroluský, u kterého trenéři odhadovali, že mu bude cesta dobře sedět a dokáže se probojovat do finále. Lukáš úctyhodně bojoval v těžké pasáži, která přišla až v headwallu stěny, nakonec mu ale "ustřelila" ruka poté, co mu praskla kůže na prstě a začal krvácet. Luky tak zůstal jeden jediný krok od postupu do finále MS! Svým obdivuhodným výkonem si ale vysloužil i tak vynikající 10. místo. 

 

„V kvalifikaci na laně mi první cesta sedla, hezky jsem se v ní proběhl,
nikde jsem nebyl moc dlouho, hezky jsem vyklepával a dolezl jsem až pod top,
kde jsem spadl v kroku do headwallu. Dal jsem špatně patu, ze které se
nezvedalo dobře. Druhá cesta byla hodně vytrvalostní, takže taky docela můj styl. Lezl jsem ale až na konci a cesta byla dost "ojetá". Spadl jsem 4 kroky před topem, ale i tak jsem byl se svým výkonem spokojený. Semifinále mi hodně sedělo,
byl to můj styl s kolenem uprostřed cesty, ale bohužel se mi po cestě udělal split na prstu, začala téct krev a vyjela mi ruka z chytu. Kvůli tomu jsem skončil 10., ačkoliv jsem se cítil dobře."
(Lukáš Mokroluský)

Dolézt do finále se povedlo pouze Janu Štípkovi, který v semifinálové cestě skončil pouhé dva chyty pod topem a zajistil si tak postup ze 4. místa. Bylo znát, že Honza má ještě co ukázat, a tak i do finále, které probíhalo o dva dny později, nastoupil s velkým odhodláním, že si přiveze lepší umístění než předchozí rok. Bohužel, při lezení bylo vidět, že něco není v pořádku a Honzův lezecký projev nebyl takový, jak ho známe. V těžké pasáži na konci převisu udělal Honza chybu, když si rukama nalezl obráceně, než bylo zamýšleno a překonání tohoto místa jej stálo tolik sil, že ho zde cesta vzápětí přemohla a vyšlo z toho skvělé, i když pro Honzu mrzuté 6. místo.

 

„Závod začal slibně. V kvalifikaci jsem si zajistil postup do semifinále ze skvělého 6. místa a věřil jsem, že tentokrát by to mohlo konečně vyjít. Semifinále, které proběhlo ještě ten samý večer, se mi vydařilo. Překonal jsem některé nejtěžší pasáže, kde mnoho jiných závodníků zaváhalo. Do finále jsem postoupil ze 4. místa a myslel jsem si, že mám šanci na medaili. Dva dny na to však přišlo finále, které pro mě nebylo tak růžové. Snažil jsem se příliš jistit, protože jsem nechtěl znovu skončit na nepříjemném 4. místě. Bohužel mi to nevyšlo, což mě stálo umístění na 6. příčce. Tento okamžik byl pro mě velkým zklamáním, protože jsem opět nedosáhl na vysněnou pozici.“
(Jan Štípek)

V disciplíně boulder byla od závodníků podobná očekávání, jako v lezení na obtížnost. Tato očekávání se ale nakonec nenaplnila.

U Mariany bylo jasně vidět, že její hlavní disciplínou je obtížnost, a ačkoliv bojovala opravdu usilovně, odnesla si z boulderu 44. místo.

Velmi napínavá situace nastala po výkonu Viktorie Konečné, která se až do posledních chvil držela na poslední postupové pozici, a to i přes to, že se jí podařilo spadnout hned ze dvou kvalifikačních TOPů. Výkon ale nakonec na postup nestačil, i tak ale Viki získala krásné 22. místo a ukázala, že se v nabité konkurenci neztratí.

 

„Mistrovství světa v Číně jsem si užila. Byla to pro mě zase nová zkušenost. Ze začátku jsem byla trochu ztracená, hlavně proto, že je to úplně jiný svět než to, na co jsem zvyklá. Bylo skvělé si zazávodit s nejlepšími lezkyněmi světa. I když mi semifinále těsně uteklo, byl to super zážitek.“

(Viktorie Konečná)

U kluků se nám nejdříve představil Lukáš Mokroluský, který začal slibně flashem na prvním boulderu, ale na další, hodně silové kvalifikační bouldry nestačil a odnesl si 33. místo.

 

"Kvalifikace v bouldru mi nesedla, byla čistě silová. Zároveň jsem dost bojoval
se svou kůží, která byla dost prodřená z obtížnosti. Byl to můj antistyl a vůbec
se mi to nepovedlo. Celkově bych ale tento závod hodnotil dobře, viděl jsem
v sobě zlepšení hlavně na laně, ale boulder se mi moc nepovedl a nemohl
jsem ukázat, co je ve mně. Jsem moc rád že jsem se mohl Mistrovství světa
Číně zúčastnit. Děkuji trenérům a Patrikovi, že se o nás postarali a dělali
nám dobrý servis.“
(Lukáš Mokroluský) 

 

 

O něco lépe si s bouldery poradil Jan Štípek, který si s třemi topy a pěti zónami dolezl pro postup. V semifinálovém kole měli kluci nachystané ještě silovější a těžší bouldry než v kvalifikaci. Honza tento den už vypadal fyzicky velmi unavený a šlo to na něm hned od prvního boulderu vidět. I přesto však bojoval jak mohl a pohoršil si pouze o jedno místo a skončil tak na 16. pozici.

 

Na závodě se hodnotila i kombinace výsledků obtížnosti a boulderu. Celkové umístění českých závodníků je následovné:

Jan Štípek – 7. místo

Lukáš Mokroluský – 14. místo

Viktorie Konečná – 19. místo

Mariana Janošová – 25.místo

 

Závod celkově nedopadl úplně podle představ reprezentantů ani trenérů. Věříme ale, že si ze závodu opět všichni odnesou jenom to nejlepší a dokáží se z chyb poučit a odrazit zase dále, aby se výsledky neustále zlepšovaly a opět se do Česka podařilo přivézt z takto prestižního závodu medaili.

 

„Konkurence asijských závodníků každým rokem prudce roste a je náročné s nimi udržet krok, natož je dohnat. Lukáš s Honzou na evropských pohárech dominují, avšak na závodě takto nabitém konkurencí u nich více zapracovala nervozita, což je v cestách stálo více sil a horší výsledné umístění, než na které rozhodně měli natrénováno. Holky jsou na tom oproti zbytku světa pohybově dobře a výrazně se v tomto aspektu zlepšili. Teď je potřeba ještě více zapracovat na síle, která jim v převislejších profilech chyběla a stála je hezčí umístění. Věřím, že to našim závodníkům přinese další motivaci, která je přeci jen v tréninkovém procesu tou nejdůležitější složkou pro to, aby se posouvali dále.“
(Štěpán Volf, reprezentační trenér)

 

„Výkon Honzy a Lukáše v obtížností byl mezi asijskou konkurencí určitě perfektní. Oba si zaslouží pochvalu a je jen škoda, že to Honzovi nevyšlo podle jeho představ a ve finále udělal několik chyb, které ho stály lepší umístění. Na holkách byla vidět nervozita a projevilo se to na jejich konečných umístěních. Mariana se dostala z relativně dobré pozice do semifinále v obtížnosti, kde lezla od začátku s respektem, vracela se a nedokázala se dostat do tempa. Viktorie v boulderech celkem hladce prošla první sadou boulderů, v druhé ovšem zaváhala a díky několika chybkám jí uteklo semifinále.”
(David Migal, reprezentační trenér)

 

Děkujeme za neúnavnou péči o regeneraci i řešení akutních problémů naší reprezentace Patriku Chovanovi z Fyzio Gym Cooper a trenérům Saše Gendové, Davidu Migalovi a Štěpánu Volfovi za organizaci a koučování (nejen) během celého mistrovství.

 

 

PARTNERY ČESKÉ REPREZENTACE JSOU: 

 

---

Š. Volf, reprezentační trenér