V čele českých skalních lezců se objevilo další jméno, které stojí za zmínku! Tentokrát tu máme krátké představení Radka Votočka, který leze cesty ve vysoké klasifikaci již delší dobu, ale nyní je začal "sekat jako Baťa cvičky".

Radek při nácviku cesty Äolsharfen 11-

Radek začal díky svým rodičům s lezením ve skalách už jako malý kluk, v deseti letech začal se svým taťkou chodit trénovat na překližku v Jablonci a nyní, ve svých dvaceti letech, má na kontě už 28 cest obtížnosti 8b+ až 8c+.

Pamatuješ si svou první vylezenou cestu?
Napověděl mi deníček, že to byla cesta "Inspirarion" (4c) v Rakouském Nassereithu.

Nyní máš na kontě dvě 8c+ a celou řadu 8c, ale jakého přelezu si vážíš ze všech nejvíc, bez ohledu na číslo?
Konkrétní cestu bych asi těžko vybíral, ale zásadní treningová oblast je pro mě Krkavka. Zde jsem zjistil, ke svému úžasu, že jsem schopný lézt i těžké cesty za vysoká čísla.

Další metou je 9a, v podstatě nejtěžší česká klasa, pokud nepočítáme Adama (:)), už jsi nějaké zkoušel?
Ano, už před dvěma lety jsem několik 9a zkoušel, dokonce jsem udělal i všechny kroky. Ale neměl jsem dostatek trpělivosti a psychické odolnosti, abych je přelezl. Asi nejblíže přelezu je Senzace na Krkavce a Helmutant v jižním Tyrolsku.

Jaká je tvá oblíbená oblast a jaký styl lezení ti nejvíce sedí?
Nejraději lezu převislé sportovní cesty. Oblíbené oblasti se v průběhu let mění, momentálně jsem si nejvíce oblíbil Frankenjuru, v minulosti to byla právě Krkavka nebo Geyikbayiri a také sportovní cesty v Alpách mám moc rád.

Se svým taťkou máš dokonce nějaké prvovýstupy, jste i parťáci v lezení?
Jasně, má to spoustu výhod, lezeme a trénujeme spolu, máme doma lezeckou posilovnu... Prvovýstupy nějaké byly na Šulikovce nad Tanvaldem a potom různé kombinace na Krkavce.

Co klasické lezení na písku? Smyčky, bambuláky,.. do Českého ráje to máš kousek.
Pisku se trochu bojím a nelezu morálové cesty, ale ty odlezy jsou taky asi o zvyku. Dříve jsem trénoval na Panťáku a na Suškách, když ještě nebyla síla na Krkavku.Český ráj mám moc rád, je tam krásná krajina, ale ty kruhy jsou dost vysoko...

Zkoušel jsi někdy v lezení závodit nebo tě indoor zas tak nebere?
Lezení nikdy nebyl můj jediný koníček. Na základce jsem se hodně věnoval fotografií a také jsme s tátou dost cestovali.

Závodění jsem vnimal jako dost časově omezující činnost. Jednou jsem se nechal vyhecovat na jedny závody, sice jsem se umístil na druhém místě, ale byl to horor. Zapoměl jsem si v převise cvaknout jednu expresku a musel jsem se vracet, byla to docela komedie. :)