První letošní závod Evropského poháru mládeže, který se 27. – 28. 5. konal v rakouském Imstu, přinesl české výpravě tři finále a řadu dalších kvalitních výsledků. Medaile tentokrát českým lezcům těsně unikla, ale celková úroveň výsledků potvrdila další výkonnostní vzestup české mládežnické reprezentace, což je o to cennější, že Imst byl ještě před několika lety pohřebištěm českých nadějí a místem, odkud se naše výprava vracela bez finálové účasti.

Nejlepšího výsledku z českého týmu dosáhl při svém prvním životním reprezentačním startu Ondra Slezák, závodící prvním rokem v kategorii B (14 – 15 let), který se připravuje pod vedením trenéra Tomáše Sychy. Ondra v první kvalifikační cestě lezl výborně a spadl až z kroku do topu, což znamenalo dělené 8. – 10. místo. Zvládl i druhou kvalifikační cestu, kde byl nad jeho síly až krok do malé lišty ve stropě, což mu vyneslo dělenou 5. – 8. pozici v cestě a postup do finále z dělené 6. – 8. příčky. Finálová cesta kategorie B byla náročná na čtení problémů, protože polovina vedla téměř kolmým profilem po hraně a velkých strukturách, takže při špatném řešení mohl závodník lézt vlastně úplně jinou – a to podstatně těžší cestu. Ondra Slezák všechny problémy ale vyřešil technicky skvěle hned na poprvé, propracoval se do stropu, aniž by se ve spodní části zbytečně unavil, strop také zvládl a zastavily ho až silové kroky ve výlezu. Bylo z toho vynikající 4. místo se stejným výsledkem, jakého dosáhl třetí Rus Semen Ovčinikov, o jehož bronzu rozhodlo lepší umístění v kvalifikaci.

Jakub Konečný loni vybojoval v Imstu stříbrnou medaili v kategorii A (16 – 17 let), letos ale startoval už ve výkonnostně nejsilnější kategorii juniorů (18 – 19 let) s řadou závodníků úspěšných ve Světovém poháru. V první kvalifikační cestě Kuba přelezl místo na cvakání expresky ve stropě, protože ji chtěl zapnout až z následujícího nohandu za koleno, který tam udělali někteří lezci před ním. Pozici na nohand se mu ale nepodařilo najít, mohl pustit jen pravou ruku, kterou ale na expresku nebylo možné dosáhnout. Ani přes dlouhou snahu se mu problém nepodařilo vyřešit a tak v cestě nemohl pokračovat, což znamenalo 11. (a tedy po první cestě nepostupovou) pozici v cestě. Ve druhé kvalifikaci se Kuba výborně zkoncentroval na nepříjemnou technickou první polovinu cesty a následující silově vytrvalostní pasáž byla jeho doménou – pád těsně pod topem znamenal 2. příčku v cestě a postup do finále z vynikajícího 3. místa. Do finále se přitom v juniorské kategorii neprobojoval např. úřadující mistr světa v kategorii A Ital Bendazzoli, který v Imstu skončil třináctý. Juniorská finálová cesta měla nepochopitelně lehký začátek a pak kombinovala silovější kroky s lepšími chyty, přičemž její úctyhodná délka vyžadovala dobrou vytrvalost a schopnost v cestě odpočívat, což bývala obvykle Kubova silná stránka. Na Kubovi ale bylo vidět, že se mu silové kroky nedělají snadno, a i když se mu dařilo vždy po boulderu najít odpočinkové místo, problémy se mu sčítaly, takže po výlezu ze stropu už na další krok chyběly síly. Znamenalo to celkovou 6. pozici, která sice pro Kubu po loňských úspěších byla trochu zklamáním, ale v silné konkurenci juniorské kategorie jde stále o výborný výsledek.

Svěřenkyně trenérky Saši Gendové Eliška Adamovská se letos posunula z kategorie B do starší kategorie A, která je v tomto roce rovněž výkonnostně velmi silná. První kvalifikační cestu zvládla Eliška skvěle, bez problémů dolezla do stropu a zastavil ji až krok do malé lišty těsně před topem, což znamenalo dělené 2. – 4. místo v cestě. První kvalifikace se lezly od půl deváté ráno, ale ve druhé cestě přišla na Elišku řada až po 18. hodině, kdy se už v horkém počasí projevilo jak slunce, které už se v té době otočilo na stěnu, tak únava z dlouhého dne. Elišku nejprve dle jejích vlastních slov zaskočily dvě velké obliny, které čekala lepší, a pak jí v převislé pasáži najednou došlo, což se jí obvykle nestává. Byla z toho až 19. příčka ve druhé kvalifikační cestě, ale díky vynikajícímu výkonu v první kvalifikaci to stačilo na postup do finále z 8. pozice. Finálová cesta dívek kategorie A byla společná s chlapci kategorie B, tedy náročná na čtení jednotlivých sekvencí. Elišce se na rozdíl od Ondry cesta nelezla dobře, většinu řešení se jí nepodařilo najít na poprvé a tak ztrácela čas i síly. Nakonec těsně nedotáhla krok do stropu, což znamenalo konečné 8. místo, které sice Elišku nepotěšilo, ale v dané konkurenci a podmínkách má svou hodnotu.

Těsně postup do finále unikl rovněž v kategorii A Lence Slezákové, která v první kvalifikační cestě vlastně doplatila na příliš dobrou formu. Cesta se jí totiž dle vlastních slov lezla tak snadno, že podcenila cvakání expresky v horní části a přelezla jediné místo, z něhož se to dalo zvládnout. Dokázala se ještě vrátit a problém vyřešit, ale v důsledku toho pak přelezla následující expresku a to už vyřešit nemohla, což znamenalo 14. pozici v cestě. Druhou kvalifikaci lezla ještě po Elišce Adamovské, takže za podmínek, které šanci na vynikající výsledek, který by ji do finále ještě posunul, příliš nedávaly. Lenka ale přesto druhou cestu zalezla dobře a nedotáhla až krok do stropu, což znamenalo 10. výkon v cestě, o který se rozdělila s dalšími 5 závodnicemi. Celkově to pro Lenku znamenalo velmi dobré, ale bohužel nepostupové 13. místo.

Dobrou úroveň má i řada výsledků dalších závodníků – Honza Vopat v kategorii B při svém reprezentačním debutu vybojoval 17. příčku, když obě cesty zalezl bez chyb a na postupovou výkonnost mu chybí jen přizpůsobit trénink požadavkům závodních cest. Fyzicky na postup určitě měl Marek Jeliga ve stejné kategorii, kterého v Imstu nikde nelimitovala výška, ale zřejmě z nervozity předvedl takový festival lezeckých chyb, že nad tím zůstával rozum stát: v první cestě cvakal první tři expresky pod nohama, čtvrtou přelezl tak, že se musel dva kroky vracet a dostal se už hodně na hranici pravidel a při nálezu do stropu pak přelezl opět místo na cvakání expresky, což už nedokázal vyřešit. Druhou cestu pak lezl výborně dle s kouči připraveného programu až do místa, kde byl povinný dynamický krok pro všechny závodníky bez rozdílu výšky. Marek o tom sice věděl, ale i když byl jedním z nejmenších závodníků, který navíc s dynamikou nemá žádné problémy, rozhodl se nepochopitelně jako jediný krok udělat staticky za patu na malinkém vrutu na šikmé struktuře, pata mu sklouzla a pád znamenal celkovou 19. pozici. To je na první reprezentační start v životě sice výborný výsledek, ale Marek tam, kde ho nelimituje výška, má určitě na finále. První závod v reprezentaci velmi dobře zvládly i dívky v kategorii B – Míša Smetanová na (dle slov její maminky) oblíbených oblinách vybojovala dělenou 19. – 20. příčku, hned za ní byla Eliška Bulenová na 21. místě, kterou přece jen hodně svazovala odpovědnost.

Česká výprava měla v Imstu své smolaře s vynechanými expreskami, nečekanými sklouznutími a chybami z nervozity i lezce, kterým se závod prostě nepovedl. Další závod Evropského poháru mládeže bude už 10. – 11. června v rakouském Dornbirnu, kde budou mít všichni opět šanci bojovat o dobrý výsledek.

Děkujeme všem závodníkům za vzornou reprezentaci, koučům za perfektní servis, rodičům a dobrovolníkům za pomoc a spolupráci, Monice Brkalové za fotografie a partnerovi mládežnické reprezentace společnosti Rock Point za podporu.

Tomáš Binter

autorem fotografií je Monika Brkalová

Připojené galerie

EP mládeže v lezení na obtížnost - Imst 2017