Facebook

Český horolezecký svaz

Členství, ČHS Trio, pojištění

ČHS informace, servis

Skály

Vzdělávání

Mládež

Mezinárodní mistrovství Rakouska v ledolezení 2011

12. 01. 2012 | Rubrika: Soutěžní ledolezení | Komentáře (4)

Pro první lednový víkend letošního roku se z hlediska drytoolingovo – ledolezeckých závodů nabízely dvě možnosti. Ledolezecký meeting v Kanderstegu a Mezinárodní Mistrovství Rakouska v Koschach-Mauthen (7.1.). Rozhodně lákavější byl Kandersteg, ale bohužel pracovní a školní povinnosti v pátek i pondělí, plus předpověď počasí rozhodlo pro Rakousko.
 
V pátek po poledni odjíždíme ve složení  Pavel a Petr Hartmannovi, Lukáš Pálka, Martina Kratochvílová a Radek Lienerth z Brna. Pohodových šest hodin jízdy po suché dálnici a parkujeme ve velmi pěkném areálu OeAV Obergailtal. Ubytování je hned vedle dvacetiosmimetrové ledové věže s menší drytoolovou stěnkou. Navíc se hned potkáváme s Alexandarem Matarugou z Chorvatska a ráno dojíždí i silná skupina ze Slovinska.
 
Kvalifikace se krom dvou kroků leze výhradně v ledu. Cesty jsou vysprejované, zhruba ve stylu závodů SP kolem roku 2002, což bohužel není úplně ideální. Většina závodníků bojuje spíš místo obtíží cesty s tím jak se nevyautovat přešlapy. I tak se kvalifikace stává pohřebištěm favoritů, když nepostupuje například Janez Svolšak, nebo Alexandar Mataruga. Nakonec těsně do finále proklouzává celá naše skupinka.
 
Finále se lezlo večer na stejné cestě pro muže i ženy. Jako první šla na finále Martina a podařilo se jí na dolézt tak, že by mezi chlapi skončila na 5. místě. Jelikož Tjaša Kosič ze Slovinska, ani Morana Durbesic z Chorvatska tak vysoko nevylezly, stala se Marťa mistryní Rakouska pro rok 2012.
V kategorii mužů nastoupil jako první Lukáš. V jedné z kvalifikací mu totiž došel čas, čímž jsme zjistili, že kvalifikace mají časový limit. Aspoň nemusel trávit čas v izolaci. Bohužel trochu nejasná pravidla pro něj znamenala stop po přelezení nejtěžší pasáže. Údajně zaseknul mimo vyznačenou zónu, po přelezení tohoto místa a následném shlédnutí záznamu z foťáku se stejně jako Slovinci a Chorvati domníváme, že ne. Nicméně, poslední slovo má vždy rozhodčí. V konečném pořadí to i tak znamenalo velmi pěkné čtvrté místo.
Petr Hartmann nalezl první bouldr velmi pěkně, ale bohužel se zamotal v už relativně lehčím traverzu. V konečném součtu šesté místo.
Z pátého místa nastupoval do finále Radek Lienerth. Drytoolingová pasáž šla, klíčový překrok do ledu vyřešený sice hrozně, ale hlavně bez přešlapu, no a pak už opatrný dolez na vrchol. Celkově třetí místo.
Ze čtvrtého místa nastoupil Markus Pucher z Maltatalu a s cestou si poradil ve skutečně nekompromisním stylu těsně přes čtyři minuty.
O třetí místo přišel ve finále Damir Behlic, když se při přechodu z drytoolu do ledu vylomil.
Z druhého místa nastupoval domácí Peter Ortner a velmi pěkně si v dobrém čase dolezl do topu pro druhé místo. Jedinou chybkou bylo, že použil cepínem chyt, který byl při anglickém výkladu pravidel označen jako výhradně pro nohy. Rozhodčí se pak omluvil, že jeho angličtina není příliš dobrá a zapili jsme to meruňkovicí.
Jako poslední nastoupil nejstarší člen české výpravy Petr Hartmann, kdy hlavně přelez jedné z kvalifikací v časovém rekordu závodu mu dal nevděčnou pozici posledního finalisty. Bohužel hned v prvním těžkém tahu došlu na jeho slova, že „ v kolmým to šlo, ale v převisu mi hned vyplivne rameno“. Celkově deváté místo.
 
Celkově hodnotit závod je poměrně těžké. Pořadatelům dalo určitě kus práce jej připravit a zrealizovat. Určitě bylo dobré, že si Martina, Petr i Lukáš vyzkoušeli závod v tomto duchu a zkušenosti , které zde získali jim mohou pomoct v dalších mezinárodních závodech. Co jsme vnímali spíše záporně byla určitě koncepce závodu zejména na rychlost a boj s přešlapy, místo s vylezením cesty a lezení všech cest na TR. Druhým výrazným negativem pak byla zejména naprostá nepřítomnost rakouské špičky a po účasti na závodech tak nějak vcelku chápeme i proč.
 
V neděli jsme si ale veškerá drobná rozladění dokonale vyléčili při lezení v oblasti Zirknitz Grotte. Nádherná jeskyně v níž vede aktuálně cca 15 cest od M7 do M11. Za optimálních podmínek se leze v některých cestách po kombinaci ledu a skály, aktuálně to byl čistý drytool. Bohužel jsme neměli průvodce takže klasifikace cest jsme brali odhadem. Výsledkem našeho působení pak bylo přelezení pěti cest v klasifikaci M7 – M9/10. Asi nejhodnotnějším pak byl právě čistý OS cesty za cca M9/10 Lukášem Pálkou. Určitě oblast do které se ještě někdy podíváme.

výsledky
 
Radek Lienerth

 
Popisky fotek: ledová věž, Martina v nástupu do nejtěžší kvalifikace, Martina v nejtěžší kvalifikaci,  kvalifikační cesty, ledová věž, Lukáš ve finále, vítězky kategorie žen, vítězové kategorie muži
 
 

| Komentáře(4)