Kromě lezců spadají pod Český horolezecký svaz také skialpinisté, kterým se v poslední době začíná na závodní úrovni parádně dařit. Kdo jsou naši reprezentanti a jak vypadá jejich letní příprava, to se dozvíte v krátkých rozhovorech. Jako druhou představujeme naší nejúspěšnější závodnici Marcelu Vašínovou.

Marcela je v závodním skialpinismu v podstatě nováčkem. Zatímco na skialpinistických závodech jsme jí do letošního roku nevídali, již delší dobu je hvězdou na světové scéně skyrunningu, tedy extrémního horského běhu. V tomto sportu již získala řadu významných ocenění, a to včetně titulů mistryně světa. Sotva ale nazula skialpy a postavila se na startovní čáru, bylo jasné, že i v tomto sportu bude mít co ukázat. A ukázala! V každém svém startu na Světovém poháru se umístila nejhůře do 7. místa a na dubnovém svěťáku ve francouzském Flaine přepsala dějiny českého skialpinismu, když získala stříbrnou medaili ve vertikálu v kategorii žen!

Jsi současná hvězda českého skialpinismu, ale přesto to není tvoje hlavní doména. Co je sport číslo jedna?

Děkuji za lichotku :-) Já jsem ve všech sportech poměrně nováčkem, ale mojí nejsilnejší disciplínou bude asi skyrunning, ke kterému mne přivedla moje láska k horám nejdříve. Na skyrunningu se mi líbí, jak skloubí běh s technickými prvky zajištěných cest, pohybu po sněhových polích a ledovcích, a při některych závodech i základy práce s lanem či lehkým lezením.

V čem bys řekla, že jsou si skialpinismus a skyrunning podobní?

Dle mého názoru jsou si oba sporty velmi podobné, skvěle se doplňují a navzájem vykrývají volnou polovinu roku. I zavodní příprava probíhá velmi podobně. Když se člověk podívá na startovní listinu skyrunningových a skialpových závodů, uvidí tam z velké části ta samá jména. A to včetně těch nejvetších světových hvězd, jakými jsou Remi Bonet, Davide Magnini, Oriol Cardona či z žen Maude Mathys. Podobnost obou sporůu dokazují také časté letní a zimní varianty téhož závodu – například Mezzalama, Monte Rosa, Adamello či Pierra Menta. Obdobné je i rozdělení disciplín na vertical / individual = classic sky / long distance = ultra) a jejich charakteristika, co se profilu tratí, převýšení a technické náročnosti týče. 

O závodním skialpinismu se říká, že je extrémně fyzicky náročný, ale v porovnání se skyrunningem bys ho zhodnotila jak?

Pro mě jsou závody podobné i svojí náročností. Možná bych řekla, že skyrunning je maličko náročnější, protože při seběhu si člověk přeci jen tolik neodpočne, jako při sjezdu. Ikdyž, takový sjezd v technicky náročném terénu rozhodně odpočinkový není a umí dát také pěkně zabrat. 

Máš rok tedy rozdělený na sezóny právě podle těchto sportů? 

Ano, jak už jsem zmiňovala výše. Mám vlastně takovou letní a zimní sezónu “téměř téhož“ sportu a to mě maximálně vyhovuje, člověk se tak má pořád na co těšit.

Jak vypadá tvoje typické léto? 

Pláž, bikini a koktejl v ruce (smích). Tak pět minut, pak se projeví moje hyperaktivita a jdu plavat k té nejvzdálenější bojce, vylézt na nejvyšší horu ostrova či vyjet na kole do toho nejprudšího průsmyku. Na “dovolené” u moře jsem byla naposledy tak před dvaceti pěti lety s rodiči. V létě obvykle hodne cestuji kvůli běžeckým závodům. Snažím se závody vybírat i podle destinace a vždy je spojit s poznáváním okolí. Hodně času trávím na silničním kole, to je pro mě idealní formou aktivní regenerace a skvělou aktivitu do horkých dnů. 

Jak podle tebe vypadá ideální skialpinistická letní příprava?

Těžko říct, vždyť uplynulaá sezóna pro mě byla vlastně první skialpovou závodní sezónou. Věřím ale, že právě kombinace běháni, lezení a cyklistiky, bude tou správnou přípravou na sezónu nadcházející.