Oblast je blízko krajského města Ústí nad Labem. Tvoří ji stovka jednodélkových i vícedélkových cest z čediče a tufu. Skála je ze stejné horniny jako Mlynářův kámen u Dolních Zálezel na Ústecku. Výška masivů je až 70 metrů, takže lano nejlépe70 metrů, kratší cesty se dají lézt i s padesátkou. Lezení je většinou stěnové, najdou se ale i spáry a komíny. Stěny jsou převážně položené, kolmé i převislé lezení se tu najde také. Cesty jsou nebývale dlouhé – na Velkém sokolovi mají až 70 metrů, Stěna Vodopádu měří 35 metrů, Mufloní a Sluneční stěna mají 20 metrů i více. Cesty jsou po francouzsku odjištěné, řada z nich má i štand s karabinou = dá se pohodlně lézt s horním lanem (dostatečně dlouhým). Je tu pozitivní sklon chytů a jsou to madla - tzn. je tu dost lehkých cest, ale i pár prásků po lištách a na tření, lezení má velmi pestrý charakter. Lze se tu s magnéziem. Sěny z velké části míří na jih, když je venku kosa, na Mufloní a Sluneční stěně je parádní polezení, naopak, když je vedro, bodne Stěna vodopádu + je tu parádní příroda - skály jsou v lese s mohutnými stromy a suťovými poli, najdete tu i 2 vodopádky.

Názvy objektů i cest s klasifikací jsou skoro vždy napsané na skále, takže se lze zorientovat. Pojetí klasifikace je tu přísnější.

Na jaře tu hnízdí přísně chráněný sokol stěhovavý a výr velký = je nutné vyčkat na info od ochránců přírody, že je možné ve Vejrech lézt. I když je skála celkem pevná, občas tu jsou volné šutry zvící telefonních budek, helmu vždy s sebou. Kvůli možnému pádu kamení, možnosti skutálet se ze svahu a komplikovanému přístupu je oblast naprosto nevhodná pro lezení s dětmi. Do skal je to tak na půl hodinky chůze po naučné stezce mezi kopřivami pořád do kopce, pak zvedák suťovištěm = nástup je horský. Do výbavy zařaďte dlouhé kalhoty a dlouhé rukávy, neškodí mít na sedáku zahradnické nůžky na likvidaci šípků.

Výří skály v Průčelské rokli v Ústí nad Labem - Brné pro sportovní lezení objevila skupina lezců z Litoměřicka – Zdeněk Dědek Hubka, Pavel Zelinář Tůma, Miroslav Dříza, Jaromír Dolejš, Zdeněk Landsperský a další v roce 2009. Nalezené skoby ale svědčí o tom, že se tu lezlo již dříve (Karel Krombholz?), každopádně evidence o tom není k dispozici.

Výří skály leží na konci Průčelské rokle. Východiskem je kaplička v Brné v Ústí nad Labem u silnice z Brné do Sebuzína (50°37.19585'N, 14°4.73423'E). Od ní dojedete nebo dojdete po asfaltce (po spádnici) až k poslednímu domu po levé ruce (50°37.28882'N, 14°5.23372'E) Odtud půjdete pěšky po Naučné stezce Pod Vysokým Ostrým až k tabuli s pavoukem (50°37.45155'N, 14°5.82773'E) Tady stezka odbočuje z údolí Průčelského potoka doleva, vy se ale dáte přes nevýrazný potok doprava šikmo do svahu a po mužících dojdete nejprve lesem a pak sutí k pokroucenému stromu. Doleva po vrstevnici jsou lezecké objekty Parník až Stěna vodopádu, doprava po vrstevnici jsou lezecké objekty Ještěrka až Dvourožec.

Od pavouka se dá pokračovat dál doleva po cestě a když zajde za hranu, odbočit lesem pod Velkého sokola. Vhodné je-li suťovisko zasněžené a kluzké. Oba přístupy jsou značené bílými puntíky.