VESELESELEZESE anebVtáčnik 2007 (dětský lezecký tábor)

      Je neděle 29. července, něco po deváté ranní. Před halou Lokomotivy Břeclav se sjíždí děti a rodiče. Hromada báglů, bedýnek, kufrů a jiné batožiny se vrší. V hlavě počítám -  kam, co, jak dáme, jestli jsme na něco nezapomněli, či mám vybrané všechny peníze, papíry a tak podobně. No prostě CHAOS! PANIKA! CESTOVNÍ HOREČKA!

      Autobus má zpoždění…

      Konečně je tady! Všichni -  rozloučit, naskládat se kam se dá a vyrážíme.“Člověče máme určitě všechno, zbývá nějak moc místa.“ Konečně! Všechno je jak má být!

      Cesta mikrobusem ubíhá celkem v pohodě, na hranicích nám jenom zamávají  a za hranicemi už stoupáme do kopečků. Nejdřív Malé Karpaty, pak Strážovské vrchy a jsme pod Vtáčnikem. K chatě se dostáváme kolem třetí odpoledne. Rozdělujeme děti do pokojů, oddílů, vybalujeme, zabydlujeme se a začínáme.

      Nejdříve opatrně. První den teorie, bezpečnost, zdravověda a nějaká-ta hra. No, další dny jsou už většinou lezecké. Nejbližší skalky jsou co by kamenem dohodil, sotva čtvrt hodinky, ale za to trochu do kopce. No stačí si jen zvyknout. Přece jen,  většina zúčastněných je z nížin a 650 m.n.m (chata) z které každý den vyrážíme, je první dny trochu zmáhá a nemluvím jen o dětech!

       Zalezl si opravdu každý, jestli začátečník ,nebo  závodník. V okolí je lezeckého matrošu haba-kúk. Mít jenom čas a mikrobus. Ani jednu z věcí jsme bohužel nevlastnili a tak se lezlo hlavně v nejbližším okolí. Na Sekaninách – andezitové skalky kousek nad chatou a ve starém lomu u dědinky Podhradie, který je v dosahu asi po necelé hodince pohodového pochodu. No cesta se jistě vyplatila. Hladká stěna, jak ukrojená nožem, jemně rozrušená spárami, odjištěná jak umělá stěna. Prostě čumíte s otevřenou pusou a cítíte,  jak Vám v konečkách prstů bubnuje nedočkavost.

        Lezlo se, lezlo a lezlo. No nejen to! K táboru,  i když je lezecký,  nesmí chybět hry, výlety, táboráky a spousta zábavy. Tento rok nám počasí přálo a i  když sem, tam , nějaká ta kapka spadla, myslím,  že tábor se vydařil.

       Díky tímto všem, kteří  se jakou,  takou mírou na táboře podíleli - ČHS,  VARAN OUTDOOR,  jmenovitě Richardovi Dědičovi, coby i skvělému kuchaři a všem důvěřivým rodičům, kteří nám svěřili svoje děti. Děkujeme!

      Nebudu se už dál rozepisovat. I na můj vkus už je toho nějak moc, nalistujte si raději naši internetovou adresu: www.palavskyvesak.com a sami se podívejte, jak nám bylo.                                                                                                       

                                                                                                    s.g. (hlavní vedoucí)