Komu patří skály? Lezcům, turistům, zvířatům nebo snad místním obyvatelům? Skály ani příroda nepatří nikomu, my všichni jsme v nich pouhými návštěvníky, kteří by se navzájem měli respektovat a spolupracovat.

Ve spolupráci se společností innogy Česká republika jsme připravili minisérii, která nejen lezcům, ale i široké veřejnosti přibližuje symbiózu všech skupin, které se ve skalách a jejich okolí potkávají a prolínají. Honza Šimánek skvěle vybalancoval obsah jednotlivých epizod tak, aby přinesly důležité informace a zajímavosti, ale zároveň diváka nenudila.

 

 

DO SKAL - NA STEJNÉ VLNĚ

 

Proč se v některých oblastech smí lézt jen část roku, aniž by důvodem bylo počasí? A proč je někde lezení povoleno jen za denního světla? Odpovědí jsou zvířata. Právě zvířata a především hnízdící ptáci jsou tématem první epizody této minisérie. 

Skalní dutiny jsou ideálním útočištěm pro spoustu druhů nejen ptáků, ale všemožných živočichů, od těch běžných a maličkých až po velké a velmi vzácné. S hnízděním vzácných druhů se setkáváme ve velkém například v Labských pískovcích, kde jsou čápi černí, sokoli stěhovaví, výři velcí, poštolky obecné a další. Zdaleka se ale nejedná o jedinou oblast, které se hnízdění týká. 

 

“Skalní města zůstala do značné míry i dodnes takovou baštou. Jsou přeci jen hůře dostupná a tím pádem, narozdíl od té otevřené a hlavně kulturní a hodně přeměněné krajiny, jsou to takové určité oázy klidu i pro zvířata a rostliny.”
RNDr. Zdeněk Mrkáček

Vyrušit hnízdící ptáky může svým nevhodným chováním každý návštěvník krajiny, lezci se k nim ale mohou dostat mnohem blíž a stávají se tak vysokým potenciálním nebezpečím. Je proto velmi důležité vědět, kde se jednotlivá hnízda nachází, o jejich existenci včas a efektivně informovat a poté především informaci respektovat. V případě, kdy ptáky vyplaší hluk či přítomnost “narušitele” může dojít k tomu, že hnízdo opustí a už se do něj nevrátí. Příkladem je případ z roku 2021, kdy v Labských pískovcích opustil sokol své hnízdo kvůli lezci, který nerespektoval všudy přítomné zákazy a upozornění. Vejce v hnízdě tak vychladla jen krátce před vylíhnutím. Podobné případy jsou ale naštěstí vzácnou výjimkou, ve většině případů dojde k nálezu hnízda lezcem náhodou a jeho nahlášení pak naopak může jeho ochraně pomoci.

 

“Hledání hnízda například Sokola stěhovavého je hodně těžké, ale daří se nám to i ve spolupráci s horolezci, kteří nám posílají třeba tipy, že támhle viděli sokola a tak. Potom už jde o práci v terénu, kdy musíme začít trošku myslet jako sokol, vědět jak se chová a tak.”
Václav Sojka, strážce NPČŠ, fotograf

 

Mezi Českým horolezeckým svazem a orgány ochrany přírody panuje dlouhodobá a osvědčená spolupráce, díky které se daří vyjednávat podmínky tak, aby byli všichni spokojeni a navzájem se příliš neomezovali. 

 

“Důležité je, aby fungovala spolupráce a možná až taková osobní chemie mezi ochranou přírody v konkrétní skalní oblasti a správci skal. Úplně optimální je, když tam funguje vzájemná důvěra a pravidelná komunikace, protože na jedný straně, my jako lezci můžeme objevit, že tam hnízdí nějací ptáci, nahlásíme to ochraně přírody, pomůžeme to zapáskovat, na druhé straně, pokud z té strany ochrany přírody je k lezcům důvěra, tak nezavřou celou oblast, ale třeba jen pár skal v okolí, aby ta uzávěra byla funkční, ale ne zbytečně přehnaná.
Jan Bloudek, předseda ČHS

Jakmile dojde k zahnízdění, putuje informace také na sekretariát ČHS, v jehož režii je pak zprostředkování informace co nejširšímu lezeckému okruhu prostřednictvím informací na webu, sociálních sítích a v databázi Skály ČR. Pokud hnízdo objeví lezci náhodou, měli by neodkladně informovat správce oblasti, který již s touto informací naloží dle zavedených postupů.

 

“Zprávy dostávám buď od správců skal nebo přímo od ochrany přírody, která to napíše na svaz, a já potom ty zákazy do té databáze dám. Hodně těch zákazů
je v Labském údolí, tam se teď dokonce díky lezcům objevilo hnízdo
čápů černých, kvůli kterému se vlastně potom zavírala část skal skoro
až do srpna, protože byli s tím hnízděním opoždění. Potom když hnízdění skončí, tak mi to oznámí a já to zase smažu.” 
Petr Jandík, správce databáze ČHS Skály ČR

V zájmu nás všech je, aby spolupráce fungovala i nadále a lezci šli v tom, jak se chovat vůči ostatním živočichům nejen ve skalách, ale všude v přírodě, příkladem, a to nejen sobě navzájem, ale také ostatním návštěvníkům. Dbejme na dodržování vydaných zákazů, omezení i povolení, spolupracujme a respektujme se. 

 

“Chtěl bych požádat turisty, horolezce, návštěvníky té krásné krajiny, aby se chovali vůči přírodě ohleduplně, a tu krajinu vnímali. Naše civilizace je o tom, že bydlíme ve městech, ale právě proto je dobré, když se ocitnete v přírodě, nebrat ji jenom jako tělocvičnu, i když je to krásná tělocvična, ale hlavně je to přirozené prostředí z kterého jsme vzešli, v kterém je nám dobře a pokud bude více lidí vnímat, to co se okolo nich v přírodě děje, tak mohou té ochraně přírody velmi pomoc. Jsme potom na stejné vlně.”
Václav Sojka, strážce NPČŠ, fotograf

 

 

---

M. Košatková, ČHS