Komu patří skály? Lezcům, turistům, zvířatům nebo snad místním obyvatelům? Skály ani příroda nepatří nikomu, my všichni jsme v nich pouhými návštěvníky, kteří by se navzájem měli respektovat a spolupracovat.

Ve spolupráci se společností innogy Česká republika jsme připravili minisérii, která nejen lezcům, ale i široké veřejnosti přibližuje symbiózu všech skupin, které se ve skalách a jejich okolí potkávají a prolínají. Honza Šimánek skvěle vybalancoval obsah jednotlivých epizod tak, aby přinesly důležité informace a zajímavosti, ale zároveň diváka nenudila.

 

 

VE SKALÁCH - MÍSTŇÁCI

 

Jaké problémy se pojí s vyšší koncentrací návštěvníků v jednotlivých oblastech? Jak je místní obyvatelé vnímají a čím naopak naopak lezci přispívají do místní komunity? Na podobné otázky odpovídá ve druhé epizodě naší série několik vybraných "místňáků" z hlavních lezeckých oblastí ČR. 

 

 

 

 

 

Lezecké oblasti jsou často také vyhledávanými turistickými lokalitami. Především v pískovcových skalních městech se tak koncentruje velké množství lidí, které se dostává do kontaktu s obyvateli místních obcí. Možná lze říct, že čím tradičnější lezecká oblast, tím větší a lepší je vztah mezi lezci a "mísťnáky", jako například v obci Adršpach, kde lezci neodmyslitelně patří k místnímu koloritu

 

"Před x lety, když jsme ještě byli mladý, těch horolezců tady bylo řádově do desítky, možná 20 lidí. Dnes jsou jich stovky, ale že by to něčemu vadilo,
to bych neřekl." 

Karel Krecbach, obyvatel Adršpachu

 

Obecným problémem hojně navštěvovaných míst je ale v dnešní době parkování, které se samozřejmě lezců také týká. Nešvar parkování na nevhodných, mnohdy zakázaných místech, je tak běžným úkazem skoro ve všech oblastech, především těch, kde není prostor pro budování rozsáhlých parkovišť, jako třeba v Ostrově.

 

"V poslední době máme trošku potíž s parkováním, protože aut obecně přibylo hrozně moc a ten nešvar, že lidi parkují všude možně a nedodržují
pravidla nejen silničního provozu, ale i nějaké obecné slušnosti,
mě osobně docela trápí. Bylo by fajn, když by se lidi zamysleli nad tím, jestli můžou zastavit třeba někomu na louce nebo na příjezdové cestě."
Josef "Píno" Nežerka, majitel kempu Pod Císařem

 

S problémem parkování se dříve potýkali také v Adršpachu, kde ale vzniklo několik velkých parkovišť pro obsluhu všech návštěvníků turistického okruhu a v posledních několika letech také drobnější parkovací možnosti především pro lezce.

"Během posledních pěti let tady vzniklo několik parkovacích ploch,
kde lezci můžou auta odstavit, například kemp "u Pifa, drobný kempy u Zámku,..  takže těch černých parkovišť spočítáme na prstech jedný ruky
a většinou stačí jen domluva, aby odjeli. Už neplatí taková ta divoká
devadesátá léta, kdy se parkovalo pod skalama."

Tomáš Dimter, místostarosta obce Adršpach

 

Narozdíl od běžných návštěvníků skal, myšleno turistů, se lezci často podílejí na údržbě okolních přírodních terénů v rámci organizovaných brigád, kdy se čistí lesy, opravují přístupové cesty a mnoho dalšího. Například v Českém ráji, při otevírání a zavírání Skaláku se lezci zapojují také do dalších činností mimo skály, na kterých se domluví ve spolupráci s místním obecním úřadem.

 

"Starostkou obce Karlovice jsem byla 25 let a skutečně každé jaro
a podzim byla s lezci krásná spolupráce."

Vlasta Špačková, starostka obce Karlovice

 

Samozřejmě nalezneme i místa, kde soužití těchto dvou skupin není tak idylické. To se týká především novějších, malých oblastí, kde se skály nachází v bezprostřední blízkosti domů, lezení tam není historicky zakořeněné a nemá pro obec žádný ekonomický přínos. Tam i všude jinde je potřeba neustále myslet na to, že slušnost a ohleduplnost je jediným klíčem, který nám zajistí dveře k lezení otevřené. 

 

První epizodu minisérie naleznete zde.

 

---

ČHS