V posledních týdnech zasáhlo horolezeckou komunitu několik tragických zpráv z hor. Nechceme rozebírat jednotlivé nehody ani zpětně hledat chyby. Bez úplné znalosti okolností by takové hodnocení bylo nejen neodborné, ale také necitlivé vůči obětem, jejich blízkým a spolulezcům. Tyto události nám ale znovu připomínají, že riziko je neoddělitelnou součástí vysokohorské turistiky, alpinismu a lezení. A že bezpečný návrat musí být součástí každého plánu.

Ilustrační obrázek, Standa Mitáč

 

Každá horská nehoda má jiné okolnosti. Může při ní hrát roli změna počasí, stav skály, sněhu nebo ledu, padající kamení, únava, zdravotní indispozice, chyba v orientaci i jedno zdánlivě malé rozhodnutí.

Zkušenosti, dobrá fyzická kondice ani kvalitní vybavení nedokážou riziko zcela odstranit. Mohou nám ale pomoci nebezpečí dříve rozpoznat, správně vyhodnotit a včas změnit plán.

Nehody se nestávají jen v nejtěžších cestách

Vážná nehoda nemusí přijít při technicky mimořádně obtížném výstupu. Kritickým místem může být nástup pod stěnu, přechod sněhového pole, nezajištěný hřeben, slaňování nebo sestup po dokončení cesty.

Právě sestupy bývají často podceňovanou částí horské akce. Lezec už má hlavní cíl za sebou, přichází únava, klesá soustředění a roste snaha být co nejrychleji dole. Přitom právě při sestupu se stále pohybujeme v exponovaném terénu a často řešíme orientaci, slaňování, rozbitou skálu nebo přechody sněhu a ledu.

Dosažením vrcholu nebo konce lezecké cesty horská akce nekončí. Jsme teprve v její polovině.

Bezpečnost začíná už při plánování výstupu

Dobré rozhodnutí v horách často vzniká dávno před samotným nástupem do cesty. Nestačí znát obtížnost, počet délek nebo předpokládaný čas výstupu. Potřebujeme také vědět, v jakém stavu se cesta a okolní terén nacházejí právě nyní.

Před odchodem bychom si proto měli ověřit:

• aktuální předpověď počasí pro konkrétní oblast a nadmořskou výšku,
• vývoj počasí v předchozích dnech,
• stav skály, sněhu, ledu a ledovců,
• stav nástupových a sestupových cest,
• aktuální informace o trhlinách, odtrzích, padajícím kamení nebo poškozeném jištění,
• časovou náročnost nástupu, samotného výstupu i sestupu,
• možnosti ústupu a nouzového sestupu,
• čas západu slunce,
• zkušenosti, kondici a aktuální stav všech členů skupiny.

Obtížnost a charakter výstupu je nutné přizpůsobit nejslabšímu členovi družstva, nikoli nejsilnějšímu. Někdo mimo skupinu by měl zároveň vědět, kam míříme, jakou cestu plánujeme a kdy se předpokládáme vrátit.

U delších výstupů je vhodné předem určit také čas obratu. Tedy okamžik, po jehož překročení už nepokračujeme vzhůru bez ohledu na to, jak blízko se zdá být vrchol nebo konec cesty.

Pro konkrétní informace o stavu vybrané cesty, kondici ledovců apod. neváhejte kontaktovat chataře nejbližších chat – mají bezprostřední aktuální informace z místa, které - nejčastěji telefonicky - rádi doporučí i ostatním. Dobře informovaní bývají i místní horští vůdci.

Zkušenost z minulosti nemusí odpovídat dnešním podmínkám

Horský terén se mění. Ústup ledovců, tání permafrostu, dlouhá období vysokých teplot, prudké srážky i rychlé změny teplot ovlivňují stabilitu skalních stěn, morén, ledovců i sněhových svahů. Cesta, kterou jsme před několika lety lezli za dobrých podmínek, může dnes vypadat jinak. Ledovec může mít nový systém trhlin, nástup se mohl posunout, sestupová cesta může být poškozená a v dříve pevné stěně se může uvolňovat více kamenů.

Starší průvodce ani vlastní zkušenost z minulých let proto nemohou být jediným zdrojem informací. Aktuální podmínky je vhodné ověřovat u správců horských chat, místních horských vůdců, záchranných služeb, správců cest a dalších lidí, kteří se v dané oblasti právě pohybují.

V terénu si všímejme čerstvých stop po pádu kamenů, změn ve struktuře sněhu, vody vytékající ze stěn, uvolněných bloků i nezvykle vysokých teplot. 

Sníh a led vyžadují odpovídající vybavení i zkušenosti

Zbytky tvrdého sněhu mohou zůstávat ve žlabech, pod sedly, na sestupových cestách nebo v severních svazích hluboko do léta. Ráno mohou být zmrzlé a velmi tvrdé, později naopak změknout a ztrácet stabilitu.

I krátký přechod sněhového pole může být nebezpečný, pokud se pod ním nachází skalnatý nebo strmý terén. Uklouznutí se může během několika sekund změnit v nekontrolovaný pád.

Mačky, cepín nebo nesmeky pomáhají pouze tehdy, pokud odpovídají podmínkám a člověk je umí používat. Samotná přítomnost vybavení na batohu bezpečnost nezvyšuje. Důležitá je schopnost správně se pohybovat, brzdit pád a vyhodnotit, kdy už je pokračování za hranicí našich schopností.

Při nejistotě je správným rozhodnutím změna trasy, obejití problematického úseku nebo návrat.

Padající kamení není jen otázkou náhody

Riziko padajícího kamení může zvyšovat vysoká teplota, tání sněhu a ledu, déšť, pohyb jiných lezců i samotný charakter skály. Významnou roli může hrát také denní doba.

Při pohybu v rozbitém terénu:

• používejme přilbu už při nástupu pod stěnu,
• nepohybujme se zbytečně ve spádnici jiných družstev,
• dávejme pozor na volné kameny při lezení i práci s lanem,
• minimalizujme dobu strávenou v místech vystavených pádu kamenů,
• při uvolnění kamene okamžitě a hlasitě varujme ostatní,
• zvažme časný nástup, pokud se s rostoucí teplotou zvyšuje nestabilita terénu.

Přilba sice riziko neodstraní, může ale výrazně zmírnit následky menších zásahů a měla by být samozřejmostí nejen ve stěně, ale také při nástupu a sestupu exponovaným terénem.

Počasí není jen údaj v aplikaci

Předpověď je důležitým podkladem, nikoli zárukou. Počasí musíme sledovat také během samotného výstupu. Změny oblačnosti, zesilující vítr, náhlý pokles teploty, zhoršující se viditelnost nebo vzdálené hřmění jsou důvodem k novému vyhodnocení situace. V dlouhé cestě nemusí být návrat jednoduchý ani rychlý. Rozhodnutí pokračovat proto musíme dělat s vědomím, kolik času potřebujeme k bezpečnému ústupu.

V letních měsících je zpravidla vhodný časný nástup. Snižuje riziko odpoledních bouřek, pohybu v největším horku a v některých oblastech také pádu kamenů a ledu.

Nejlepší ochranou před bouřkou je nebýt při jejím příchodu na vrcholu, hřebeni, ferratě ani v otevřené stěně. To vyžaduje rezervu a ochotu otočit se dříve, než se situace stane kritickou.

Vybavení musí odpovídat konkrétní cestě

Neexistuje jeden univerzální seznam vybavení pro každý výstup. Jinak se připravujeme na vícedélkové skalní lezení, ledovcovou cestu, alpský hřeben, mixový výstup nebo pohyb po zajištěné cestě. Vždy bychom ale měli mít vybavení odpovídající charakteru akce a předpokládaným podmínkám. Podle situace mezi něj patří:

• vhodná obuv a oblečení,
• nepromokavá a teplá vrstva,
• čelovka,
• lékárnička,
• izotermická fólie nebo bivakovací vak,
• dostatek tekutin a jídla,
• nabitý telefon a powerbanka,
• mapa, GPS nebo jiný spolehlivý způsob navigace,
• přilba,
• dostatečně dlouhé lano,
• odpovídající množství jistícího materiálu,
• vybavení pro slaňování a případnou sebezáchranu,
• mačky, cepín a ledovcové vybavení, vyžadují-li to podmínky.

Technické vybavení ale nenahradí znalosti. Práce s lanem, stavba štandů, jištění, slaňování, záchrana druholezce, vytažení z ledovcové trhliny nebo brzdění pádu na sněhu jsou dovednosti, které je nutné prakticky nacvičit. V krizové situaci už zpravidla není prostor zjišťovat, jak se konkrétní technika provádí.

Nejistotu řešme dřív, než se ocitneme v terénu

Čtení průvodců, sledování instruktážních videí ani kvalitní vybavení nenahradí praktický nácvik pod vedením zkušeného instruktora. Jestliže si nejsme jistí prací s lanem, jištěním, slaňováním, pohybem na sněhu a ledu, záchranou druholezce, orientací nebo poskytováním první pomoci v horském prostředí, je správný čas doplnit si znalosti ještě před plánovaným výstupem.

Český horolezecký svaz proto zastřešuje síť Garantovaných horoškol ČHS, jejichž výuka odpovídá standardům svazu. Jedná se o vícedenní vzdělávací programy zaměřené na osvojení teoretických i praktických základů horolezectví a první pomoci. Obsah a způsob realizace výuky posuzuje Sekce vzdělávání ČHS a za vzdělávání odpovídají kvalifikovaní instruktoři ČHS.

 

Pokud s lezením nebo vysokohorskou turistikou začínáte, chcete se posunout do náročnějšího terénu nebo si potřebujete obnovit a procvičit metodické postupy, obraťte se na některou z Garantovaných horoškol ČHS. Získáte prostor vše si bezpečně vyzkoušet, pochopit souvislosti a naučit se postupy, na které se budete moci v horách skutečně spolehnout.

Skupina je bezpečná jen tehdy, když spolu komunikuje

Řada problémů nevzniká kvůli nedostatku vybavení, ale kvůli dynamice ve skupině. Někdo nechce přiznat únavu. Někdo se bojí říct, že si na další úsek netroufá. Někdo vnímá zhoršující se podmínky, ale nechce ostatní brzdit.

Bezpečné lezecké družstvo vytváří prostor pro pochybnost. Každý musí mít možnost říct:

„Necítím se dobře.“

„Na tenhle úsek si netroufám.“

„Potřebuji zpomalit.“

„Podmínky se změnily.“

„Myslím, že bychom se měli vrátit.“

Rozhodnutí otočit se není selháním, ani známkou slabosti, ale jedna ze základních horolezeckých dovedností. Obzvlášť nebezpečná může být situace, kdy se do výstupu promítne tlak na výkon, dosažení vrcholu, dokončení cesty nebo očekávání ostatních. Čím více energie jsme do akce vložili, tím obtížnější může být připustit, že pokračování už není rozumné. Hora ale neví, kolik jsme cestovali, kolik jsme zaplatili ani jak dlouho jsme se připravovali.

Když se něco stane

Při nehodě je nejprve nutné zabránit dalšímu ohrožení zachránců, zraněného i ostatních členů skupiny. Teprve poté můžeme bezpečně poskytnout první pomoc a přivolat záchrannou službu.

V celé Evropské unii funguje tísňová linka 112. Při cestě do zahraničí je vhodné předem znát také číslo místní horské záchranné služby a podmínky jejího přivolání.

Při volání pomoci se snažíme sdělit:

• co se stalo,
• přesnou nebo co nejpřesnější polohu,
• název cesty, stěny, vrcholu nebo údolí,
• nadmořskou výšku,
• počet postižených,
• jejich stav,
• aktuální počasí a podmínky na místě,
• možnosti přístupu nebo přistání vrtulníku,
• telefonní číslo, na kterém zůstaneme dostupní.

Telefon bychom měli po spojení se záchranáři šetřit a ponechat zapnutý pro další komunikaci. Zraněného je nutné chránit před prochladnutím, které může nastat i v relativně teplém počasí.

Nezapomínejme na odpovídající pojištění

Před cestou do zahraničí je důležité ověřit, zda vaše cestovní pojištění skutečně pokrývá plánovanou aktivitu. Běžné pojištění nemusí automaticky zahrnovat vysokohorskou turistiku, horolezectví, alpinismus, pohyb po ferratách ani náklady spojené se zásahem horské služby či vrtulníku.

Český horolezecký svaz nabízí svým členům celoroční cestovní pojištění UNIQA, které je vytvořené s ohledem na potřeby lezců a dalších horských sportovců. Vztahuje se mimo jiné na horolezectví, alpinismus, ferraty, lyžování, skialpinismus a další rizikové sportovní aktivity, které bývají u standardních pojistných produktů často omezené nebo zcela vyloučené. Součástí jsou léčebné výlohy, asistenční služby včetně záchranných prací horské služby a vrtulníku, pojištění odpovědnosti i úrazové pojištění.

Členové si mohou vybrat mezi několika tarify podle oblasti, do níž cestují, a podle maximální délky jednotlivého zahraničního výjezdu. Pojištění je celoroční a počet cest během jeho platnosti není omezen. K dispozici je také balíček ČHS Trio, který spojuje členství v ČHS, zvolenou variantu cestovního pojištění a členství ve Slovinském horolezeckém svazu, díky němuž lze využívat slevy na více než 1 300 evropských horských chatách.

Podrobnosti, aktuální ceny, územní platnost jednotlivých tarifů, limity pojistného plnění a výluky najdete v sekci Cestovní pojištění.

Před každým výjezdem doporučujeme zkontrolovat, zda zvolený tarif odpovídá cílové oblasti, délce pobytu i plánovaným aktivitám.

Učit se můžeme také z událostí, které neskončily tragicky

Právě takzvané skoronehody často poskytují nejcennější zkušenost.

Může jít například o:

• špatně založený jistící bod,
• přehlédnutý konec lana,
• chybu při slaňování,
• uvolněný kámen, který minul lezce,
• ztrátu orientace při sestupu,
• pozdní ústup před bouřkou,
• pád do trhliny bez vážných následků,
• selhání komunikace mezi lezci.

Pokud jste byli svědkem nebo účastníkem nehody, vyplňte prosím událost v našem formuláři Hlášení nehod. Nemusí jít jen o vážné nehody, ale sbíráme informace také o méně závažných bezpečnostních incidentech. Smyslem není hledání ani trestání viníka. Cílem je porozumět opakujícím se situacím a promítat získané zkušenosti do metodiky, vzdělávání a prevence. Sdílená zkušenost může zabránit tomu, aby stejnou chybu zopakoval někdo další.

Jedna otázka před každým výstupem

Pohyb v horách nikdy nebude bez rizika. Nejistota, svoboda a nutnost vlastního rozhodování jsou součástí toho, co nás k horám přitahuje.

Odpovědnost ale nespočívá v představě, že máme všechno pod kontrolou. Spočívá ve schopnosti vnímat, co pod kontrolou nemáme, a přizpůsobit tomu své jednání.

Před každou horskou akcí bychom si proto měli položit jednoduchou otázku:

Mám dnes dostatek informací, zkušeností, času a rezervy nejen k dosažení cíle, ale také k bezpečnému návratu?

Protože vrchol je pouze polovina cesty.

 

---

Český horolezecký svaz