Jelikož se loňský letní výjezd Sokolíků nesl ve znamení spár na nepříliš vysoké žulové věži Petit Chlocher du Portalet, padl letošní výběr na Marmoladu, téměř kilometr vysoký vápencový masiv v italských Dolomitech. O výjezdu si přečtěte v prima článku od Sokolíka Tomáše Lukáška.

Stoupa, Tom a Ondra v Rybě

Současní Sokolíci se nacházejí uprostřed svého tříletého cyklu a to znamená druhý letní výjezd do zahraničních hor. Cílem tentokrát bylo nabrat zkušenosti ve větší stěně, tudíž tato lezecká dominanta italských Dolomit byla jasná volba. 

Předpověď počasí opět nehlásila nejlepší podmínku, avšak co se dalo čekat, takové počasí je v Dolomitech normou. Nepříliš líbezná předpověď, osobní povinnosti a nepříjemné zdravotní okolnosti vedly k tomu, že se v sobotu dopoledne (30. června) na parkovišti v městečku Malga Ciapela scházíme ve velmi chudém počtu, Ondra Hašek, já a naši dva mentoři (Lukáš Ondrášek a Dušan "Stoupa“ Janák).

Po přebalení věcí vyrážíme pod stěnu do base campu. Předpověď počasí se zlepšila a na následující dva dny je hlášeno okno bez deště. Plán je tedy jasný – Cesta přes rybu 9-. Před setměním nabíháme vynést materiál pod stěnu a okouknout nástup cesty. Večer ještě doráží Anička s Danem.

Část týmu vyráží pod stěnu

Brzy ráno vyrážíme s Ondrou, Lukášem a Stoupu na Rybu. Anička s Danem se jdou rozlézt do kratších cest na Gorbiho pilíř. Náš plán je přespat na polici 5 délek nad Rybou, tudíž v batohu máme navíc spacák do dvojice, větší množství vody a trošku více jídla než na jeden den. Do Ryby lezeme všechny délky na flash, včetně té papírově nejtěžší. Nad námi leze podpůrný a dokumentační team ve složení Lukáš a Stoupa. Nad Rybou začíná přituhovat a nakonec za pomoci podpůrného teamu dolézáme na polici již za tmy. Po nečekaně vcelku dobře prospané noci vstáváme za svítání a vyrážíme do druhé půlky cesty. Tam nás čekají již lehčí plotnové a komínové délky. Na vrchol pak dolézáme 38. délkou v jednu hodinu odpoledne. Jelikož je zavřený ledovec, velice rádi využíváme lanovky, která nás sváží rovnou k autům. Na vrcholu se asi o hodinu míjíme s Aničkou a Danem, kteří vylezli ve velice slušném čase cestu Don Quixote 6+.

Ondra Hašek ve výlezových komínech v Cestě přes rybu

Další den je na programu restday a doplnění sil. Odpoledne doráží František s Majdou (Františkova přítelkyně) a Pepou (nadějný alpinista). Konečně to vypadá jako společná akce! Předáváme si dojmy a informace ze stěny. Františkovi to nedá a brzy ráno s Pepou vyráží na Rybu. V noci bohužel dost pršelo, tak po těžkém boji s proteklým koutem v 8. délce ukončují svůj výstup. Naštěstí den ještě nekončí.

František Bulička se Stoupou při studiu Cesty přes Rybu

Na odpoledne vyrážíme na Gorbiho pilíř, kde František se Stoupou a Majdou vylézají cestu Millenium 7c+ na OS. Já s Ondrou si dáváme hůře zajištěnou Mit frack und chapeau claque 6b+. Dan s Aničkou se ten stejný den pokusili již o druhý průstup celou stěnou Marmolády a to cestou Tempi Moderni, kterou bohužel nedolezli z důvodu zhoršujícího se počasí a docházejících sil.

Po předchozím dni jsme nabití pozitivní energií do dalších výstupů, ještě aby ne, je tady krásně. Jenže odpoledne má přijít opět bouřka, tak se zase vydáváme na kratší cesty. Ondra s Lukášem jdou dobýt věž tyčící se z masivu naproti Marmoládě. Já s Františkem okukujeme těžší cesty, co by se daly příště zkusit, ale moc se nedaří a pouze pytlíme na co narazíme. Pepa se Stoupu a Majdou prolézají všechny délky v cestě Viva Gorbi 7a na Os, v poslední délce je bohužel chytá pořádný déšť, tak jim nezbývá než utéct.

Na to jak to na začátku vypadalo, kolik nás bude, se akce nakonec náramně vydařila. Tři dvojky zdolaly celou stěnu Marmolády (z toho dvě cestou Přes rybu a jedna cestou Don Quixote). Podařilo se ulovit i nějaký to pěkný číslo – 7c+ OS. Třetí přelez cesty na Fungo d'Ombretta A pár pěkných cest na Gorbiho pilíř. 

Tým Sokolíků a doprovodů

Tomáš Lukášek, člen Sokolíků
foto: Lukáš Ondrášek