pozvánka na 10. ročník

 RHM on ICE

24. – 27. ledna 2008

Milé ledolezkyně, pamatujete se ještě na první “RHM on ICE”? Pokud jste se ho účastnily, tak určitě ano – a pokud ne, určitě musíte tentokrát přijet. Desáté výročí takové události samozřejmě nelze oslavit jinde než opět v  

ALLEGHE

Ve fantastické scenérii Dolomit polezete na úžasných ledopádech všech tvarů a obtížností. „Basecamp“ pro tuto událost je stejný jako v roce 1999, a to

Villa Dori – Località Avoscan

Tel.0049/0437/598002

Mail: villadori@tiscalinet.it

ležící mezi Alleghe a Cencenighe. Cena za B&B činí € 32.00, můžete si také objednat polopenzi za € 43.00 (vřele doporučuji pro fantastickou italskou kuchyni).

Pro účast je nezbytně nutná základní znalost techniky lezení v ledu.

Přihlášky prosím zašlete na níže uvedenou adresu do 10. ledna 2008. 

Přijeďte si užít lezení v „babském“ kolektivu!

Hlavní organizátorkou akce je zkušená „ledoborkyně“ Claudia Cuoghi.  

e-mail: nicolaudia@aliceposta.it

tel. a fax: 0039/045/8350799

cell. 3408908896

Pro inspiraci si prohlédněte pár obrázků z prvního ročníku. Na viděnou v Alleghe!

Zájemkyně o společnou dopravu mne mohou kontaktovat na adrese alena.cepelkova@horosvaz.cz.

Přečtěte si o minulém RHM on ice:

 
RHM on ICE

24. – 31. ledna 1999, Alleghe – Dolomity

Mezinárodní organizace sdružující milovnice pěkného lezení v čistě dámské společnosti Randes-Vous Haute Montagne je známa i našim lezkyním – některé se zúčastňují každoročních letních srazů. Jako úplná novinka proběhl letos v lednu „RHM on ICE“ v italském Alleghe, kde se lezlo na ledových kaskádách v údolích Dolomit. Iniciátorkou a organizátorkou tohoto srazu byla 30-letá Italka Claudia Cuoghi z Verony, se kterou si můžete přečíst na závěr malé interview.

Akce měla soustředit dohromady lezoucí dívky a paní, které mají rády zimu, sníh a led. Nezáleželo na výkonnosti – sešly se zde úplné začátečnice až po „ledové královny“. Jisté je, že týden se doopravdy vydařil, lezlo se každý ze sedmi dní a každá z účastnic měla dostatek příležitosti ke zdokonalení.

Účast nebyla veliká – k počátečním jedenácti zahraničním účastnicím přibyly v pátek místní lezkyně a pár mužských kolegů, mezi nimi hlavní osobnost zdejších ledů Alberico, jeden ze spoluautorů průvodce po ledových kaskádách a zároveň lezecký i životní partner Claudie Cuoghi. Nejsilnější skupinou lezkyň byly mladé účastnice z Holandska, dále po jedné Angličance, Irce a Skotce a samozřejmě nesměla chybět ani prezidentka RHM Verena Jägin ze Švýcarska. Té se lezení v ledu tak zalíbilo, že si  hned po prvním dnu lezení odjela zakoupit do Belluna nové zbraně.

Lezlo se v údolích pod Civettou,  Marmoladou, skupinou Sella a údolí Agordina. Možností jdou tu stovky. Nastoupit lze téměř přímo od silnice nebo se brodit k nástupu hodinu hlubokým sněhem, podle libosti. Ledopády jsou vysoké jednu až čtyři lanové délky obtížnosti 2 až 7 (to je „tak obtížná, že ani nejde vylézt“).  Počasí i podmínky byly ideální – až v sobotu silně přituhlo a tím pádem i lezecky přitvrdilo. 

Původně jme se měly od nás zúčastnit čtyři, ale nakonec ostatní tři nedorazily, což je veliká škoda. Doufejme, že příště už bude účast lepší. Atmosféra takovýchto setkání je neopakovatelná a inspirující.

Resumé

1.sraz RHM specializovaný na lezení na ledových kaskádách.

Organizátorka Claudia Cuoghi, Via Cozzi 91, 37125 Verona.

Účast: 15 účastnic z Itálie, Británie, Irska, Holandska, Švýcarska a České republiky.

Vylezené cesty: ledopády obtížnosti III až V, např.:

Sottoguda: La catedrale ramo destro 4+

Corvara-Sella: Spada di Damocle 5/4+

Val Gares:  Gullot 4

Průvodce oblasti je k dispozici v knihovně ČHS.

Rozhovor s Claudií:

·         Claudie, jak tě napadlo zorganizovat tohle setkání na ledě?

V létě před dvěma lety jsem se zúčastnila RHM v Lake District a protože mě lezení na skalkách moc nebaví, prostě mě napadlo, proč nezkusit ostatní pozvat zas na  lezení v ledu. Na skiapinistickém týdnu v zimě ve Francii jsme už tu myšlenku začaly probírat. No a teď v létě jsem byla na návštěvě u Moccy (přezdívka jedné Holanďanky) a ta byla pro věc velice zapálená. Sice sem nakonec nemohla přijet, ale vidíš sama, jak silná skupina z Holandska dorazila.

·         Jak dlouho lezeš?

Asi dvanáct let. Nejvíc na ledech, pak hlavně v horách. V Dolomitech mám nějaké prvovýstupy s Albericem ve skupině Pale di San Martino, něco ve skupině Mt. Blancu. Nejvíce mě ale baví ledy. Byla jsem taky na expedici na Broad Peaku v roce 1996, ale nikam jsme nevylezli.

·         Jak vysoko ses dostala?

Asi 100 m nad B.C.

·         Cože?

No, byla to pro mě hrozná zkušenost. Hned ten den, kdy jsme došli do B.C., slyšela jsem ve vysílačce umírat tři členy jiné expedice, kteří byli ve výšce 7100 m a my jsme jim nemohli vůbec pomoci. Brečela jsem a úplně jsem ztratila chuť lézt. Myslím, že už nikdy nic takového zkoušet nebudu.

·         Lezla jsem s tebou týden, viděla tě, jak s přehledem lezeš těžké cesty a všimla jsem si, že máš přitom z nich respekt. Jak si pomáháš, když máš v kolmém ledu strach a začneš panikařit?

Když se začnu bát, představím si, jak a kam asi spadnu, provedu prostě rekapitulaci situace. Vůlí se donutím uvažovat: vždyť jsi doteď ještě nespadla a vždycky to zvládla, soustřeď se místo panikaření na to, jak to vylezeš!

·         Takže ty jsi ještě nikdy nespadla?

V ledu nikdy. Jen na skalkách, asi tak šest metrů, když jsem nemohla cvaknout jištění.

·         Lezla jsi v ledu hned od začátku jako první?

Ano, ale jen asi první tři čtyři cesty, pak jsem začala vyvádět.

·         Co na tvé lezení o říká Alberico – bojí se o tebe?

Je spokojený – samozřejmě že se o mne bojí, ale protože jsem začínala lézt s ním a všechno mě sám naučil, je si teď jist, že udělám všechno přesně tak, jak mám. A přesně ve stejném vztahu jsem teď já se svou spolulezkyní

·         Co bys chtěla v lezení v ledu dokázat, vylézt nějaké šestkovou obtížnost?

Možná, ale nijak se na to neupínám.  Pokud se mi to povede, budu spokojená, a když ne, tak taky.