Na schůzi expediční komise UIAA v Praze, dne 2.2. 20002, seznámil zástupce nepálského ministerstva kultury, turistiky a cilvilního letectví - pan Ganesh Raj Karkhi, účastníky jednání s návrhem slev poplatků za expediční povolení u vybraných vrcholů. Tento návrh byl mezitím nepálskou vládou schválen. U celkem 20ti vrcholů je sleva poplatku 100%, u 40ti vrcholů pak 75%. Cíl tohoto opatření je jasný – nasměrovat pozornost zahraničních expedic na méně navštěvované, resp. vůbec nenavštěvované vrcholy Nepálu. Týká se to především oblastí na samém západu Nepálu, kde byly slevy uplatněny již před několika lety, ale s výjimkou kreativních Slovinců se k Saipalu (7.031 m), Api (7.132 m), Bobaye(6.808 m) a vrcholu Nampa (6.755) nikdo nevypravil. U vrcholů se slevou 75% je řada zajímavých a poměrně dobře přístupných a vysokých vrcholů. Např. Dhaulagiri II (7.751 m),Dhaulagiri III (7.715 m), Dhaulagiri V (7.618 m), Dhaulagiri VI (7.268 m), Churen (7.371 m), Himalchuli ( Z, S a Z vrcholy – 7.893 m). K tomu, aby se himálajské vrcholy Nepálu staly ekonomicky atraktivními štíty nestačí ale sleva, resp. zrušení poplatku, protože zásadní finanční zátěž znamenají také náklady na materiální vybavení, mzdy a pojištění styčného důstojníka a povinných nepálských pracovníků v základním táboře.
Z hlediska možné ekonomické úlevy – úspory, je situace zajímavá jen u vrcholů pod 6.500 m nadmořské výšky, kde se kombinuje možnost výpravy bez styčného důstojníka a slevy na poplatku. Takových vrcholů v níže uvedených seznamech je minimum. Chtěl bych uvést např. Lobuje West (6.145 m) v oblasti Khumbu a Manapathi (6.380 m) v blízkosti jižní stěny Dhaulagiri I. U těchto vrcholů záleží pak na dohodě se spolupracující nepálskou trekovou agenturou o počtu Nepálců v doprovodu (sirdár, kuchař..). Z ekonomického hlediska se tak výše uvedené 2 kopce srovnávají s tzv. trekkingovými vrcholy, na které vydává povolení horolezecká asociace NMA.

Jiří Novák

Sleva poplatků 100%