Cílem maší pouze dvojčlenné expedice ve složení Radek Jaroš a Petr Mašek byly hned dvě osmitisícovky zvučných jmen. Nanga Parbat a K2. Nanga Parbat je nejzápadněji položená osmitisícovka v Himalájích. K2 zase poslední na severozápadně stojící osmitisícovka v pohoří Karakoram. Co se týká obtížnosti a nebezpečí, patří oboje statisticky k nejtěžším a nejnebezpečnějším. Jenom loni si z nich nevrátilo deset horolezců!
První cíl byl NP. Kinshoferova cesta v Diamirské stěně. Odlétali jsme 22.5. Koncem května jsme postavili jako vůbec první expedice základní tábor na louce v 4 200 m. Problém ale byl že i tady leželo přes metr sněhu! A podle toho to vypadalo i ve stěně. Laviny byly opravdu velikým nebezpečím. Celý měsíc jsme pouze ve dvou lidech bojovali ve stěně, což bylo nádherný a velice obtížný zároveň. Já jsem stál 28.6. na vrcholu Nanga Parbatu. Miska ( Petr Mašek) se rozhodl kuli vyčerpání 200 m pod vrcholem otočit. Lezci z dalších expedic dosáhli vrcholu po společném snažení až za další měsíc! Následoval přesun pod K2, kde jsme stavěli BC v polovině července. Od začátku měsíce až do 17. 7. tam sněžilo. Den  nato ráno jsme vyráželi do Španělské cesty společně s klukama z expedice Poldy Sulovskýho, kteří tady již měsíc a půl působili. Během dvou dnů jsme se dostali do 7 100m. Další den v 7 300 m jsme se kuli množství čerstvého sněhu, lavinovýmu nebezpečí a blížící se změně počasí rozhodli k sestupu a v BC po zjištění dlouhodobé předpovědi k ukončení expedice.

K2 letos na vrchol nepustila nikoho.

Víc na www.radekjaros.cz.


Radek