Cíl byl jasný, termín taky. Škoda jen že odpadli účastníci zájezdu a pod vysněný Eiger odjíždíme jen ve dvou. Deštivé počasí nás nemůže odradit. Máme přece 14 dní na pokus o vytvoření nové cesty a můžem přece přijet kdykoliv znovu. V Interlakenu nás přivítalo nečekaně stabilní počasí, které nás bohužel provázelo až do konce zájezdu. Během čekání na lepší počasí jsme bohužel zahlédli jen zasněženou spodní část stěny. Náš pokus o přiblížení autem co nejblíže pod stěnu zhatil protijedoucí vůz s Němcem, který na naší otázku "No problem go up ?" zákazem vjezdu s úsměvem odpověděl: "Ja ja problem polizei".

Raději jsme vycouvali i z našeho plánu o vytvoření nové cesty na Eiger. Náš čas se krátí, budeme rádi když vůbec stihnem něco vylézt. Do oka nám padla cesta La vita es sibar 7c 900m. Další den zjišťujeme že napadlo půl metru sněhu a místní lezec v obchodě s horomateriálem nás utěšuje, že by se počasí mohlo zlepšit možná koncem srpna. To už ale budeme úplně někde jinde. Přišel čas nechat Eiger na příští rok a vymyslet náhradní plán.

Předpověď počasí je super. Všude deště nebo přeháňky. Zkusíme Kaiser v rakouských Alpách. Nízká nadmořská výška, kousek pod stěnu, ideální cíl pro tohle léto. Po pěti dnech deště a odpočinku jsme začli být pěkně nadrženi na lezení a tak první díra v obloze znamenala jasný důvod k útoku. Směr jsme vybrali celkem snadno: Polezem přímo suchou skalou, tam kde nic nevede. Počasí se nad námi smilovalo a mezi dešti 8, 9 a 10.srpna se nám podařilo prostoupit téměř třista metrů vysokou stěnou Fleischbankpfeileru novou cestou s názvem " Between the showers", AF 9. Deset minut po výstupu na vrchol opět začíná pršet. My už však slaňujeme a spokojeně vzpomínáme na naše komické pády z háčků a vypadlých skob při osazování nýtů a jsme rádi, že jsme si při tom nic neudělali a že se nám povedlo udělat krásnou cestu s klíčovou délkou, která bude mít obtížnost při RP okolo 10 -. Na RP přelez se moc těšíme. Bohužel prší vytrvale a po dvou dnech dešťů nám začíná být jasné, že tento zájezd naše délka už neuschne a tak odjíždíme od rozdělané práce, ale přesto s dobrým pocitem, protože to nejtěžší máme za sebou a teď už nás čeká jen zábava a radost z lezení.

Snad se to povede první víkend v září. Modré nebe nad hlavou to jistí, nebo ne? V horách člověk nikdy neví. Ještě že to sem je jen 500 kilometrů z Prahy.

Cesta jako vždy vznikla s podporou ČHS a firem Hudy sport, Direct Alpine a Lanex.
Tomáš Sobotka a Ondra Beneš