Centrální vrcholová komise ČHS připravila další školení správců skal, kterých se mohli zúčastnit i prvovýstupci. Školení se konala dvě – první z nich 29.3. na Horních skalách v Lužických horách, druhé 26.4. v Alkazaru v Českém krasu.

Obě školení měla stejné zaměření – technologie osazování jisticích prostředků do skal a pevnostní zkoušky osazeného jištění. Účastníci se měli možnost seznámit s postupem osazování jištění v pískovcových, resp. nepískovcových skalách, mohli si osazování jištění sami vyzkoušet a mohli se podílet na zkouškách pevnosti již dříve osazeného jištění.

Školení na Horním Sedle 
Organizace školení se ujal předseda Oblastní vrcholové komise Jizerské a Lužické hory Roman Živný a zúčastnilo se ho zhruba třicet zájemců zejména z oblastí Jizerských a Lužických hor, Českého ráje. Školení vedl Vladimír Wolf, bývalý předseda CVK, a Vladimír Těšitel, který se dlouhodobě věnuje bezpečnosti lezení včetně testování jištění.

Informace od V. Těšitele: Pro předvedení techniky osazování jištění byl vybrán osamělý blok pískovcové skály v lese, vzdálený od lezeckých terénů. Jedná se o prokřemenělý pískovec s vysokou tvrdostí, podobný materiál, jako na Suchých skalách. Při prezentaci byl osazen pískovcový borhák 12 mm, schválený pro použití na Moravských pískovcích a v Dolním Žlebu. Dále byl osazen pískovcový borhák 16 mm. Účastníkům byl předveden celý postup osazování: Vrtání děr, čistění a lepení s důrazem na možné chyby, např. nevyčistění a nevyfoukání díry, důraz na počáteční odstříknutí chemické malty tak, aby bylo zajištěno promísení obou složek apod. Po vytvrdnutí byl proveden zátěžový test ve směru skály (pádu) 30 kN a pokus o vytažení borháků v ose 40 kN. Oba testy prokázaly dostatečnou pevnost lepení, vyšší než je předepsaných 25 kN ve směru pádu a 15 kN v ose borháku. Vzhledem k tomu, že se tyto borháky nepodařilo vytáhnout, byla jejich oka odstraněna kroucením pomocí páky tak, jak jsou odstaňovány v případě výměny.

foto od R. Živného

Ke shlédnutí je také video, které natočil Z. Strnad.

Školení v Alkazaru

Školení zorganizoval člen OVK Praha a Střední Čechy Martin Tučka, školení vedl V. Těšitel, tentokráte bez zdravotně indisponovaného V. Wolfa. Účast byla nižší, přijelo přes deset správců a prvovýstupců hlavně ze středních, západních a východních Čech. 
 
Informace od V. Těšitele a M. Tučky: Jako demonstraci jsme osadili borháky Raveltik 10 mm, délky 80 mm, doporučené a schválené jako postupové i vrcholové jištění v tvrdé skále (žula, rula, vápenec apod.). Borhák č. 1 byl lepen pomocí chemické malty ve skleněné ampuli, borhák č. 2 pomocí chemické malty v kartuši. Následně byly oba borháky zatíženy silou, kolmo ke skále. U borháku č. 1 bylo při zatížení 31 kN utrženo oko, borhák č. 2 byl vytažen ze skály při zatížení 26 kN.  Předepsaná pevnost zalepení pro zatížení v ose je 15 kN, což znamená, že takto osazené jištění vydrží výrazně větší zatížení, než požaduje norma, nebo než je schopen vyvinou lezec.
Dále byla zkoušena tzv. EXPRES KOTVA, která je v některých případech používána jako vrcholové jištění. Tato kotva byla silou 20 kN vytažena ze skály. Tato kotva není při správném použití nebezpečná, ale není komisí ČHS schválena. Účastníky jsme informovali, že je nutno používat pouze ty ampule s lepidlem, které jsou určeny do vodorovných otvorů.  Není možno používat ampule určené pro lepení výztuže v betonu.
Testováno bylo také jištění v jedné ze starších cest na pravé etáži. Jednalo se o starý ručně vyráběný svařovaný hák s protikorozní úpravou temovaný klínkem na špičce, který je v uvedené lokalitě dosud hojně k vidění v lezeckých cestách. Ani toto jištění nebylo možné ze skály téměř vytáhnout, podařilo se ta až silou 35 kN. Problém však může být ve sváru oka a především ve způsobu osazení klínkem.

foto od J. Holce

 
Na závěr jedno varování od V. Těšitele týkající se osazování vratných bodů:
"Na poslední z výše uvedených fotografii je vratný bod zvaný prasečí ocásky, nebo také beraní rohy. V tomto případě je osazen na znělci, což je hornina, která má sklon k odlučování částí skály. Takto došlo k tragické události letos o Velikonocích na Spitzbergu, kde vypadl podobný jistící bod i s kusem skály, kde byl osazený. Z hlediska bezpečnosti je naprosto nutné všechny vratné body jistit ještě druhým kotvením, spojeným se zařízením, sloužící jako vratný bod nejlépe řetězem. Kromě toho je nutné v horninách, jako je např. znělec, nebo čedič provádět kontrolu celistvosti prohlídkou a poklepem. Podobný problém může nastat i v jiných horninách."

B. Valentová, sekretariát ČHS