F. Funke, K. Seyffert, 1936

Sokolíkem "N. c. " na konec a vpravo ke kruhu. Dlouhým traverzem vpravo k 2. kruhu. Vzhůru, podél zářezu do prohlubně s velkými hodinami a stěnou vpravo nebo přímo k 4. kruhu "Jeschkeho stěny". Tou na vrchol.

L. Vodháněl - J. Janků (1954): Krátkou severní spárkou jako u normální cesty vystoupíme na poličku. Dále "sokolíkem" a stěnou přímo vzhůru, výše pak odbočíme poněkud doprava k 1. kruhu. Od kruhu stále pod převisem přecházíme krajně obtížně vodorovně doprava ke spárce, kde sestoupíme o něco níže. Pokračujeme ještě několik kroků doprava a stěnou vzhůru dosáhneme 2. kruhu. Dále postupujeme stěnou vzhůru k šikmé římse, podél níž stoupáme vzhůru doprava k obrovským hodinám. Nyní odtlačující mělkou komínovou spárkou vzhůru (též možnost stoupat stěnou napravo od hodin) ke 3. kruhu (je to zároveň poslední kruh Jeschkeho cesty). Vrcholu odtud dosáhneme jako Jeschkeho cestou.